Ahoj, řešili jsme letos, jestli Mikuláše a čerty "už" nebo ještě ne. Synovi je dva a půl roku, tak jsme si řekli (teda víceméně já, ostatní byli zdrženlivější a raději by ještě rok počkali), že ano. Sice jsem byla na vážkách (obzvlášť s představou manželova kamaráda, který právě od jedné takové čertovské-mikulášské návštěvy v dětství koktá), ale když jsem zjistila, kdo u nás (bydlíme na vesnici) letos chodí, řekla jsem si paráda, to nehrozí nějací ožralí a neurvalí čerti, je to parta mladých lidí, velmi solidních, i jednoho těhotného čerta měli s sebou. Byli jsme domluveni, že pokud by Františka chytl amok, tak se čerti stáhnou. Když jsem je slyšela přicházet, zmocnilo se mě stejné napětí a mražení v žaludku, jaké jsem mívala coby dítě Jen Fandovi bylo všechno jedno, sice věděl, že přijdou čerti, ale nikdy je neviděl, tak neměl konkrétní představu. Věděl, že hodným dětem za básničku dávají dárek a že se ptají, jestli hezky hamají a nezlobí. (To, že zlobivce odnášejí v pytli, to necháme kdyžtak na příští rok,)Takže když dorazili, Fanda jim běžel otevřít. Kupodivu se žádný amok nedostavil, jen trochu překvapeně koukal. Koukala jsem teda i já, čekala jsem Mikuláše, anděla a jednoho dva čerty. Mikuláš a anděl přišli, ale s nimi snad šest čertů Žádní opilí a přemaskovaní pekelníci, žádné gumové masky, žádné vyhrožování a strašení. Byli úžasně nalíčení, celí černí, ale přirozeně, vlastně jim to ohromně slušelo. Písnička se nekonala, nacvičenou máme Mašinku, takže nakonec zpívali jen čerti, Fanda mi visel na krku a na každou otázku (i jak se jmenuje) odpovídal "ahóóój" (že by přece jen trošku strach), ale žádný šok, žádný pláč, žádné koktání - prostě jsme zůstali paf, asi se mu to líbilo a dárek od anděla to celé jen
umocnil.Nikdy jsem ho nestrašila, ani to nemám do budoucna v úmyslu, ale říkala jsem si, že bude-li mít z čertů aspoň respekt, třeba by se v občas coby "výchovný prvek" dali použít. Takže nic, František to rozsekl, čerti jsou evidentně jeho kámoši ("De jé?" když odešli), tak mám obavu, že na tu jeho beraní a zároveň flegamtickou povahu by zabíral jen nějaký těžší kalibr (napadá mě leda tak Freddy Kruger z Noční můzy z Elm Street, ale to si ještě rozmyslím, to by to koktání mohlo hrozit i u mě )Jinak mám dojem, že "náš" Mikuláš byl jediný v republice, který měl ten svůj, téměř k pasu sahající plnovous, echt přírodní.