banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

krávy - diskuze

22 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
dneska se nechal slyšet náš šéf v práci, že jsme všechny krávy. co si o tom myslím nebudu rozmazávat ale zajímá mě...jakého jste měly šéfa vy ??? nebo šéfovou ??? Jak by jste případně snesly podobná označení na vaší osobu nebo vaše kolegyně ?? Setkaly jste se s něčím podobným ?
to je hrozný!to musí být tak hrozný muset chodit do takové práce...já se doposud setkala se samýma v pohodě šéfama - teda, já nikdy opravdově nepracovala, vždycky to byly brigády, ale dlouhodobý, a všichni šéfové se k zaměstancům chovali korektně - ať už v malé výrobní firmě nebo ve velkým tescu.vlastně teda jeden šéf byl blbeček, ale takovej neškodnej, ale co chtít od provozního diskotéky, žejo
Můj poslední šéf byl svatý člověk opravdu. Vůbec jsem nemusel mít mateřswkou nebo rodičák? no kždopádně jsem byla zaměstnná chvilku a ndobu určitou. A já za ním šla jestli by mě neprodloužil smlouvu že jsem sice těhotná ale něco bych neměla už nevím co. A on to udělal....Minulý šéf byl hajzl, ale vysloveně neslušný nebyl.
nic si z toho nedělej, je to hulvát. Naše ředitelka nám sice neříká krávy, ale jadná s námi jako s onucema, kolik lidí za uplynulý školní rok přivedla až k slzám, to by se asi ani nespočítalo , já jsem měla několik týdnů před koncem školního roku trvale bolesti žaludku, už jsem myslela, že budu muset na nějaké vyšetření, ale o prázninách jako když utne - o žaludku nevím, takže nervy, ale co bude v září, to jsem fakt zvědavá
Šéf je nechutný hulvátJá jsem jako první měla šéfku a ta byla dost mrcha.V jedné chvíli ťuťuňuňu a pak mě dokázala seřvat a shodit před cizím člověkem úplně bezdůvodně.Můj druhý šéf byl skvělý člověk,měl nás rád (a mě asi nejvíc),byl to takový náš táta.Je sice pravda,že se spoustou věcí dost prudil,měl pocit,že by se to tam bez něho neobešlo (což samozřejmě nebyla pravda),ale jako člověk byl fajnA můj třetí a poslední šéf se ke mně taky choval slušně.Jasně že mě se spoustou věcí štval (měl pořád na všechno spoustu času a já jsem tím pádem pak měla honičku a stres),ale jako chlap v pohodě.Zklamala jsem se v něm až poté,co jsem odešla,protože se nepěkně zachoval ke svému dlouholetému řidiči (ale to sem nepatří).
O mě to říkala kolegyne v práci, když se mě zbavila začla to říkat o druhé než i ostatním došlo co já říkala už dávno. Brrrr při vzpomínce na ni mám husinu a to ji zítra budu mít v práci. Jinak jsem se naštěstí s tímto nesetkala u sebe.
Muj sef se stal mym blizkym kamaradem.Rekl mi teda parkrat, ze mam velke prsa a prdel, ale to mi obcas rekne kazdy chlap, oni si tak nejak v moji pritomnosti nemuzou pomoctMela jsem jednoho hnusneho nadrizeneho na vysce, to byly boje. Ovsem k necemu tak primemu, ze by mi vynadal, nedoslo, na to byl moc chytrej, to vedel, ze by bylo napadnutelneA hodne jsem bojovala s ucitelama na gymplu.
U nás jsem se s tím nesetkala.
Tohle šef udělat jednou tak asi letí hasák oknem a on i při jeho váze taky. Tím chci říct, že tohle by si neměl žádný šef dovolit. Zaměstnanci by si měli vážit své práce ale zaměstnavatel by si taky měl vážit svých zaměstnanců. Tohle není motivace k lepším výkonům. To je degradace.
Měla jsem celkem štěstí na šéfy.První šefku-tak ta byla ras,ale já byla oblíbenec,né už tak u zástupkyně,ale netroufla si.Jé,teda prvního jsem měla mladého šéfa,jenže ten mě chtěl svést,bych se i dala,ale píchal jednu prodavačku a ta mě vyštípala.No což,byla jsem tam týden a pak si vlastně přeřazením hodně pomohla.Pak jsem měla jednu majitelku,och bože ta byla blbá a sprostá,na mě moc né.A pak jsem měla až do mateřské svojeho super šéfa co byl jak druhý tatka.Bohužel pak zkrachoval jak byl hodný tak mu to tam rozkradli.Pak už jsem šéfy neměla.Šikanu v práci jsem taky zažila.Jako učenka si na mě vylila vztek nějaká pomocná síla-ale to byla síla-hodinu po mě sprostě řvala.Ja tenkrát pubertačka na ní jen zírala s otevřenou pusou,dokud ji neodvedli.Podle mě rovnou do blázince.Vedoucí se mi za ní omluvil.
V první práci jich bylo povíc, jedna byla celkem hustá, ta ťala do živého, což mělo nejlepší účinek. Pak další, to byla hodná paní a poslední byl chlap a řekla bych, že to je jeden z nejférovějších lidí, co jsem v životě potkala.Další zaměstnání... To byla přímo majitelka firmy, byli jsme v soukromí kámoši, takže to bylo též zajímavé, uměli jsme si říct svůj názor na sebe.A teď, holky, co mají nějaké to přízvisko jako vedoucí jsou dobré, ale zato ty, co když jsem nastoupila byly defakto to samé co já a časem povýšily... To občas člověk až zírá, co jsou schopné vypustit z pusy.
@ Tvoje slova potvrzuju. Jen ta prvně zminovaná časem hodně dá na donášení. Onu lidskou suprovou paní vystřídala její snacha a to ej nebe a dudy, a poslední jmenovaný je lepší a lepší. Na jeho směnu přecházím a radši budu mít turnus ranní a noční po týdnu než dva týdny ranní a jednu noční... Takže asi tak.
Já jsem měla báječnou šéfovou. I když byla o generaci starší, měly jsme si stále o čem povídat.
Tak já nikdy nadřízeného neměla, jsem si sama šéfem :)) Jednou se stalo, že o mě prohlásila moje spolužačka, že jsem kráva. A to se mě dotklo, protože jsme se docela kamarádily. Dodnes jsem se přes to nepřenesla. Od té doby se mi nic podobného nedoneslo :DD
Já jsem měla vždycky pěkně cholerické šéfy a to se v podstatě nezměnilo. Jeden z nich občas použil i sprosté slovo, ale nikdy na adresu zaměstnanců. A zrovna jeho vždycky ráda vidím a on mě taky.
tomu nerikam sef a okamzite bych mu sdelila co je za vola,slovy takovymi,at menemuze narknout z urazky...nikduy jsem blba za sefa nemela
Já jsem naštéstí měla štěstí na šéfy, jeden byl obzvlášť super.Jednou jsem se ale ucházela na místo provozní v jedné pizzerii a byla jsem svědkem, kdy šéf řval po celé restauci na své zaměstnance ( jak jsou blbý, zmiňoval se o pomocné síle jako o debilní stařeně, slova krávy a volové padalo v každé větě)...já jsem mu na to řekla, že se nedivím, že nešlapou po něm a jak chce mít pocit, že si ho ctí a váží...naše spolupráce trvala 3 roky než jsme odjela na Slovensko, už nikdy jsem ho neslyšela nadávat. Ten chlap (kluk) měl o2 roky víc
No peknyy! Dzentlas koukam :-(((Sefuju sama sobe, takze spokojenost :-)
bohuzel setkala a to od sefove a to jsem nebyla jenom krava,ale i dost jinych veci,ta malem preskocila stul,ze me drapne pod krkem a to v podstate bez duvodu (chtela se me zbavit a donutit at dam vypoved). Ja sedela s klidem anglicana a rehtala se ji do ksichtu, kolega (na stejnem postu jako ona,ale nebyl muj nadrizeny) ji drzel zpatky, jinak nevim,co by se stalo. Na druhy den jsem samozrejme vypoved dala, nemam zapotrebi se rozcilovat v praci kvuli magorovi. Za nekolik mesicu vazena pani sefova v politicke funkci byla tise odklizena, bo jako kleptomanka okradla pul uradu
@plaz pškný příběh s dobrým koncem, to mám ráda
@lucie73 jo, Lucko, na kazdou svini se voda vari, jen bohuzel se ti \"postizeni\" ne vzdy dozvedi. Ja tam mela byvalou tchyni na vyssim uradu,tak ta mi pak poreferovala
hulvat je to
Já měla moc hodnou šéfovou, takhle by mne snad nikdy nenazvala. A tvůj šéfík se shodil akorát sám.

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

21 %
4 hlasy

79 %
15 hlasů

0 %
0 hlasů

Celkem hlasovalo 19 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40