Komu se nekdy ztratilo dite? - diskuze

Mám podobný zážitek jako Naďa, byli jsme nakupovat v Tescu a když jsem pomáhala Lojzovi vytahovat nákup na pás, Míša se najednou rozběhl pryč a na pár vteřin nám zmizel z dohledu. Navíc se schoval za kolotoč s oblečením, takže malou chvíli jsme opravdu neměli přehled kde je a já si jen uvědomuju tu paniku a strach, i když trvala jen chviličku. Neumím si představit, že by se ztratil na delší dobu, když i tahle chvilka se mnou zamávala.

Nám se povedlo zatratit z dohledu na 5 vteřin Haničku na výstavišti v Budějicích. Lidí jako blázen. Já hlídala Kubíka a najednou koukám a Tom nemá Haničku. Ptám se, kde je Hanička? Tom vytřeští oči - prej teď tu byla. Naštěstí byla snadno odlišitelná díky bílé čepičce, takže když jsme se rozhlídli, tak jsme ji hned uviděli. Ona ani nevěděla, že je ztracená - ona si šla na houpačku. Poučení - Haničku je nutný držet za ruku, i když nechce, protože se ničeho nebojí a jde, kam jí zrovna srdce táhne. A moje pocity? Byla jsem naštvaná na Toma, že jí pustil z dohledu, protože tenhle její rys dobře známe. Pak strach a obrovská úleva, když jsem ji zahlídla. A asi i zlost, že ta potvora malá neposlouchá.

já mám příběh tady:http://blog.babyonline.cz/a-zase-ta-lucie..../clanek/826/poučení ??? No jo, mám, nemít děti, protože jiné asi neexistuje

mám ještě opravdu malé děti, ale na moment kdy jsem po návratu z toalety chvíli zmateně pobíhala po bytě velkém 1+1, koukala pod postele, dokonce i do skříně mi taky stačil. Danielka měla 11měsíců čerstvě lezla po čtyřech. Zalezla si koupelny a spokojeně si samozřejmě naprosto tiše, prohlížela konečně pořádně z blízka kachličky.trvalo to možná jen minutu, ale pro mě to byla celá věčnost.

Me se ztratila Violka v knihkupectvi kdyz ji bylo neco pres 2 roky.V jednu sekundu si se mnou prohlizela knizky ze stejneho regalu a kdyz jsem po par sekundach zvedla oci od knizky,byla pryc.Nechtela jsme panikarit a tak jsem prohledavala dalsi ulicky( nekdy se z legrace schovavala),ale nebyla nikde.Tak jsem to nahlasila a personal byl uzasne sehrany,hned na sebe volali a proledali knihkupectvi v 15 sekundach.Violka se nakonec nasla prede dverma ,na chodbe nakupniho centra u automatu s bombony.Mela jsme takovou vnitrni paniku,ale snazila jsme se vypadat klidne. Violka kdyz me uvidela,ackoli byla uplne v pohode,zacala hystericky brecet,ze ani nedostala na zadek.Asi si to uvedomila az v tu chvili,ze se ztratila.Dostala pak prednasku a mohla jsem to pouzit i v dalsich mesicich a pripomenout ji,ze kdyz nebude u me, muze se ztratit.Od te doby jsem dbala vice na drzeni se za ruku,vzdalenost maximalne 3 metry a v obchodech ji davala do voziku i kdyz se bourila.