Kojení vs. nekojení - diskuze

Manželka kojila asi 2 roky! To dítě už by snědlo i steak, ale nakonec je to kluk jako buk. Tak na tom asi něco bude!

Já jsem kojení milovala:-) Az jsem to oplakala, kdyz jsem odstavovala. a bylo to pohodlne, zadne ohrivani,pripravovani, mala se jenom prisaje a je to:-)

já plánovala že kojit budu a ještě v 18 měs kojím ráno a večer. na veřejnosti sem kojila hodně, často sme někde byli a nedělalo mi to žádné problémy, nikteras sem se nevystavovala na obdiv,ale malý pil tak 5 minut, takžt to byla pohoda. pokud se někdo rozhodne nekojit, je to jeho věc, ale kojení je tak pohodlné třeba teď sme byli na dovolené, malý mi nechtěl vůbec jíst a jak sem byla ráda, že si vzal aspoń prso

Když jsem otěhotněla,tak jsem se rozhodla,že budu rodit normálně a nakonec jsme to s vypětím všech sil zvládli císařem. A od té doby padlo daleko víc rozhodnutí které jsem si naplánovala,protože jak všechny víme,děti naše plány hatí.Takže i s tím kojením bych se rozhodla až po porodu.Já kojím,malýmu jsou 3m a krásně přibírá,kolem půl roka bych to chtěla začít omezovat,uvidíme jak to půjde.A kojení na veřejnosti? Ze začátku jsem z toho byla v nervech,ale časem jsem si zvykla,bylo krásně,tak kvůli tomu nebudu sedět doma,vždycky si někam zalezu...

Musim se přiznat že při první dceři jsem měla problemy s kojení až bolestivé tak jsme byli na UM a při pohledu na kojicí maminy na veřejnosti jsem nadšená nebyla Teď u druhé dcery ale kojime. Bydlíme v Praze a dr.máme některé v centru což je od nás hodina cesty. I když nakojim doma,tak se vrátit na kojení nestihnu a s kojenim přestat nechci tak jsem se musela naučit kojit i na veřejnosti (vždy si hledám místo kde je nejmíň rušno. Beru si vhodné oblečení a plínku či šátek na překrytí dcerky u prsa aby to někoho nepohoršovalo Musim ale říct že jsem se zatím jen potkala s úsměvy kolemjdoucích či okolo sedících Takže co si myslim? Každý posuzuje podle sebe. Vždycky se najde někdo komu to vadí. Pokud maminy chtějí vyrazí ven ať se nebojí vždyť pro děti je kojení nejlepší

Já kojila El do 10 měsíců pak jsem musela ze zdravotních důvodů přestat Lucku pořád kojím má 9 měsíců,ale chci přestat kolem toho roku.Nevím proč ale u Lucky je mi kojení děsně nepříjemné taky dost kouše,ale zatnu zuby a kojím dál.A um mi ani neveme v noci se budí 5 na kojo ale stojí mi to za to.

Já si myslím,že toje každého věc jestli bude kojit nebo ne.Já mám ted 2 syna a toho teda kojím i když začátky byli hrozný.Prvního syna jsem nekojila nebot měl zdravotní problémi.No nekojila.Musela jsem si odsávat a dávat mu to z lahvičky,ale i to byl boj.Díky tzomu jsme skončili v nemocnici a museli ho sondovat než zjistili příčinu,ale to patří do jiného tématu.Ted si kojení docela užívám i když Je malej po kojení neklidný a mám obavu jestli mu to stačí.Ale je spíš neklidný kvůli kojení.Bavila jsem se o tom z kamarádkou a ta mi říkala,že to taky tak měla dokut kojila.Když přešla na umělou stravu tak byl klid.No zbytečně se mi přestávat kojit nechce když mám mlíčko.Hlavní,je že je večer hodný a nechá mě celou noc vyspat i když ho kojím.A kojení na veřejnosti co se dá dělat,když jedete k doktorovi a mrnous má hlad

kojení jsem vyloženě nesnášela! malýmu to nešlo, byl to boj na tři čtvrtě hodiny a za hodinu a půl znova. v noci si interval protáhl až na dvě hodiny. o výživové hodnotě pochybuju, jelikož malýho nadýmalo i když jsem vypila vodu z vodovodu. takže jsem nemohla jíst nic, žádné ovoce, zelenina, prostě nic hodnotného. bojovali jsme dva měsíce, pak vyfasoval nutrilon. spokojenější dítě i matku byste nenašli. dodnes miluju pocit, když ho mám v náručí a on spokojeně lemtá lahvičku. to jsem u kojení vážně nezažila. kojení na veřejnosti mi nevadí, já ho ale neprovozovala, jen třeba před návštěvama, protože jsem kojila s kloboučkama, které mi prcek furt srážel, tudíž to bylo manipulačně hodně náročné. s kojení mám ovšem pocit, že nikdy víc!!!

tak já jsem řekla že kojit bych chtěla,ale to nezáleží na tom co řeknu,ale na tom,jestli to půjde a nebude problém.Kojila jsem 2roky a na veřejnosti mi to problém nedělalo,to spíš mému příteli,že na mě lidi čuměj hlavně chlapy a kluci:-)mám ale známou,která má velký pěkný pevný prsa tuším 4ky a řekla že kojit nebude aby z nich neměla \"hvízdáky\" jak říká můj táta,má 2skoro dospělé děti a prsa pořád pevná a krásná anelituje toho.

pokud nemá maminka zdravotní nebo jiné důvody, je to podle mě sobecké a jak k tomu to dítě příjde? přirovnala bych to ke kočce, které porodí koťata a odmítne je krmit.. jsem pro to kojení aspoň zkusit, pokud to nejde, je super, že my lidi máme i jiné možnosti a můžem sáhnout po Sunaru Eli jsem kojila 8měsíců, pak jsem otěhotněla, takže jsme skončiliVerunku kojím doteď, snažíme se pomalu skončit (1,5r.)kojení na veřejnosti mi nevadí, pokud to neobtěžuje ostatní, zvlášť chlapy, kteří se cítí v přítomnosti kojící ženy trapně

Je to podle mě věc každého. Kdo chce koji, kdo ne nekojí. Taky jsou maminky, které třeba kojit chtějí ale z nějakého důvodu to nejde. Tam se zařazuji i já. Bojovali jsme jen dva týdny. Ale nešlo to. A na doporučení mudry. Jsem to přestala řešit uplně. Malá se přisávala velmi špatně byla na dokrmech a když jsem se snažila odstříkávat a dávat z flašky tak toho bylo málo. U druhého dítka se snad povede. Pokud ne už se nebudu tak trápit jak uprvního ( myslím psichycky ). Pokud někdo kojí na veřejnosti, tak mě to nevadí. Sama bych na veřejnosti nakojila ale ne abych měla celé prso na obdiv. To bych nemohla.

mám to podobné jako Liberte. Po útrapách s převažováním dítka před každým nakojením, poté vpáčené bradavky, následně postupná ztráta mléka a nemocniční přikrmování né přes flašku, nýbrž kádinku mne z kojení vyléčily. Naštěstí jsem nemusela odsávat, prsa jsem zvládla rozmasírovat. Kdo chce kojit, at kojí, mne to zážitky skoro orgasmové nepřivodilo, spíše naopak, hororové, bolelo to jak podebraná pata. A takové to \"souznění s dítětem, láska mi tryskala z uší\"...při pohledu do očí kojeného dítka taky neznám. Kojení na veřejnosti mi nevadí, kdybych bývala mohla kojit, tak bych klidně kojila veřejně i já. Na tom není nic špatného. A co se dalšího dítěte týká, nebudu to hrotit, když to bude stejně blbé jako u první dcery, holt nebudu hysterčit, brečet a nutit se do spuštění mlíka. Jen nebudu v porodnici hloupá a odmítnu kádinku, budu si stát na flašce.

já jsem plně kojila jen do 6 týdnů, částečně do 6 měsíců, pak už prso malá vůbec nechtěla, ale kdyby to šlo, ráda bych kojila bez nutnosti dokrmovat UM do 1 roku, ne-li dýl. nad rozhodnutím už před porodem, že maminka nebude kojit, se podivuji, ale respektuji ho, je to každého věc. kojení na veřejnosti mi nevadilo - v hromadné dopravě bych teda třeba nekojila, ale na zahrádce u restaurace jsem prso vytáhla, a stejně tak mi přijde přirozené, když vidím někde kojit jinou maminku

Já byla ještě než jsem vůbec otěhotněla rozhodnutá, že chci svoje dítě kojit a to co nejdéle klidně i do tří let. Když se toník narodil brala jsem jako jedinou možnost kojení. Naštěstí jse se rozkojila i když s problémi, ale poveldo se. Kojení mi nevadilo, nebylo nepříjemné a bylo mi fuk jestli uvařim mléko a nebo dám prso a prso mi přišlo i praktičtější a HLAVNĚ ZDRAVĚJŠÍ.KOjení na veřejnosti mě vždy vadilo, proto jsem naše vyjíždky plánovala abych v čas kojení byla doma a mohla nakojit tam. Přinejhorším jsem vybírala místa s kojícím koukem (tesco, ikea apod.). Nesnášela jsem vyvalovat prso venku, vždycky jsem se snažila aspon schovat, když už to bylo nutné. Přitom mi nevadí když jiná žena kojí na veřejnosti a příjde mi to přirozené, ale moje prsa prostě ven nepatřila.Když jsem vlivem nemoci přišla o mlíčko mrzelo mě to a zkoušela jsem se rozkojit, nepovedlo se. Přešli jsme na UM a svět se taky nezbořil.V dnešní době je to kojení dle méh hodně přeceňované. Ano je to pro dítě asi to nejlepší, ale to neznamená že UM je vražedné. Taková laktační liga, pan Fořt aj, to zase podle mě přeceňují a dělají mindráky maminkám co by moc moc chtěly kojit, ale prostě to ze zdrvaotních důvodů nelze.

Kojení na veřejnosti mě teda fakt nijak nepohoršuje, já osobně jsem ale na tohle tak trochu stydlín. Rodila jsem císařem a kojila jsem částečně do 3 týdnů malé. Zpětně to vidím tak, že kdybych nebyla blbá a víc zabojovala, třeba s laktační poradkyní, kojila bych dýl. Malá asi neměla sílu si to mlíčko vytáhnout a moje máma mě ještě \"podpořila\" tím, že ani ona ani babička dlouho nekojily, že měly slabý mlíko, takže já na tom budu podobně. Hormony udělaly svoje, dá se říct, že jsem se z toho \"sesypala\" a kojení vzdala. Ze začátku jsem dokrmovala, ale s tím mým malým \"uřvánkem\" jsem nestíhala odstávat, takže pak už byla jen na UM. A k té první otázce - je to věc každé matky, ale za sebe můžu říct, že mě to mrzelo dlouho, že jsem téměř nekojila. I když jisté výhody to taky má (nevytahaná prsa, dítko vrazit na hlídání )

Jsem zastáncem kojení,ale určitě ne za každou cenu.Rozhodně neodsuzuju maminky,které přestanou kojit,protože se miminko neumí přisát nebo mají problém s laktací,případně je to hodně bolí a než aby si kojení užívaly v klidu,trpí.Důležitější je,aby byli oba spokojení.Ale nedokážu pochopit,jak se některá maminka může už před porodem rozhodnout,že kojit nebude.Proč?Aby si nezničila prsa?Názor,že kojení je módní,mi přijde poněkud zcestnýCopak kojení je nějaká novinka??I kdyby teď \"do módy\" přišel Sunar,stejně budu kojit.Já jsem se v těhotenství kojení hrozně bála.Dělalo se mi mdlo už jen při představě,že mi bude \"někdo\" často a intenzivně sát bradavky,nemám to rádaAle měla jsem štěstí v tom,že nám to s Karolínkou šlo parádně už od začátku.Přisála se už na porodním sále a kojím ještě dneska (je jí rok)Ze začátku to bolelo,to je fakt.Vždycky těch pár sekund po přisátí se mi tmělo před očima,ale pak už to bylo v pohodě.Byla jsem po porodu v takové euforii,že jsem tu bolest snášela dobře a ve srovnání s porodem to byla procházka růžovým sademNavíc to trvalo jen pár dnů.Chápu,že ne každá maminka má takové štěstí,proto,jak jsem psala na začátku,nikoho nesoudím.Kojení na veřejnosti mě nepohoršuje.Nechápu,proč by měloTo,že to některé matky dělají proto,aby upoutaly pozornost mužů,je pěkná blbostJá jsem ale stydlivá,takže jsem na veřejnosti kojila snad jen dvakrát a v ústraní.Nemohla bych malou nechat řvát třeba hodinu hlady

Výbušné téma, koukám Když jsem byla těhotná, nenapadlo by mě, že bych nekojila. Že by se něco mohlo pokazit. Teprve na předporodním kurzu mě lehce znervózněla paní asistentka. Jak záněty? Jak bolavé bradavky? Je to přece příroda, ne? O-ou Začátky v porodnici byly strašné, ale to asi u každé z nás. I přes správnou techniku to bolelo tak strašně, že jsem měla slzy v očích, palce se mi kroutily a modlila jsem se, aby už dopil. Jak se blížilo další krmení, chytala mě úzkost. Vše vyřešily kloboučky, pohoda džez...bohužel dočasně.Moje bláznivé mléčné žlázy si totiž usmyslely, že se mi těch mimin narodil autobus. Takže vyráběly a vyráběly a já bolestí opět chcípala, chladila, nespala. Samo od sebe mi nevyteklo nic, takže odsávačka a šlachy v háji. Mlíko jsem lila do haj.lu, protože už se mi nevešlo do mrazáku a bylo mi z něj na Báječný.Tento stav je u většiny maminek krátkodobou záležitostí. U mě se \"ustálení laktace\" nekonalo ani po půl roce! Zavedení příkrmů znamenalo další očistec. Čím více jedl normálně, tím hůř mi bylo, protože mléka neubývalo. Kojit jsem chtěla do roku. Eliášek se ale před třemi týdny sám odstavil v 10,5 měsících.Nastala další bolestivá mise s názvem \"ukončení laktace\". Nemusím říkat, že mléka bylo stále strašně moc, takže jsem si opět \"užila\".Dnes mohu snad říci, že jsem to zvládla. Kojení pro mě nikdy nebylo \"krásné spojení s dítětem\". Byl to opruz, bolest, odříkání. Ale ani jednou mě nenapadlo, že na to kašlu. Dělala jsem to pro syna a u dalšího mimča do toho jdu znovu.Absolutně nechápu matky, co to vzdají z pohodlnosti, že je to bolí, že nemůžou zapařit, že se nemůžou hnout od mrněte, nebo dokonce předem, aniž by to zkusily!!! Pokud je ženská zdravá a má výživný mlíko, tak má dát dítěti to nejlepší a to se jí samo od sebe tvoří pod tričkem...prostě automatické.

Poprvé jsem kojila 6 měsíců. A podruhé víc jak dva roky. Byla to příjemná chvilka pro mne i pro malou a kojení jsme si užívaly obě. Příjde mi trochu zvláštní se rozhodnout už před porodem nekojit. Každý si to má aspoň vyzkoušet. Kojení na veřejnosti mi nevadí. Zvládla jsem kojit i za chůze, ale není nutné kojit u pokladny. Ani UM neudělám v obchodě, tak proč kojit. I děti si zaslouží trochu klidu a né kojit uprostřed rušné silnice. Já jsem používala plenu nebo byla malá pod tričkem. Kojila jsem v parku, v tiché uličce, v autě...Někdo kojit nemůže, ale maminka by neměla být smutná a trápit se.

nelíbí se mi kojení na veřejnosti, když si ta maminka přes sebe nehodí plínu, tuhle jsem viděla jednu, která prostě vytáhla prso a ani se nezakryla a přišlo mi to divný, přišlo mi, že to dělá proto, aby byla středem pozornosti chlapů, nevím... když si přes sebe přehodí plínku, tak mi to nevadí.. jinak kojení/nekojení je rozhodnutí každého.. jasné je, že kojení je pro dítě nejlepší a pokud se matka rozhodne nekojit přestože k tomu nemá zdravotní důvod, tak mi to přijde trochu sobecké vůči dítěti....

když se tak někdo rozhodne, je to její věc ikdyž to nechápu.Já jsem kojila obě děti, Vojtu rok a Adélku ještě kojím ( je jí skoro 10m). Já mám zas takový názor, kojit rok a pak dost, dokud nejsou děti moc veliký. Znám hodně případů, kdy si to pak vynucovali a nadařilo se přestat.Vojtu jsem na veřejnost snad nekojila vůbec, Adélku ano, nevadí mi to, ale zase mi to není nijak příjemné.Nejsem takový ten zarputilý kojící typ. Vím, že je to dobré a tak kojím, ale žádné krásné pocity u toho nemám a taky je to levnější než UM.

Kojila jsem 21. měsíců a jsem za to moc ráda. Nikoho za nekojení neodsuzuji, ale přiznám se, že nechápu maminky, které se to rozhodnou vzdát předem. Já si první dva měsíce vytrpěla jako kůň, měla jsem nesnesitelné bolesti, v noci jsem nespala, ale stejně mě ani nenapadlo to vzdát, když jsem věděla, že mám spoustu mléka a Míša krásně baštil. Mým prsou jen déle trvalo, než si zvykly a pak už to byla pohodička. Myslím, že je to dost i o sebeobětování se pro miminko a jsem na sebe pyšná, že jsem vydržela. Opravdu. Kojení na veřejnosti mi nevadí vůbec, i já byla občas v situaci, kdy jsem musela vytasit prso třeba v parku nebo nějakém klidnějším koutku, ale stydlivá jsem, takže mě většinou kryl Lojza a úplně dobře jsem se u toho necítila. Ale nenechala bych Míšu o hladu.

takže já mám 2 děti,jedno nekojené a druhé kojené.Patriček kojený nebyl,protože jsem měla ploché bradavky a nechtěl se přisát a my spolu bojovali.Přístup sester na novorozeneckém byl tak odporný,že jsme z toho měli stres oba..u Danielky jsem měla formovače bradavek o kterým jsem se dozvěděla tady na Bolu ,který mi pomohl bradavky vyformovat.Danielka se přisála okamžitě po porodu..kojila jsem ji do 19m,kdy jsem jí musela odstavit z důvodů mé nečekané operace spodku.Byla jsem št\'astná že kojím,to tulení,krásný pocit a podobně..u Patrička mě to strašně vzalo,že nám to nejde,probrečela jsem hodně dní,ale co naplat UM bylo a je .Na veřejnosti se mi podařilo několikrát kojit(musela jsem),ale vždy byla zakritá plenou.Jo a jestly to má nějaký vliv na zdraví?hmm nevím...Patriček byl za celých 5let(4m)nemocný jen jednou jak měl(8m) měl zánět hltanu,neměl ještě ani jedny antibiotika,Danielka která byla kojená tak byla nemocná neustále,2x zánět středního ucha v obou uších,neustála hlenovitá rýma,je alergička..ale kdybych si měla znova vybrat,kojila bych

Jestli kojit nebo nekojit, to je věc kažý maminky. Jákojila do 4 měsíců a pak už to nestačilo, tak jsem přešla na Nutrilon, do půl roka jen ten a pak příkrmy.Teď čekáme druhou berušku a zase chci kojit, ale pokud to nepůjde, tak se svět nezblázní. Kojit na veřejnosti mi nevadí, jen jsem si dávala přes rameno a prso plínku. Jednak abych měla soukromí a jednak aby malá nečučela kde co lítá.

ještě napíšu příběh ze života:Mám kamarádku co chtěla moc moc kojit, dokonce to bylo druhé dítě,takže žádná novicka to nebyla, jenže chlapeček se jí špatně přisával,(asi blbý výraz), no a nemohl se pořádně chytit a zkrátka jim to nešlo, byla u ní laktační poradkyně až doma,zkoušely možné nemožné, ona mlíka dost, ale kluk plakal hlady a nenapil se. Zkoušely to přes malíček, prostě dělaly psí kusy, nakonec jí sama lakt.poradkyně řekla, že se má na to vykašlat a dát UM. Maminka kamarádka se psychicky zhroutila, začala brát antidepresiva, začala navštěvovat psychiatra, upadla do letargie a přestala se úplně starat o děti. Vládu musel převzít manžel a prarodiče, ona jen seděla, čuměla do blba a plakala, že zklamala jako matka. Nic platné že my jsme jí všichni říkali, že to je blbost, že kojení není středobod světa, ona mlela svou, že jí syn bude míň milovat než syn jiné mámy, který je s ní spojený přes to prso. Nakonec všechno dobře dopadlo a má dnes dvě zdravé děti kteří jí milují a naopak ten mladší, nekojený je takový malý závisláček, ale pomoct jí museli doktoři. Tak tohle je ten extrém, kam by to nemělo nikdy dojít.

Kojení je na každé z nás - ať už jestli kojit či ne anebo kde kojit. Mě to na veřejnosti nevadí, vždycky to jde udělat tak, aby nebylo vidět vůbec nic...Jinak si myslím, že je v posledních letech kolem kojení děsné halo - jeden čas se úplně stejně udatně proragoval Sunar (když já byla malá) a pohybuje se to na můj vkus mon z extrému do extrému. Dnes aby měla maminka depresi, že jí kojit nejde jen proto, že její okolí ji doslova odsoudí, div že neukamenuje, co je za macechu, když nekojí. Nemám ráda extremismus obecně, tedy ani v tomto - každý jsme přece jiný a vyhovují nám jiné věci...