@Honafa
až nynčko mám čas. Mám ustálené okruhy: krimi, humor, historii a populárně-naučnou. Vždycky se snažím od každého něco. Knížky pro Heli vynechám, to je jiná kapitola. A červenou knihovnu vesměs ignoruji. Snažím se od každého vždycky min. dva zástupce. A beru už čteného autora i nečteného. V krimi jdu po osvědčených autorech-JD Robb(pod pseudonymem Nora Roberts píše lovestory, které mně neberou, na krimi je skvělá), Francis, Christie(zde nemám ráda Poirota, žeru paní Marplovou). Holmesovky mám všechny doma. A tipy na nové? Bastei-Moba začla s řadou \"severská krimi\", kde jsou noví, neznámí skandinávští autoři, dosud nevydaní, ty nyní často urvávám jako první pro sebe. Oddychovkou je soudce Ti, bratr Cadfael. Na humoristy jsem ujetá-Fulghum, Thurber, Herriot, MacDonaldová, její ségra Mary Bardová je ještě víc ulítlá a srandovnější, Wodehouse. Přednostně beru anglické autory, ti naši nejsou tak vypsaní. Tedy kromě Monyové Z historie vede Robert Graves, má správný názor na sexualitu v antice domů jsem si pořídila Waltariho Sinuheta, precizně píše nováček Steven Pressfield, až z něj mrazí, jak realistický
je.Po jeho boku taktéž J. Clavell(Tchajpan, Šógun...) Jestli sem zařadit i Jacka Schaefera? Jeho Muž se srdcem kovboje se řadí k tomu nejlepšímu, co jsem kdy přelouskala. K jediné \"lovestory\" se přiznávám u Zane Greye(tady miluju nejvíc Zálesáka). Slabostí pro vinnetouvky jsme asi proslulá. Je fakt, že Kara ben Nemsího nemusím. Okrajově ještě občas zabrousím do
S.Kinga. Přelouskla jsme i Poeovu tvorbu, hodně filozoficky náročný je
U.Ecco, Potterovky, ty nedávám. Totéž Tolkien. Obecně si hlídám koňovitou literaturu, tedy né ty románky pro náctileté, ale encyklopedie. Po čem zvlášt pasu, jsou komiksově pojaté příručky pro mládež \"Děsivé\" dějiny, zeměpis apod. U toho se i nasměju. Z těch naučných jdu po zajímavostech,
hist.kuriozitách. Suprově je zprácovává Dieter Breuers. Částečně výňatky z kronik, něco vysvětlivek a velmi srozumitelný výklad, pro detailisty i pár spočítaných příkladů, doplněných o ilustrace. Z našich autorů je fajne Vondruška. Z těch starších Souček, apod. Vesměs témata jako Děti slavných, Vraždy v našich dějinách, Ztracené kapitoly císařství apod. Parapsychologie, proroctví, autobiografie, porovnání filmu a knižní předlohy, vesmír, příroda, takže vlastně spíš humanitní vědy a pavědy. Jsem nějak na tu kultůru vysazená, hlídám si novinky v knihách i kinech. Obecně vzato radši vezmu tlustou bichli jak pár tenkých knížek. Miluju x-logie, ságy. Tzv. povinnou četbu, jsem přelouskla až po vyjití ze školy. Takže takový Čapek, Neruda, je fajn. Kde jsem zkysla, byla Edda(bájesloví Vikingů, ve verších, to byl záhul). Jakési nakladatelství vydává Dějiny (všech států), takže takovou tlustou knihu taky beru, je to velmi dobře napsané a velmi podrobně psané. Na tzv. topky, se neohlížím. Já zvládnu číst skoro kdekoli, tedy pokud mne Heli nechá. Čtu v buse cestou do práce, na ještěrce, jakmile je minipauzička, před spaním, na záchodě, ba i na návštěvě se snažím dostat co nejblíž ke knihovně, byť s dětskýma knihama, Jsme prostě knihomol. Miluju čekání u doktora, vytáhnu knihu a \"jedu\", kolikrát ani nevím, že mě volali... Na dětské knížky mám nejsmutnější vzpomínky na Tygříka Vasku. Jak já tenkrát obečela Grošáčka, Vasku a ostatní. Tady nesmím zapomenout na lvici Elsu, gepardici Penny a ostatní \"Adamsonovce\" z Afriky. Co potřebuju akutně dočíst, dočtu i během pár hodin, jindy mi kniha trvá i několik dní. Podle času na vrácení.