knihy - diskuze

Tloušťku moc neřeším, ale samozřejmě čím tlustší, tím déle vydrží. Ale nesmí to být na úkor kvality. Už jsem se taky sešla s autory, kteří byli více grafomani a ta knížka mě prostě nebavila. Já mám ráda žebříček: Nejčtenější knihy od https://www.cbdb.cz/zebricek-nejctenejsi-knihy kde si občas beru inspiraci. Mám z toho žebříčku už hodně přečteného, ale vždycky tam narazím na autora a toho pak postupně sjíždím. :)

Tak podle tloušťky se určitě nerozhoduju:) Já dávám šanci všem knihám, většinou je mi i líto jí nedočíst takže i když mě ukrutně nebaví tak to dočtu ale pak si zapamatuju autora a nemá u mě šanci. Jinak do knihovny chodit musím protože jinak bych dávala za knihy tisíce měsíčně abych měla co číst a na to bohužel nejsou peníze :)

já knížek nakoupím fakt málo. knihovnu doma máme ubohou. nejvíc máme dětských knížek (a ještě navíc vydaných před rokem 1980)se mi spíš stává, že si knížku koupím právě proto, že jsem ji četla a moc se mi líbila. takže mi vracení do knihovny nedělá problém, říkám si, že si to koupím a přečtu znovu.na počet stránek nehledím. tlustoknihy mě odrazují, protože se mi s nima špatně manipuluje, těžko jdou číst v posteli a už vůbec se nedají brát s sebou do mhd. 300-400 stránek je ideál.

Na tloušťce mi nesejde. Ráda čtu i knížky povídkové a ty nikdy nebývají tlusté :) A do knihovny chodím moc ráda a nedovedu si představit si vše kupovat... knihy nestojí zrovna pár korun a navíc bych měla obavu, že koupím i nějakou kravinu. To když si jí půjčím v knihovně, tak jí zase vrátím a hotovo :))Kromě toho už teď nemáme doma ty knihy kam dávat :))

Tak jsem prave prisla o ctenarku Moje Klara je tenka, 400 stranek? kdeze, obrovske voci:)

miuju tlusté knihy, před vánocama sem četla Egypťan sinuhet, kniha měla cca 800 a to bylo počtečníčko, ale teď čtu Zdeňku Jordánovou, jsou to takové psychologické knihy většinou okolo 200 a jelikož nad tím musím hodně přemýšlet, tak to čtu dlouho, někdy se vracím, takže mi těch málo stránek nevadí. a co se týček knihovny, dřív sem si půjčovala hodně i pro mého taťku, ale teď si nepučuju. spíš bych si chtěla začat kupovat své knížky, tak sem si hned včera 3 tituly objednala

jasne, tluste jsou nejlepsi.

Mám období chození do knihovny a pak zas né.Knihy už nekupuji,máme jich strašně moc.Kupuji jen dětem.Vybíram podle mého klíče otevřu náhodně a začtu se,jestli se nezačtu nekoupím,nepujčím.Tlouška nerozhoduje.Zas hubenou přečtu za večer.Vybíram i podle autoru,ale nesnáším komerční autory.Spíše je to tak,že přečtu jednu knihu od autora a hledám další.Dalo by se říct,že nejraději mám ty staré české ,zas né uplně staré prostě ti co psali za komunistu.Ted je nikdo nečte,přitom jsou užasní.Třeba Valja Stýblova atd.Za zahraničních J.Colins-erotika,erotika.A uplně nej moje životní knížka je Ostrov Uklízeček,u toho ani autorku neznám.

knížky mám ráda - a čím tlustší, tím lepší ale nejsem zas tak vybíravá, i knížky pod 200 mají u mě šanci měsíčně jich přečtu asi 5-10, když je hodně práce tak třeba ani jednu ale kupovat všechno nemůžu, ikdyž je to můj sen, mít obrovskou knihovnu

Osobne mam rada stredne tluste knihy , treba 800 a vic stranek me odrazuje,i kdyz cetla jsem uz i takove knizky. Do knihovny chodim,ale nedavno jsem zdedila manzeluv iphone, stahla jsem si do nej ctecku a ted ujizdim na knizkach v anglictine :), ty bych jinak nesehnala,nebo za priserne prachy.Krome toho manzel je z \"ignorantu\",co neprecetli v zivote jedinou knizku, krome skolnich,takze kupovani knizek z rodinneho rozpoctu by mi neschvalil

Nejsi blázenAle já si třeba knihy nekupuju,půjčuju si je z knihovny,protože kdybych si je měla jen kupovat,tak bych si přečetla maximálně jednu za měsíc a to mi nestačíKnihy doma máme (co jsem si přinesla od mamky,chtěla se jich zbavit)a kdybych si nějakou chtěla koupit,tak spíš nějakou encyklopedii nebo něco podobného,k čemu se člověk vrací.Spoustu knížek čtu několikrát,ale ty si můžu pořád půjčovat v knihovně a nezruinuju tak náš rodinný rozpočet

Knihy si podle tloušťky nevybírám, četla jsem spoustu úžasných knih i pod dvěstě stránek. Ale rozhodně nejsem typ, jako některé mé kamarádky, které právě když vidí, že kniha je tlustější, tak ji hned zavrhnou. Předposlední kniha mého \"miláčka\" Kinga měla přes 900 stránek a měla jsem radost, že si užiju takové dlouhé počteníčko. Taky si pamatuju, že na střední, když jsem četla výborný román Quo vadis od Sienkiewicze, tak spousta spolužáků nechápala, že tak tlustou knihu můžu vůbec přečíst a přitom mně se zdála normální. Kartičku do knihovny mám, ale momentálně nevyužívám, nějak není čas, jsem členem čtenářského klubu, takže každé tři měsíce jsem nucena si knihu koupit a jinak si knihy půjčuji od mamky, kamarádek, některé levně nakupuju na netu i z různých antikvariátů a když nejsem zrovna extra nadšená, tak je hned prodávám dál. Ale domácí knihovnička se mi krásně rozrůstá, všechny knihy ani nepojme, spoustu jich mám stále u našich.