Když byla maminka nemocná - diskuze

Jednou,bylo mi tak 12 let, měla maminka docela vážnou nemoc očí. Strašně ji bolely, byla totálně světloplachá, hrozilo, že oslepne. Chodila na nějaké injekce, které ji píchali přímo do oka. Trvalo to několik týdnů a vůbec se to nelepšilo. Jednou můj táta doktor potkal v nemocnici na chodbě kolegyni, psycholožku a ta se ho ptá - Jak je manželka na tom? Táta se podivil, protože o tom v práci nemluvil, ale popsali ji, jak na tom mamka je a že jeto špatný. Psycholožka na to řekla - hm, tak já se na to podívám... Táta moc nechápal, jak to myslí, ale dál se o tom nebavili a zapomněl na to. O víkendu viděl z okna, že ona psycholožka jede na kole kolem našeho baráku. Bylo to divné, protože bydlela úplně jinde. Za chvíli ji viděl znova, jet tím samým směrem a za chvíli znova a znova, jako by objížděla náš blok. Zavolal na ni, ale nereagovala. Pak už se neukázala. Táta se divil, co to je, ale pak si, řekl - no jo, ona byla vždycky trochu prdlá. Mámě se během pár dní výrazně ulevilo a brzo se uzdravila. Když táta potkal psycholožku příště, rovnou šla za ním a říká - tak, co už je to dobrý s vaší ženou, že? Táta nechápal, jak to ví, ale přitakal, že ano. A ona na to - no, že mi to ale dalo práci. Byla to fuška, vůbec to na dálku něšlo, ten zánět byl hrozně silnej, musela jsem přijet až k vám... No tak hlavně, že je v pořádku... Brrrrr, divný, co?!