Zkušenosti pacientek z porodnice Fakultní nemocnice v Motole - diskuze

Pěkný večer

Pěkný večer,
také bych ráda poděkovala všem lékařům,sestřičkám i ostatnímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu tohoto oddělení. Rodila jsem sice už v r. 2008,ale na tuto možnost napsání hodnocení a pár vět jsem se dostala až nyní. Pro FN Motol jsem se rozhodla kvůli svému zdravotnímu stavu a případným komplikacím. Jsem prakticky nevidomá a pro to, že nemohu mít tlak na oči a mozek rodila jsem císařským řezem. Vzjhledem k tomu, že porod začal dříve a v pozdních nočních hodinách mezi 1-2 h, tak bych moc chtěla poděkovat také posádce záchranné služby a sloužícím lékařům a sestřičkám dne 10.08.2008, že se postarali o mě, o přítele a také o prvorozeného zdravého syna Pájíka. Jak na JIPU tak i na standartním odd. jsem se cítila dobře, i když jsem syna neměla u sebe, tak nám hodná paní sestřička vše ukázala, jen mi trochu dělali problémy s chozením do jídelny, bála jsem se, abych cestou někoho neporazila nebo nevrazila do maminky či miminka ve vozíku, ale vždy se mě ujala hodná sestřička a nejednou i některá z maminek. Až budeme rodit po druhé a to doufám, že budeme, tak již snad budu aktivnější a ráda bych měla i miminko u sebe na pokoji. Péči o syna zvládám a přítel a tatínek je nám velikým pomocníkem a kdyby tenkrát mohl, tak by i kojil.. Moc všem děkuji a přeji mnoho úspěchů a zdravých maminek a miminek Lucie

Velké poděkování do Motola

Ahoj všem, pro Motol jsem se rozhodla hlavně kvůli jejich skvělé pověsti ohledně péče v případě jakýchkoli komplikací. Samozřejmě jsem předtím pročetla spoustu diskusí, kde všichni chválili porodní týmy a naopak ne moc pěkně psali o odd. šestineděl, o neochotných sestřičkách atd. Přesto jsem si řekla, že to tam ty 4 dni po porodu nějak přežiju. Porod (14.6.2010)probíhal naprosto hladce a porodní týmy si svoji dobrou pověst opravdu zaslouží. Moje obrovské díky patří ale i sestřičkám na šestinedělí. Nakonec jsme tam strávili týden (kvůli žloutence) a cítila jsem se tam opravdu dobře. Sestřičky ani lékaři mě nikdy neodbyli i když jsem se ptala i na naprosté \"maličkosti\", byli vždy milí a usměvaví. A to i v situacích, kdy toho měli asi opravdu nad hlavu. V Podolí totiž nepřijímali, takže všechny vozili do Motola. Maminky leželi na poporodním oddělení a na šestinedělí docházili jen kojit miminka. Já jsem sice ležela na dvoulůžáku a chápu rozladěné a zklamané maminky, které ležely někde jinde a miminko neměli u sebe. Pokud se vám to stane, snažte se to brát s nadhledem. O miminka je totiž naprosto špičkově postaráno. Ještě jednou díky všem v Motole a budoucím maminkám mohu tuto porodnici jen doporučit. Zdraví Káča a syn Vítek

Porod ve FN Motol

O Motolu kolují různé zvěsti. A tak i já se pokusím popsat s nadhledem péči v motolské porodnici. Pro porod zde jsem se rozhodla na základě své vl. zkušenosti, kdy jem v Motole porodila před deseti lety svého syna. Vůbec mě nenapadlo, že bych měla rodit jinde. Převažoval fakt, že když by náhodou byla nějaká komplikace, je vše \"pod jednou střechou\". A jak to probíhalo nyní? 2.6.10 nad ránem mi praskla plodová voda, přijeli jsme na příjem, kde jsem předala zprávu od gynekologa, těhu průkazku, oddací list a kupku vyplněných formulářů. Tady mě čekalo maličké zklamání. Do zprávy (byť šlo o pár řádků), se ani jedna z \"přijímacích\" dam nepodívala a do průkazu také ne. Na všechno se vyptávala nejdříve jedna, pak přišla pravěpodobně paní MUDr. a dotazy začaly nanovo. Např. kolikátého jste měla první UZ???? Bože, datum potvrzení těhotenství si asi málokdo pamatuje... vše bylo přeci v průkazce a ve zprávě, ne? Kontrakce na sebe nechaly čekat, tak mě umístili na čekatelský pokoj. A zde, nastala VELKÁ ZMĚNA. Asi po hodince přišla MUDr.Kateřina Hoftová, představila se a nastala ta opravdová péče. Teprve u ní a z jejích přístupu jsem měla pocit, že o mimi i mě je postaráno. Po ní se přišla představit i porodní asistentka, paní Monika Slámová - a opět - bezchybný přístup. Obě měly ten správný lidský přístup, motivující a zároveň na nich bylo vidět, že svou \"práci\" dělají rády. Pak jsme přešli (vč. manžela) na \"sál\". Obě vysvětlovaly, co se bude dít, co budou dělat, neustále se ujišťovaly, že jsem v pohodě ... prostě díky nim, se nám po cca 2,5 hodinách narodila krásná holčička. Radost byla vidět i na nich. Nevím, jestli některá z nich zabrousí na BOL, ale tyto řádky jsou něco jako velké DÍKY jim dvoum.
A všem ostatním maminkám porodnici v Motole po této zkušenosti doporučuji. Připadala jsem si jako člověk a ne jako obtížný hmyz viz. příjem.
Co se týká oddělení Šestinedělí I, kde jsem pak s malou byla, to už je jiný příběh. Zde bych řekla jen v kostce - dětské sestry a MUDr. jsou super, narozdíl od těch, co se starají o maminky. Tady těch profesionálních, chápajících sestřiček je opravdu poskrovnu.

dotaz - rooming-in

Právě vybírám porodnici a nejraději bych zvolila právě Motol, protože ho mám nejblíž. Slyšela jsem ale, že vám miminko nosí jen na kojení a není tedy celou dobu s vámi na pokoji. To by mi hodně vadilo. Máte s tím nějaké zkušenosti? Děkuji

porod v motole 2010

Ve svém příspěvku, kde popisuji porod jsem možná trochu vyděsila ty co se domotola chystají. Chtěla jsem jen napsat, že až na tu čekací část porodnice, kde jsem bohužel narazila na hroznou doktorku a hroznou porodní asistentku si na motol nemůžu stěžovat. Na porodnici byli bezvadní. Myslím si že ti co mě rodili byli absolutní profesionálove a možná i toníčka zachránili a byli na mě moc milí a ochotní. Se šestinedělím jsem až na počáteční zmatky s umístěním byla spokojená. Slyšela jsem hodně kritiky že nedbají na kojení, je fakt že pokud za nimi člověk počád neleze a nečíká jim že má problém tak moc nepomohou. Ale já měla štěstí na hodné sestřičky, které když jsem za nima pořád lezla že mi kojení nejde tak za mnou už pak sami chodily a radily mi a myslím, že jsem se díky nim moc pěkně rozkojila i když ze začáku byly problemy. Jen je tam teda trošku chaoz a není tam řád což kojíc maminky potřebují jako sůl aby si vše naplánovaly, ale jinak peče i sestřičky dobré...

Tady přikládám onen přízpěvek :
porod Toníčka
22.2 v 10:00 mi praskla voda. Ležela jsem v posteli najednou se otočím na bok a něco ze mě jakoby vystříklo tak jsem se postavila a uplně jsem zmáčela podlahu kolik toho bylo. Hned mi bylo jasné o co jde. Začala jsem se klepat jako ratlík, řekla jsem si ale že musim zachovat klid, takže jsem se osprchovala a tak a zavolala si sanitku a martinovi, který z toho měl málem infarkt. V sanitce byli moc milý a pěkně si semnou povídali což mě uklidnilo. Ale po příchodu na porodnici to začalo brát poněkud jiný spád. Přišla jsem tam v doprovodu záchranářů a asi trochu vysmátá a hned mě nějáká sestra sprdla, že na to že jdu rodit vysmátá jsem si nemusela volat sanitku...a byla dost nepříjemná a tak jí jeden ten saniták řekl, jestlijsem měla jet autobusem nebo co, tak zmlkla, ale moc mě to nepřidalo.
Při příjmu jsem řekla že oddtekla voda a kontrakce že zatím nemám. Chtěli zkusit nalít na vložku nějáké to činidlo akorát já jsem si doma vzala always vložku a ta má uprostřed modrý pruh a sestřička řekla že to činidlo musí zezelenat a na tomhle to nepůjde poznat tka mi dali jejich vložku at hodinu chodim po nemocnici a pak se vrátim. Po hodině jsem se vrátila, oni polili vložku a prej že nic, že to nebyla voda a at jdu domu, že jsem se asi počůrala. Vysvětlovala jsem jim, že těsně před tím jsem byla čůrat, takže by toho ze mě nevyteklo tolik a že snad poznám moč od plodové vody (bylo toho fakt hafo- promočené tepláky a kaluž na zemi) oni ale tvrdili, že ne a at jedu domu. Byla jsem z toho dost v panice, protože vim, že po odtoku vody se musí zůstat v nemocnici, kdyby něco s dítětem. Mezi tím dorazil martin, vyslala jsem ho domů pro kalhotky a ty tepláky, at je doveze, že to můžou zkusit na tom. Dovezl je, ale kalhotky byly modré...taky to na nich nešlo a vymačkat to z těch věcí doktorka odmítla že by to bylo neprůkazné. Udělali radši ještě ultrazvuk a tam se opravdu ukázalo, že je vody hodně málo. Člověk by řekl, že jim to stačí, ale podle nich jsem přenášela a to j e nedostatek vody normální super. Já už byla na zhroucení proto že jsem se hrozně bála o toníčka. Pak dorazila moje mamka a udělala jim tam hysterickou zcenu a tak mě na podkladě toho přijali...možná jsem snad radši měla porodit na ulici.
Uložili mě na čekatelský pokoj a tam jsem čekala. Nikdo si mě nevšímal a jednali semnou jak kdybych si porod vymyslela. Po tom co jsem si lehla ze mě hned zase vycrclo spoustu vody tak jsem hrdě běžela s vložkou za doktorkou, vylili na to činidlo a hle zezelenalo. Je to tedy jasné že šlo o vodu. Poslali mě zase na čekatelský pokoj a nic se nědělo. Pořád jsem se ptala co bude a jestli něco bude a nikdo mi nic neřekl. Potom přišla ta samá doktorka jaká tam byla ráno a já ji říkala at senou něco udělaj a ona začala že jak se neví jestli šlo o vodu tak nebudou nic dělat. KDYŽ JSEM jí řekla že se to přece porkázalo tak tak vyjukaně koukala. Nechali mě teda ležet celou noc. Ráno mě vyšetřovala nějáká jiná doktorka a říká mi: takže voda odtekla v 10 v noci a já na ní že ne že v deset dopoledne včera. Zeptala se mě jestli mi dali antibiotika...jasně že nedali. Tak se hned vyděsila a hned mi je dala. Tamta doktorka předchozí kráva blbá napsala špatný čas do dokumentace. Zachvíli už se teda něco rozjelo. Byla jsem stále otevřená na 2cm. Dali mi tedy tabletu prostaglandinů a čekalo se. To bylo v 23.2 v 9:00. Zachvíli s emi rozjeli kontrakce jako prase. Ale to bylo něco neskutečného. Byly to hned ze začátu ty nejsilnější kontrakce jako těsně před porodem s intervalem po jedné minutě a postupně se interval ještě skrátil. Vydržela jsem dlouho, ale pak už to prostě nešlo, hrozně jsem prosila o něco na bolest, ale bylo mi řečeno, že to můžu dostat až na porodnim sále a tam se jde při pravidelných kontrakcích a otevření na 3 cm a to já pořád nebyla. Ty bolesti byli šílené, několikrá tjsem tam pak omdlela. Ale všem to bylo fuk. Starali se tam o mě hlavně ostatní maminky z čekatelského pokoje. Vodili mě dosprchy a přemluvali personál at semnou už proboha něco dělaj. Byl to fakt horor. PO deseti hodinách jsem tam omdlela takovim způsobem že mě konečně po celim dni vyšetřila doktorka a prohlásola, že zhruba ty 3 cm tam jsou a šla jsem na přípravnu a pak na porodní sál. Tam mě ot hodně potěšilo, protože personál byl jeden na čekací část a uplně jiní lidé na porodním sále. Doktor se na mě podíval a říkal že nechápe co tam semnou tak dlouho prováděli, že je to okamžitě na císař, že dítě se dusí a já jsem na pokraji sil. Dal mě na monitor, sestřišk amě vycevkovala a anestezilog mi píchl epidural. Muselo se prý chvilku počkat, protože operační sál byl plný. Nojo, ale asi po tom epidurálu, jak jsem byla chvilku jen s přiměřenýma bolestma tak jsem se najednou hrozně rychle otevřela na 9 cm a začala jsem samovolně rodit. Oni na mě at to prodýchám, ale tělo mě už neposlouchalo a začalo samo tlačit. Takž ezměna rodíme normálně. Najendou se ale odevčat vynořilo spostu doktorů a hned volali pediatra at je přítomen kdyby něco. Stčili mi do dělohy nějákou sondu, že měří okysličení dítěte a hned si pediatr zavolal at mu kousek přisunou resuscitační vozík. No já byla na mrtvici. Tlačila jsem jako šílená. Taky mi potom říkali, že už dloho neviděli někoho tak vyčrpaného tak skvěle silně tlacit. Vytlacila jsem Toníka v rekordnim čase pár minut. Byl přenošený takže bez mázku a dlouho bez vody takže suchý jako troud. Jak sem zběsile tlašila hooodně jsem si potrhala pochvu a asni nastřihnout mě nestačili, takže i spodek mám jak řešeto. Po tom co toníček se narodil se na něj všichni vrhli a hned ho odnesli, martin běžel za nima a prej ho rozdýchávali a něják divně mu mačkali hlavu. Pak ale naskočil a byo to v porádku. Už to zkrátim: Mě zašili, opečovali a protože na 6tinedělí nebylo místo dali mě na rizikové těhotenství a toníka na šestindělí samotného. Viděla jsem ho až druhý den odpoledne, dřív jsem nebyla schopná za ním dojít. Pak jsem tam den chodila jen na kojení a druhý den mě přemýstili na 6tinedělí, jen teda na pokoj bez miminek a nosili ho jen na kojení, ale mě to upřímě řečeno vůbec nevadilo. Stejně bych se o něj po té hrůze nedokázala postarat. Toníček vypadá, že bude i bez následků. Jen se hodně báli infekce z plodové vody, jak jsem na začátku nedostávala vůbec t aantibiotika, ale je to silnej kluk takže to zvládnul v pohodě. Mě příjde, že je v pořádku tak jen doufám, že to fakt nebude mít následky, ale říkali, že spíš ne....Tak jsem asi trhla ekord v delce příspěvku co

Přidám i něco z mé zkušenosti:
- doktoři byli fajn,
- s porodní asistentkou jsem se vůbec nerozumněla, takže hrůza :-(
- sestřičky byly až na vyjímky příjemné.
Záleží na tom, s kým se tam potkáte.

Při porodu i po něm skvělá péče, s kojením pomoc horší

Rodila jsem v Motole v dubnu. Po krátké přípravě jsem byla rovnou umístěna na porodním boxu, kde byla výborná porodní asistentka, u porodu pak šikovný klidný doktor. Porod samotný tedy hodnotím velmi, velmi kladně a rozhodně bych tam rodila znovu, jsou tam profíci. Na oddělení šestinedělí dobrá péče, sestřičky milé, pěkné pokoje, vše k dispozici (náhradní košile, prostěradla, plenky a oblečky pro mimčo). Měla jsem ale problém s kojením - mimčo se prvně přisálo až druhý den, mlíčko se udělalo až asi pátý den a miminko už mi řvalo hlady. Sestřičky neměly moc času, takže mi s tím z počátku pořádně nepomohly a neporadily. Doporučuji tedy provorodičkám při každém problému nebát se a ptát se.

NEJ NEJ péče o miminka

V únoru jsem porodila ve 25tt akutně císařským řezem v porodnici v Motole svá dvojčátka. Byli přes tři měsíce na Novorozeneckém odd(ARO,JIP,JSP) pro nedonošené dětičky a měli tu nejskvělejší péči, jakou jsem kde zažila. Sestřičky i lékaři se o ně úžasně a léskyplně starali. Kluci měli jen 810 a 900g a teď už jsou dva měsíce doma a mají skoro pět kg a jsou to krásná zdravá miminka. Nevím zda by jinde byli tak brzy doma a tak úžasně vše dohnali. Mohu jen jen doporučit.
Štěpánka a kluci Maxmilián a Matyáš

Motol

V Motole jsem v květnu rodila své druhé dítě a byla jsem opět maximálně spokojená... Tuto porodnici mohu vřele všem maminkám doporučit, rodit zde a být zde po porodu byl skutečně zážitek...

Velmi dobrá nemocnice

Zdravím všechny těhulky,
na Motol jsem toho slyšela hodně a spíš negativní hodnocení. Byla jsem zde hospitalizována k přerušení těhu v 16.tt z důvodu genetické vady. Měla jsem už tedy velmi brzkou zkušenost z porodními asistentkami, sestřičkami a doktory a všichni byli jedním slovem výborní. Obvzlášť porodní asistentky, které se u mě vystřídaly 2. Jsou to profesionálky, velmi příjemné, snaží se vyjít vstříc. Manžel mohl být celou dobu se mnou. Vůbec si nedovedu představit, že bych tenhle nepříjemný zákrok podstupovala bez něj. Umělé přerušení trvá 2 dny a z toho jsem strávila 6 hod. na předpokoji u porodních sálů právě s porodními asistentkami. Jednalo se o moje první mimi a porodní asistentka mi narozloučenou řekla:\"Doufám, že se s Vámi uvidím zase brzy a už při příjemnější zkušenosti\". Při tomhle těhu se špatným koncem jsem byla registrována v Podolí, ale příště volím jednoznačně Motol. Jestli se vám nějaká sestřička na odd. nebude zdát, tak se nesmíte nechat odradit. Nejsou zlé, jen jich je pár trošku asertivní, ale naštěstí převládají ty příjemné.

Super nemocnice

Osobně jsem v motole nerodila,ale moje kamarádka v unoru 2009 ano. Byla moc spokojena. Na personál nebyla ani jedna stížnost.Po příjezdu do porodnice jí sestra řekla,že jí udělá klystýr neptala se jestli ho chce nebo ne,automaticky jí ho udělala,řekla,že to patří k přípravě. Sice chtěla epidural,ale řekli jí,že je už pozdě naštěstí měla Porod velmi rychlý(3hodiny od příjezdu do porodnice a držela v náručí svýho krásnýho kloučka)..Rodily jí moc milé asistentky a doktorka,všechno vysvětlily a pomáhaly. Na oddělení šestinedělí byly moc fajn sestry,ale stěžovala si malinko nato,že jí moc nepomáhaly s kojením a mocjí neinformovaly co a jak má dělat,ale nakonec si stím poradila sama a kojí:-) Z porodnice je pouštěli po 72 hodinách. Jako velký plus brala,že si mohla mimčo dát k sestrám,když si chtěla více odpočinout.

Super

Rodila jsem v Motole 2x a vždy jsem byla moc spokojená.Jak s lékaři tak s ostatním personálem. Při samotném porodu byli jak lékař, tak porodní asistentka strašně milí,všechno vysvětlili,do ničeho nenutili. První mimčo(2006) se narodilo v době,kdy bylo hodně porodů,tak jediné mínus bylo,že jsem malého neměla u sebe. Druhé mimčo(2007) jsem měla na pokoji po celou dobu. Sestry,jak dětské tak ženské byly na šestinedělí 1 v pohodě. Ale slyšela jsme že na šestinedělí 2 jsou některé dost protivné.Jediné co mi vadilo byla čekací doba v poradně,kolikrát jsem tam strávila i několik hodin.(2006) Pak zavedli registraci a díky tomu se zkrátila i čekací doba v poradně.(2007)