Kámošky - diskuze

Měla jsem, mám a budu mít.. jsem klasické sídlištní dítě. Z většiny vyrostli slušní, pracovití lidé, ale pár se jich dalo na scestí (jako ostatně i \"bílí\" kamarádi)

no tý jo, já neznám snad ani žádnýho slováka..

já jsem někdy určitě někoho jiné rasy znala osobně, spolužáky,kamarádky, všechno to byli slušný lidi. Můj dr. z ORL je černoch, a píchá dětem uši.

Tak já se dost bavila se slovákama v práci, pak jsem měla kolegyni ukrajinku a sousedy kromě slováků máme i poláky a to je vše.

Kdyz jsem vyrustala,meli jsme mezi znamyma par romskych rodin,ale byli verici a byli vetsinou moc fajn.Nemela jsem problem se s nima bavit,ale pravda nekdy jsem byla trosicku obezretnejsi.Tady by to byli spis jako Mexikanci a s tema se moc do stejneho okruhu nedostanu.Ale jinak se tu bavime s kazdym. Me kamosky Alyson manzel je napul mexican a jeho mama je 100% Mexicanka a je uzasna.Pak kamaradka Melissa je na pul Mexicanka.Pak manzel od Molly je cernoch,ale hrozne vzdelanej,tak tam spis jsem mela blok o cem s nim mluvit,kdyz je doktor z HarvarduJinak ma dobra kamaradka je Cinanka ( take doktorka).Cernochu tady v nasem meste moc neni,ale zrovna jsme byli s jendou na obede - byla hrozne fajn a pak se pohybujem kolem celkem hodne Indu.Jo a ted navazuju nove kamaradstvi z holcinou z Brazilie a pak mam za znamou jeste Filipinku.To je asi vsechno zatim - nijak to neresim a beru je jako kazdeho jineho - spise jsme vic zvedava co mi reknou o jine kulture.Jo jeste tu mam kamaradku Rumunku,jenze s ni je tezke se nekdy domluvit - kvuli jeji anglictine.Musim rict,ze vseobecne se tady nez podle rasy lide deli podle \"tridy\" a vzdelani.Coz je nekdy tkay pekne otravne. A jediny latinos - na ty se mozna kouka trochu jinak a taky me casto rozcilujou navykama a zpusobama,protoze proste nechaj deti bez dozoru behat po parku a pod

Nemám

Cigánku jsem měla spolužačku, tak že jednu kamarádku mám. A černošku kamarádku má Ondrášek, chodila do cvičení s babičkou která ji hlídala. Je to míšenka, maminka češka otec z afriky. Schodou okolností je z ná i Martinova sestra, že se scházejí. Pak ve škole jsme měli holčičku s dauwnovým syndromem černošku.

mam kamose Alzirana, pak Reka a muj sef byl Kypran...

Dvě ukrajinky, jednu španělku a jinak asi žádná exotika. Ovšem v protějším baráku tu bydlí samí cikáni, takže tam třeba nějaké pevné přátelství navážeme :)))

Měla jsem na jaře ve frj spolužáka černocha. Z jaké byl přesně africké země si teď nemůžu vzpomenout a fackuje mě hanba, ale za boha momentálně ani na jméno. Ale přišlo mi, že mě moc rád nemá, tudíž jsme se spolu ani moc nebavili, tudíž ho nemůžu označit za kamaráda.Za kamarádka už považuju jednu Indku Lethu(její manžel pracuje na velvyslanectví, tudíž je z poměrně perspektivní kasty. Ta si CV nepíše, učí se jazyky a je v domácnosti. Mají školou povinného syna.) a Polku Kaťu. Měla jsem hodně spolužáků z různých koutů světa, ale každý semestr to tak po měsíci hrozně poodpadá, tudíž si za 14dní už ani nepamatuju jejich jména, natož všechny země. Nejzajímavější mi přišli vždy Japonci, opravdu jsou pro mě moc zajímavý národ, neokážu to asi slovy příliš popsat proč. Ale mají zvláštní kouzlo, každý byl jiný a každý opravdu zajímavý člověk. Z Číňek mám takové zvláštní pocity, úplně je nedokážu přečíst. Co dál. Britové jsou konzervativní, slušní, až někdy úslužní, milí. Američani mi přijdou takoví falešní. Já je nějak nemusím. Francouzi jsou ruznorodí, jak divní, tak namyšlení, tak uchylové, tak fajn. Němci jsou studení čumáci, i když znám výjimky, viz má spolužačka Vicky. Ta je přátelská jako by byla spíš z Brna, ale německost nezapře. Rakušáci o trošku míň, ale jsou rezervovaní. Měla jsem fajn spolužačku na výšce Claudii a i když byla kamarádka, tak jsme měli vždy rakouský odstup Jeden starší Dán mě velice okouzlil..Belgičani jsou uzavření, nemají rádi moc vetřejce, nechávaj dost věci plynout a ony se často vyřeší sami. Nad něčím ani nezauvažujou. A zásadně nedělaj cizí práci. Příklad:dneska ráno jsme byli s Áďou na velkém nákupu v Delhaize naproti. Bereme sladké pečivo a skoro všechny ty řihrádky byly vytažené. Nemohla jsem se za boha dostat do pytlíku, takže jsem tam před tím chvíli bojovala. Při tom mě napadlo, že to někdo asi akorát naplnil a že to vše zavřu, až si vezmu to naše sladké pečivo. Že měl asi plné ruce. Přišla Belgičanka, nekoukla napravo nalevo, obešla mě, vzala si své a šla. Nezavřela ani ten svůj foch. přišel ten doplňovač,vtipně něco poznamenal k mému boji s pytlíkem, dodal další dva druhy a zavřel všechny ty fochy, kromě mého, který jsem samozřejmě zavřela sama. Jinak jsou šíleně ochotní a hned Vám chtějí se vším pomáhat.Ale lidi jsou různí bez ohledu na rasu či náboženství. Všude je něco a třeba ta česká malost je v každém národě, jen ji člověk prostě víc vidí, protože se cítí součástí.Jo a jižní národy Španělé, Italové, Řekové - pořád siesta, maňana to není muj styl. Mimo cas dovolené je nevyhledávám. To raději odměřeného workoholika Němce nebo Rakušáka

ma kamose jamajcany,indy,venezuelku,portorikance,haitany a kubanku,...dokonce jsem s jamajcanem asi 4 roky ziladale jsou to uz vse jen obcane bile pleti

Nebavím.Martin by ti mohl vyprávět-taky nebaví.Pár přátel ,ale mezi nima má.Nerozlišuje národnost,ani barvu pleti,ale spíše luzu a normální lidi.Obecně černochy nenávidi.

Já se bavila na ZŠ se slušnou cikánkou,teď bydlí v Anglii.A v práci jsem měla kolegyni z Mongolska,ta byla super.Jinak cikány nevyhledávám,i když tady v Mostě bych s tím neměla problém.

Mela jsem kolegu cikana, bavila jsem se s nim normalne, jako s kazdym druhym. Jinak dost se bavim venku s maminkou z Indie, no a cast rodiny mame v Egypte .Dle meho nazoru clovek je predevsim lidska bytost bez ohledu na barvu nebo narodnost. V kazde skupine se najdou hodni i spatni......

mám kamarádku černošku z Francie, pak Japonku a Vietnamku. Jo a taky mám jednoho kamaráda černocha z Nigérie S cikánama se nebavím a nestýkám, jediná cikánka, se kterou jsem se bavila, byla spolubydlící v porodnici na pokoji, ale tu nepovažuji za kamarádku :)

Nemám, měla jsem, když jsem pracovala v Praze kolegyni z Kazachstánu a hodně Slováky. Jinak já jsem taková směska. Babička je z Ruska, má v sobě i tureckou krev, příbuzné mám v Bělorusku, v Rusku a na Ukrajině. Prababička byla Slovenka a máma má tátu z Podkarpatské Rusi, ale nezná ho.

tady je jedna romská rodina(vlastně čtyři v jednom obřím baráku) a ti jediní se naprosto bez problémů se mnou baví, už i na kafe zvali. každý týden chodí do knihovny, nejen na knížky, i na pokec. Podotýkám, že makají, kde se dá, jsou slušní a nejmladší zaučil Heli na záchod... Jen nevím, zda na ně sedne definice kamarádství, asi ne, i u uvnitř mne pořád problikává varovné světýlko obezřetnosti... dali i dost oblečení pro Heli a sváteční, čisté a krásné...Dvě maminy z té rodiny jsou Slovenky, takže vlastně i cizinky...

Jednu cikánku a jednu němku, jinak samé čechy.