Jste v kontaktu s přáteli ze své minulosti, případně s těmi,... - diskuze

Dnes mě zamrzela jedna věc. Mám kamarádku, nebo asi jsem měla, byla to moje kolegyně v práci. Byla moc fajn a měla jsem ji moc ráda, trávily jsme spolu hodně času, po práci jsme chodily k ní domů, naučila mě péct cukroví a dobře jsem si rozuměla i s jejím manželem. Dva roky se snažili o dítě. Pak konečně otěhotněla. Bohužel potratila pro zamlklé těhotenství. Manžel se uzavřel do sebe, vůbec ji nepodpořil, po 4 měsících od potratu se s ní zničehonic rozvedl, že si našel jinou. Ona se totálně zhroutila (není divu samozřejmě). Mohla zůstat sama v cizím městě, kde žila jen 2 roky, nebo se vrátit k rodičům 400 km odsud. Vrátila se. Od té doby jsme se neviděly. Myslím si, že ve chvílích, kdy se s ní rozcházel manžel a než odjela, jsem jí hodně pomohla, snažila jsem se ji přivést na jiné myšlenky, poradila jsem, jak změnit šatník a celkově se oživit, aby začala zase znovu fungovat. Po jejím odjezdu jsme byly ještě nějaký čas v kontaktu, sem tam jsme si zavolaly. Pak jsem otěhotněla a tím vše tak nějak utichlo. Chápu, že ji vše bolí, že se já týkám její minulosti, ale i tak mě hrozně mrzí, že se mnou nekomunikuje. Dnes jsem jí napsala hodně dlouhou sms k narozeninám. Odpověděla stroze - díky, měj se krásně. Poslala jsem vánoční pohlednici, ani neodpověděla, že ji dostala. Asi už se přestanu snažit. Ale já neumím vymazat vzpomínky, ač jsou i špatné