Jsme doma - diskuze

Ahoj holky. Už od soboty 22. jsme s Klaruškou z nemocnice doma. Mělo by následovat hurá, ale není... Přivezly jsme si totiž domů šíleně silnou střevní chřipku. Klarinka s ní již odjížděla z nemocnice - 2 dny doma mi téměř prospala, nejedla, pila po injekční stříkačce, jen "kakala" a zas spala. Já se složila hned večer po příjezdu domů, prospala jsem taky celý další den a postupně strašně pomalu nabírám trochu nějaké síly na nějaké fungování organismu(zhubla jsem za pár dní 4 kila). Obě jsme asi po příjezdu domů prodělaly posttraumatický šok, já stále nejsem schopna jít do spodní koupelny (naštěstí máme koupelnu i v patře), Klaruška první dny skoro nemluvila, stále kňourala, chtěla jen tatínka. Ale naštěstí je to každým dnem lepší, včera dopoledne už k nám také přišel Ježíšek. Tatínek je úžasnej, nesložil se, funguje na 300%, stará se o mne, o malou i o Kristýnka. Každý den je tu s námi babička, která funguje taky úplně maximálně jako taťka. Stará se navíc o moji sestru Jíťu, která od nás, chudinka, střevní chřipku chytila, a o dědu, který má na pravé ruce pracovní úraz. Prostě u nás proběhly ty nejšílenější Vánoce, co si asi lze představit. Teď už je nám každým dnem lépe a doufám!!!! strašně doufám!!! že bude pořád lépe a lépe. Moc vám všem děkuji za psychickou pomoc, bylo mi hrozně a stále je mi hrozně. Píšu dnes dlouhý příspěvek, ale asi se zas pár dní neozvu, nemám ještě v sobě moc síly o tom všem víc psát. Moc děkuju a přeju vám všem krásné dny, vše nejlepší do nového roku a hlavně - ZDRAVÍ, protože nic jiného není třeba. DĚKUJU!!!