:(:(:( - diskuze

nejsi divna,je to tvuj nazor..

Já budu v menšině a řeknu že jsi divná Ale to je způsobené mojí výchovou, takže si z toho nic nedělej

já jsem taky nikdy nijak netoužila po svatbě a princeznovských šatech. Nakonec jsme se vzali \"tajně\", byli tam jen moje rodiče a Radkova maminka a ty nám to taky odsvědčili. jo a taky vojtíšek, bylo mu 5měsíců. Známým jsme to oznámili až potom. Museli jsme k tomu nějak dozrát, ale jsem ráda a ještě to můžu vyprávět jako docela sranduAsi to někdy sepíšu. Třeba časem změníš názor nebo ho změní on.

Divná určitě nejsi.. jen je škoda, že to přítel nemá taky tak, abyste se netrápili..Možná uvidíš časem - že to tak nějak přirozeně vyplyne..Moje svatba tak nějak přirozeně vyplynula - řekli jsme si, že se vezmeme, plánovali, zařizovali a já teda do poslední chvíle nevěřila, že se to dotáhne do konce , ale stalo se.. význam a hodnotu manželství jsem pochopila až o něco déle.. také se mi zvedlo sebevědomí - už jsem prostě nebyla jen já, ale my a to šlo vše lépe

Nejsi divná. Já si teda jednu svatbu už užila a taky tu bolest při rozvodu. Už taky hlásám že se vdávat nebudu. pokuď dokážem být spolu šťastní i bez nějakého papíru, tak proč nějak měnit. Mě by se sice líbílo být v bílých šatičkách, ale mám strach že by se to pak nepovedlo jako poprvé.

Určitě nejsi divná.Já po svatbě taky netoužím.Vůbec.S přítelem jsme se sice v mých 19 letech zasnoubili,ale postupem času jsme došli k tomu,že svatba je jen takové divadlo (samozřejmě pro nás,jinak to nikomu nechci vůbec shazovat) a na lásku papír nepotřebujeme.Jsme spolu 15 let a máme půlroční Karolínku.Kvůli ní se nakonec asi necháme oddat (i když se mi do toho fakt nechce),ale jen formálně (my dva a svědci,žádná sláva a humbuk).Vždycky jsme si dělali srandu,že když už,tak stylově.Zaletěli bychom do Las Vegas,nechali se oddat v některé z těch šílených kaplí a obřad by musel vést nějaký týpek imitující Elvise Presleyho,na klávesy by nějakou falešnou píseň hrála paní s naondulovanou hlavou (viděli jsme to v nějakém stupidním filmu) a protože sňatek uzavřený tam,ale nepotvrzený v ČR by vlastně neplatil,tak bychom byli oddaní i neoddaní a všichni by z toho byli zmateníNa okolí se vykašli a příteli to zkus vysvětlit,že žádný papír vám lásku nepojistí

nejsi divnápodívej se na mě:37 na krku, vztah jako manželství ( letos v červenci oslavíme 20 let), máme kluka 2,5roku a žijeme na psí knížku...já už bych teda narozdíl od Tebe řekla ano, kdyby mě požádal o ruku, ale myslím si, že se to nestane...a rozhodně bych to neviděla na bílé princeznovské šaty, ale spíše něco neobvyklého (motorky, let balónem, říct si ano v zahraničí apod.)... některé holky mě tady znají osobně a vědí, že jsme spokojená fungující rodinka na kecy okolí se vykašli...u nás se taky kolem toho v obou rodinách hodně namluvilo, přátelé si dělali srandu, že už chtějí koláče apod., ale já v tomhle na všechny kašlu

Nejsi, já taky nechci. Naštěstí má ten samý názor i Vašek. Jediný, komu to vadí, jsou naši ženatí a vdaní kamarádi. Prý kvůli úřadům, příjmení Adama a tak. Ale pro mě jsou tyhle důvody absolutně nedůležité. K tomu, abysme byli šťastní nepotřebuju papír. Stejně se tím nic nezmění, jen vyhozené peníze za svatbu. A nechci se rozvádět.

Tak to jsem ráda, že nejsem sama Mám na to úplně stejný názor, i když u nás v rodině žádné rozvody a soudní tahanice neproběhly. Naštěstí mám partnera, který to vidí stejně. A jediní kdo občas \"prudí\" jsou moji rodiče... ale to se dá ustát