jen pro moji informaci - diskuze

mi to teda nepřijde jako týrání dětí. ale týrání mě. pořád jsem špekulovala, jestli se mám nechat týrat hodinovým uspáváním nebo několika denním brutálním řevem (s nejistým výsledkem a obavou z nočních děsů), že jsem první možnost propásla (vyleze hlavou dolů z postýlky)..a někdy mě to vážně mrzí!jinak si myslím, že ta metoda je lepší než nechat jen tak obyčejně jako za starých časů vyřvat, zdá se mi, že to má logiku..

nejsi divná,já tuto metodu taky nemusím.

tak nějak já. Jsem asi teda taky uchyl :)Děti nenechávám vyřvat. Když byl syn malé mimi, tak u něho mi to nedělalo problémy. Po koupání a mlíku usl v pohodě sám v postýlce za chvíli.pak když byl starší a přešel na dětskou postel už to bylo horší.jak si mohl sám slést,tak byl pak skoro furt zpět u nás. zkoušela jsem to zavádět,ale podlehla jsem jeho řevu. Ted co máme holčinu tak ta zase beze mne neusne (zkousěla jsem opět,ale brečí dost)Takže jelikož jsou děti o 2 roky (2,5 a 6m)od sebe,tak uspávám obě v posteli synově a malou pak přenesu do její postýlky.(já ležím se synem a povídám pohádky a malá je v kolébce hned vedle nás)Dlouho to netrvá a já si taky chvíli lehnu někdy i usnu:) akorát to někdy vadí taťkovi,ale bere to sportovně

Zajdo, podle mě záleží vždy na konkrétním dítku, přístupu rodiče/ů. Já jsem nastavila jasná pravidla, režim, na který si od novorozeňátka zvyknul a prostě už ho vyžaduje. Usíná sám po koupání, nakojení, pohlazení a přání na dobrou noc. Že je to vlastně podstatou Estivilla jsem netušila. Tak nějak jsem na tuhle metodu přišla sama, ne, protože to říká nějaký lékař, ale protože on to tak má rád. Ha a nemyslete si, taky má občas špatný sen, bolení, takže se vzbudí a maminka pomazlinká

Jednou o tom jedna maminka mluvilaa zacala to zkouset s ditetem na dovolene.Cele noci ditko proplakalo a mela z dovolene akorat boleni hlavy a unavu.

Těžko říct. Moje děti oba celkem v pohodě usínají sami. Když občas mají blbý den tak asi záleží na typu pláče. Když jen tak pobrekává a vím, že je to tím, že je přetaženej, tak ho chvíli brečet nechám a chodím ho průběžně zklidňovat... kdyby brečel hystericky a něco by ho trápilo tak na to bych nervy neměla. Tu metodu jsem nikdy detailně nezkoumala, ale musí to být nápor na nervy. I když to asi zabírá a funguje. Jsem ráda, že jsem to nemusela zkoušet.

Končit den brekem, to nás neláká a já bych na to neměla nervy. Každý den se na večerní tulení těším. Povíme si, co jsme za celý den hezkého prožili, zazpívám pár (většinou skutečně stačí dvě ) písniček a Tomášek spinká.

já s Tebou sympatizuji, na tuhle metodu jsem měkká. Jsem ráda, když dítko usne v klidu a ne s pláčem, pak to spaní stejně stojí za houby. sice mě to dýl trvalo, ale naučila jsem ji usínat bez chování s minimem pláče. A že musím být s Kačkou v místnosti....tak to neřeším.

Od miminek jsem dala kluky do postýlky a neúnavně a důsledně jsem jim chodila jen dávat dudel... O metodě jsem ale četla až dlouho po tom, co jsem ji vlastně prováděla aniž bych o ní věděla. Problémy nebyly, kluci spávali krásně. Ale jakmile Honza pobral rozum a odvahu... Všechno je v háji, chodí nám milionkrát za večer do obýváku potulit, povykládat, napit, čůrat a kdoví co ještě, k tomu navádí Štěpána aby chodil s ním... Takže ani toto nezaručí, že se dítě naučí navždy usínat v klidu a krásně. A jak mimina neuměli spávat u nás v posteli, tak teď jim to problém nedělá. Kolikrát oni oba spí u manžela a já spím na Honzové posteli.

je to na mojí povahu moc důsledné a pravidelné. jsem chaotik a vašík to ví. proto usíná od mala krásně sám, dobrovolně a nikdy mi nedělá problémy. asi tuší, že by mi tím hodně zavařil.

já si myslím že už máš velké zkušenosti a ty uznáš za vhodné jak uspat dítě. Já kojila a vždy pak syn usnul v poho. Bylo to občas taky na nervy, ale moc nebrečel. Teď bych už to taky děla jinak.

U nás už byl drson tyran Martin ja nepotřebuji ještě Estevillova.On by je nechal řvá a já hodná maminka jsem je chodila utěšovat a byla jsem tam s nimi.Jednou jsme to zkoušeli na Gabce.Od malinka usínala krásně,bohužel v 8 měsících se to zlomilo.Tak jsme to zkoušeli,ale byla vytrvalejší než my.U Zuzky už by jsme si ani netroufli-ta by byla schopná řvat po zbytek života.Všechny moje děti spali a spí se mnou v posteli a pokládam to za jednu z nejkrásnějších věcí na světě,že i 8 letý Honza se rád k mamince přitulí.Nebo,že mě Zuzi celou noc drží za ruku.Gabka už tam s náma nespí to je jasné.

Já ji nepoužila a ani jsem o tom neuvažovala. Příjde mi to drsný. Nesnesla bych poslouchat plačící dítě. Už tak pro mě byl hrozný týden, kdy jsem odbourávala noční kojení a učila spát celou noc v postýlce.

My jsme nikdy Kubíka vyřvat nenechali. Když byl malej, tak usínal pěkně u kojení, což se později ukázalo jako špatnej návyk - zvykl si spát s někým. Pak už bylo pozdě to řešit, protože z postýlky si k nám přijde. Já navíc nemám moc nervy na to poslouchat je když srdceryvně pláčou.

Já i když jsem ji zkusila, jsem taky proti ní. U Ondry nezabírala, spíš to ještě zhoršilo řev. Nakonec jsem vše nevchala volnou cestoua vyplatilo se.

Já se hlásím do skupinky úchylů Já si i po třech a půl letech užívám naše společné chvilky před usnutím a všechny ty malé rituálky kolem.

Já ji nepoužívám a sázím na klidné usínání a tulení. Markétku jsem držela za ruku, to se přesunulo na čtení pohádky dokud nezabrala. Karolínku jsem kojila do dvou let a tím i uspávala. Teď usíná jak jinak než v náručí nebo jdeme spolu ležet.

upřímně nezkoumala jsem ji, já bych asi na to asi neměla nervy... Syn dokáže řvát jak tur, tak nevím zda by to přežili sousedi a hlavně já, neb on dokáže plakat fakt lítostivně. Cca od roka uspávám, co chodím do práce mi to ani nevadí, je to čas, kdy máme sami pro sebe... U malého dítěte přece nemůžu vědět, zda ho něco třeba netrápí a s větším se jde podle mě na všem domluvit.

Mě se líbí. Pokuď se to teda nevyžene do extrému a děcko se nenechá řvát hodiny apodlehnout zoufalství. Ale v takové té klasické popisované formě se mi líbí. Ono asi pokud děcko vůbec neusíná samo a podobné problémy takového toho drsnějšího charakteru se tím podle ě dají pěkně vyřešit a kdo to nepoznal si to asi neumí představit moc. My asi praktikovali drsnější formu a to nechat vyřvat. Stačil týden a spí mi jako andílek....

Mě se líbí. Pokuď se to teda nevyžene do extrému a děcko se nenechá řvát hodiny apodlehnout zoufalství. Ale v takové té klasické popisované formě se mi líbí. Ono asi pokud děcko vůbec neusíná samo a podobné problémy takového toho drsnějšího charakteru se tím podle ě dají pěkně vyřešit a kdo to nepoznal si to asi neumí představit moc. My asi praktikovali drsnější formu a to nechat vyřvat. Stačil týden a spí mi jako andílek....

Jelikož jsem nevěděla o co se jedná, tak jsem si to nejdřív našla na netu. http://maminky.eu/nabidka/spani-usinani-uspavani-estivillova-metoda/24I když to paní popisuje vcelku pěkně (zarazily mě až ty zvacející děti), tak radši ne! Mám problém s rukou takže Elišku moc nenosíme a nechováme (maximálně do klubíčka), zatím usíná vcelku dobře. A doufám, že to tak zůstane. Každopádně to nechci nikdy zkoušet a jako týrání dětí mi to teda trošku příjde (o rodičích nemluvě).

hned v šestinedělí jsem zavedla to,že před spaním jen pouze zklidním a hned s ní do postýlky,i za cenu,že se jí to třeba někdy nelíbilo.No u nás nebyl problém,proto to nemusím ani řešit.Je spíše zbytečné to dítě naučit a pak to chtít zase odnaučit,to je podle mě drastické.Je to každého věc,ale bud vůbec neučit uspávat v náručí,nebo uspávat v náručí a to teda nikdy nepřerušovat.Děti potřebují režim a je už jedno jaký si každý zvolí,ale každá změna je pro ně blbá