Je to normální? - diskuze

Už dřív jsem si toho všimla, ale včera jsme měli doma celkem rušno, tak jsem se na to víc zaměřila: Kdokoliv k nám přijde na návštěvu, tak kluci dělají blbosti, prostě chovají se úplně normálně, jako by u nás nikdo nebyl. Ale jakmile přijde babička(manželova mamka), hotovo, kluci sedí jak zařezaní a čučí. Až po nějaké době se otrkají a vyvinou nějaký pohyb, ale není to nic oproti tomu, když je u nás někdo jiný. Tchyni vidí asi tak jednou za dva týdny a je teda fakt, že ať udělají cokoliv neobejde se to bez komentáře, třeba Honza skáče a ona na něho, ať si dává pozor nebo spadne, Štěpán si vyleze na gauč a ona se diví tomu, že vylezl, chce je tahat zrovna, když oni nechtějí, nutí je ukazovat, kdo je maminka, kdo jeden nebo druhý brácha(oni to ví a poznají nás všechny, jen nevidím důvod po nich chtít, aby to stokrát po sobě ukazovali)... Ostatní návštěvy takové věci neřeší, prakticky si jich dá se říct nevšímají(to mě vyhovuje víc, kluci pokud chtějí, tak si příjdou za tím člověkem sami). Oni jsou kluci spíš takoví samorosti, pokud nehrozí úraz do hry se jim nepletu, nechávám jim poměrně dost volnosti, nechovám je... Vadí jim takový přehnaný zájem o pro ně naprosto běžné věci nebo proč jsou takoví? Vím, že děti nejsou hloupé, ale že by u nich fungoval nějaký blok co jim brání chovat se normálně? Nijak to asi nevyřeším, jen mě to připadá zvláštní, jiné děti si s babičkou hrají, jsou rádi, že ji vidí...