je mi dodnes do breku.. - diskuze

zdravím vás.ano,na každé porodnici by jste asi něco našly,ale já jsem dodnes zděšená.předem ale musím říct,že co se týká porodních asistentek a žákyněk na PS-byly výborné,totéž většina doktorů /až na paní Henčlovou/ a výborná byla i laktační poradkyně. kde začít..v těhot.jsem musela ležet,problémy od začátku do konce,ikdyž věděli o mém zdravotním stavu-arytmie,tlak děsivý,žádná kondička kvůli ležení,samé císaře v rodině,drobná postava,velký plod atdatd...tak jsem rodila normálně /ehm..nejdřív mi vyvolaly porod,jako dalším holkám tam tehdy-malovali totiž sály a tak to chěly šup,šup.těch 20hodin se snažím vytěsnit,epidural mi ani přes můj řev nedali,malé zlomili obě klíční kosti a praskly sval na krku,dodnes je křivá i přes svědomité cvičení,přidušená.prostě přirozený porod za každou cenu-hurááá. nakonec mě stejně musely operovat kvůli přirostlé placentě,pak nemohli zastavit krvácení a to tam byl primář,pak 3 dny transfuze-přišla jsem o mlíko,protožejsem nebyla schopná se o dítě postarat ve dne v noci,nemohla jsem totiž ani pořádně sedět kvůli strátě krve a /a to musím zdůraznit,že sestry byly opravdu děsivé,snad jedna dobrá/- sestry na šestineděli mi malou nepohlídaly v noci ani na 2 hodiny,když jsem je pološílená žádala,vypočítala jsem , že za 8 strávených dní jsem spala asi 10hodin,totální spánkový deficit a oni to dobře věděly,dítě nepohlídaly,zhubla jsem za 3 dny 21kg a malá 500g-mléko se stresem stratilo uplně. zlín a jejich plný roamingin mě připravil o nervy o mlíko a což je nejhorší ze záčátku i o nadšení z nelinky,dodnes je mi z toho strašně smutno,mám noční můry- a příště jednoznačně kroměříž. /jen musím ještě podotknout,že fakt horší než porod byly dětské a ženské sestry,je mi to líto../