Jdu ke dnu? - diskuze

Milá Jasko,na tyto stránky jsem se přihlásila teprve tento týden. Ne, že bych si neměla s kým popovídat, mám kolem sebe spoustu fajn lidiček, ale tady mi to diskutování mezi maminkama přijde více bez zábran, předsudků. Bude to asi díky částečné anonymitě. Ale proč píšu. Hledala jsem příspěvek, který by mi co nejvíc podobal těm mým trápeníčkům a mohla bych na něj reagovat. I když, musím říct, že se určitě trápíte zbytečně. Naopak, musím Vám složit poklonu. Dvě malé dětičky, to já bych nezvládla. Já mám 8 měsíčního chlapečka. Mamkou jsem se stala v 32 letech. Myslela jsem si, že jsem na to 100% připravená a ouha Já jsem nikdy neoplývala mega sebevědomím, když jsem studovala, ve vztazích....A to je asi ten zásadní problém. Ty pocity, že nic nezvládám, nestíhám, jsem špatná mamka a vypadám šíleně mám často. Je fakt, že se to postupem času trošku zlepšilo, už něco ukuchtíme, na etapy vyžehlíme, ale pomoc okolí potřebuji stále a nemám z toho dobrý pocit. Bydlíme ještě u mých rodičů, stavíme si domeček. Doufám, že až budeme sami, nezešílím z toho. Já mám stále pocit,že všichni ostatní jsou v pohodě, zvládají vařit, prát, uklízet aniž by jim kdokoliv pomáhal a hlavně supervýchovu svých dětí (má známá z práce má o něco starší holčičku, ta se prý stále usmívá, hraje si sama a spinká sama, pořád někde jezdí po návštěvách, já prý nedopřávám prďolkovi kamarády, píše mi, že, prý udělá, vše, co potřebuje, prý musí, já nemusím nic, mám tady přece rodiče,...) To mě vždycky dostane na kolena. Opravdu stačí, když mi někdo poví, že ta zvládá tři děti najednou, navaří, napeče, ta ještě u dětí studuje,pak potkám načesanou, upravenou maminku, jak spokojeně drandí s kočárkem, a jsem v háji úplně. Náš prďolka je takový mamánek (má to po mě, je prostě takový ). Vždycky potřeboval přesný denní režim, jinak to byl uplakaný. Na návštěvě vydrží maximálně půl hodinky. Potřebuje mě mít stále u sebe. Odmalička se rád chová. Chodíme doma nebo venku, já už mám ruce jak kulturista. Přes den usíná v mém náručí u písničky, kterou jsem si vymyslela, když se narodil, a spinká na mém bříšku, i teď, co píšu...Stydím se to někomu povídat...Ta má známá si kvůli tomu hned do mě rýpla, prý to přeháním. Večer usíná při kojení a musí spinkat vedle nás. Vyřešili jsme to tak, že jsme u postýlky oddělali boční starnu a postýlku přivázali k naší posteli. Možná to přeháním, ale naše zlatíčko je tak v pohodě, pak jsem v pohodě i já. Přítel mě podporuje, ale někdy mým steskům nerozumí.Snažím se uklidnit tím, že tohle všechno je na přechodnou dobu a jednou na to budu vzpomínat s úsměvem. Asi jsem Vám moc neporadila,ale chtěla jsem jen, abyste věděla, že nejste sama Omlouvám se, zda je ten můj příspěvek trošku zmatený, psala jsem, jak šly myšlenky. Mějte se moc hezky a když Vám bude ouvej, písněte, navzájem se uklidníme, ano?

Nejsi v tom sama. Každá z nás má občas pocit, že toho má až nad hlavu. Snaž se aspoň jednou týdně udělat čas jen sama na sebe. Ať ti o víkendu mažel pohlídá děti. Dej malou do kočáru, druhému dítku dej botičky a tatínkovi dej instukce, ať se aspoň dvě hodiny nevrací. Ty si napusť vanu, pusť si oblíbené CD, romantický film, prostě udělej si ty dvě hodiny jen pro sebe. Hlavně neuklízej, nevař, nežehli, neper. Jen odpočívej a rozmýšlej, jaká máš doma dvě krásná sluníčka.

No je vidět že situaci už tak moc nezvládáš ale nemáš se za co sytdět. V téhle chvíli by ti měl pomoct manžel. Vím že maká ale nakonec kdyby si vzal aspoň den dovolený a vzal si Vašíka drobet do parády, tak by se to možná taky trochu změnilo. Já mám jen jedno dítě, ale asi před třemi týdny jsem se z něho už taky trochu sesypala. odjela jsem k mámě na 2 dni. Manžel zůstal doma a trochu malýmu zavedl spartánskou výchovu. žádný mlácení ale trochu to bububu co občas ty kluci potřebujou. Ze mě si už taky dělal jen legraci. No neboj se si říct o pomoc. Lepší než aby si se zhroutila. Držim palce.

Ahojky, to mě moc mrzí, že se takhle trápíš. Já bych ti moc ráda poradila, ale s tímhle ještě zkušenost nemám... Ale věř, že to nebude trvat věčně a situace se zlepší. Budu ti moc držet palce, abys měla dost sil a trpělivosti - a když náhodou někdy zvýšíš hlas, tak si to nevyčítej. Jsi jenom člověk! Drž se.

Ty jo, nemáš to jednoduchý. Ale určitě bude líp-každá krize má svůj vývoj a taky konec. Většinou právě když už to vypadá nejhůř, tak se to začne zlepšovat. Držím ti pěstí.

holky,jste moje zlatíčka,moc vám děkuji za podporu,dnes je mi trochu líp.Manžel mi v noci hodně pomohl s Vašíkem,tak jsem se i trochu lépe vyspala.Uvidíme jak to půjde dál.

Jani ono to není jednoduché, sice mám jen jedno dítě, takže nemůžu až tak moc porovnávat, ale v podstatě řeším to podobné. Markétka je teď na zabití, já jsem z ní už vyřízená, někdy mám pocit, že jí snad někam musím zavřít abych jí neviděla..nevím, jestli je to obdobím, asi tím prochází každé dítě, ale jsem už taky unavená, mám pocit, že neustále jen křičím a stejně bez úspěchu, když dám na zadek, tak to s ní vůbec nehne..Musím ti složit poklonu, i když máš pocit, že to nezvládáš, si dobrá, protože to zvládáš..já jsem vždycky chtěla děti hned po sobě a teď? Jsem ráda, že zatím není s kým. Myslím, že bych jinak řešila stejný problém jako ty.No a rada..rada žádná není, asi zkusit vysvětlovat.Vašíkovi je 2,5 vím, že to moc nepochopí, ale říkat mu to každý den, že tohle se nedělá..A drž se, ono tohle období přejde. Máš krásné a zdravé děti, mráčky odejdou a bude zas dobře.

tedy bohuzel nemam zadnou radu - jsem mene zkusena mamka nez ty.Ale rozhodne bude lip - ty prvni 3 mesice jsou vzdy nejhorsi - ja nez jsem si na to vse zvykla+ pohled do zrcadla.I malej si na kacenku urcite zvykne lepe a lepe.Mrzi me,ze mas takove trapeni

zlato, přeju ti evné nervy, hodně optimismu a síly.... takové pocity má občas každá maminka na mateřské,vždyt to není žádná sranda.....vše si dělej podle sebe, kašli na rady a poučky. prostě ty jsi máma. udělej si v tom svůj systém ,tak jak ti bude vyhovovat,abys to zv ládala.....drž se.....

Rada bych ti nejak pomohla, ale nevim jak. Jen ver, ze je to prechodne obdobi, ktere nakonec prejde a budete jedna velka spokojena rodina s pysnou maminkou.. Preji ti hodne energie a pevne nervy a at je to brzy za tebou. Idealni by bylo, kdyby ti Kacenku nekdo pohlidal a ty ses denne mohla nejakou dobu venovat jen Vasikovi si myslim, ale nicim to nemam podlozene..Drz se, myslim na tebe..