1. Jak vypadala Vaše výbava pro miminko?Kočárek Patron Bohemia (Apollon Alux) - super kára, vybíral tatínek, dle tradice platil dědeček, s vešekrým příslušenstvím do 10 tisícDruhý kočárek na balkon - prastarý vrak, ale posloužilAutosedačka - vajíčko - půjené od kamarádkyAutosedačka větší - volili jsme variantu 9-36 kg, k prvním narozeninám věnovala teta a babička s dědou (ségra a rodiče), cena ca 3 tisícePostýlka - v ložnici po mě (vč. matrace), v obýváku "putovní" (jak říkám, spalo v ní půl vesnice, nyní již opět odputovala)Mantinel po bratránkoviLůžkoviny - deka z prachového peří - šila moje mamka, deka duté vlákno + povlečení věnovala druhá babička (další povlečení po mě)Nosítko, krosnička - neměli jsmePolohovací lehátko - půjčené od kamarádky (nyní má na oplátku náš balkonový kočárek)Vanička + přebalovací podložka - z Polska, 500 korunOhrádka - po měJídelní židlička - po mě (nabarvil tatínek, já namalovala - možná by si zasloužilo i foto)Hrazdička - obyčená z Makra, 300 korunHrací deka - domácí výroba (deka v povlaku, sloužilo jako dno v ohrádce)Chůvička - šunt všech šuntů z Lidlu, 500 korun, NEDOPORUČUJI2. Kolik Vás tato výbava stála?Dobrá otázka - troufám si soutěžit se Sunny o titul "matka - sociálka", v podstatě jsme výbavu pořídili velice levně, jinak náklady do 20 tisíc (pokud bychom platili sami)3. Kde jste nakupovala? V kamenném obchodě nebo na internetu?To málo, co jsme nakoupili, pochází z kamenných obchodů, nějaké informace¨z internetu4. Narazila jste při výběru na něco, na co by si maminky měly dát pozor?Moje rada - uvažovat hlavou a odlišit zbytné od nezbytného, nenechat se zlákat ke koupi zbytečností, výrobci a prodejci vás budou přesvědčovat na všechno možné (Potřebuji např. automatický balič pokokaných plenek za bezmála 2 tisíce?)Jinak poměrně levný zdroj věciček můžou být second handy (chápu, že někdo z principu odmítá), případně bazárky. My máme asi kliku - synův bratránek je druhé dítko v pořadí, určitě poslední a je o 14 měsíců starší, než František. Takže švagrová čas od času přiveze bágl věcí a řekne si za to symbolickou
cenu.Ještě jedna rada - k miminku návštěvy nechodí s prázdnou. Většinou přinesou dupačky a mikinku, téměř vždy plyšáka, v horším případě zimní kombinézu, do které dítě doroste v č
ervenci.Nestyďte se a řekněte si raději o věci, které jistě upotřebíte - plínky, kosmetiku (specifikujte zančku), vlhčené ubousky, klidně umělé mléko, používáte-li. Rozumné návštěvy se vás předem zeptají, inteligentní toto pořídí samy a plyšák stejně většinou bude.U nás v rodině se před svátky, narozeninami a Vánocemi (prostě na dárky) někdy domlováme. To, co se chystám třeba stejně koupit buď pak dostaneme nebo třeba mamka přidá nějakou korunku - výhodné pro obě strany (jí odpadá přemýšlení, co tentokrát koupit, k tomu třeba přidá nějakou maličkost jako překvápko).A ještě jeden můj osobní názor: Jsou věci, které akceptuji použité a řekněme méně kvalitní, ale určité položky z druhé ruky, resp. pochybné kvality neuznávám. Jsou to zvláště věci související s bezpečností a pak obuv. (Příklad - tepláky na písek klidně z hrabáku, ale zimní botky za dvě stovky asi velkou kvalitu nezaručují - prostě jsou věci, kde se šetřit nevyplatí.)