jak mě zradilo kolo - diskuze

v pátek odpoledne jsem předala děti manželovi a vyrazila na kole 7 km ke kamarádce, udělali jsme si úžasné odpoledne - koupání v krytém bazénu, vínečko a skvělá zdravá večeře, kterou jsem přivezla já, pochválila jsem jí jak pod mou kontrolu skvěle hubne, popíjeli jsme a kecali a kecali.... a já chtěla jet domů za světla, cesta domů je sice po silnici, ale lesem, no vyrazila jsem při stmívání a hned za jejich vesnicí mi spadnul řetěz, napsala jsem tedy manželovi smsku, že už jedu, ale spadnul mi řetěz a dojdu pěšky, jenže než jsem napsala smsku tak se setmělo a z jedné strany silnice zvuky, z druhé strany silnice zvuky...jsem si říkala, že v tom lese snad nemůže být ani tolik zvířat, takže jsem vystrašená hned volala manželovi ať pro mě dojede, že to kolo do té oktávky prostě nějak nacpeme, ale pěšky neujdu už ani krok, samozřejmě se mu nechtělo, prý ať zkusím řetěz nasadit...teoreticky vím jak na to, ale nedávno jsem to zkoušela u nikčiného kola a nešlo mi to, natož teď po tmě, takže jsem ho přesvědčila aby pro mě prostě dojel, já byla posraná až za ušima, to ta moje bujná představivost , jsem si říkala ještě že jsem si u kamarádky došla před odjezdem na záchod, jinak bych už byla počůraná , manžel to měl ke mě 10 minut jízdy autem, neuvěřitelně dlouhých 10 minut, ty zvuky v lese byli hrozné, ani množství vypitého vína mě nezbavilo strachu , já se tlemila jak měsíček na hnoji když jsem uviděla auto , kolo jsme naložili a zítra ho vezu do servisu, zlobí mě přehazovačka a ten řetez mi vypadnul už podruhé za týden, kolo potřebuje generálku