jak jsem se rozhodla - diskuze

holky děkuji vám moc za podporu,vnoci jsem nadtým vším přemýšlela a tentokrát ten první krok neudělám já....já nic neudělala ani jsem nestačila.Jsou doma oba dva a nejsou schopní napsat sms nebo zavolat jestly my i děti jsme vpořádku.Možná se urazila ,že jsme se za nimi nestavyli,ale oni knám taky nechodí-to bych se mohla urážet i já do nekonečna.Zase se mi vrátily vzpomínky na které jsem chtěla zapomenout a promítalo se to v hlavě.Nechali nás tu (mi bylo tenkrát pár dní 18a ségře 19)a odstěhovali se na j.moravu -dali nám podmínku bud\' půjdete snáma nebo si tu zůstante...my zůstaly:měly jsme tu práci,kamarády atd,nejmladší ségra musela snima...osvítilo nás ,že jsme nejely-za rok se vrátili-nebyla tam práce a barák jim padal na hlavu...ale ve mně to zůstalo ,jak nás tu mohli nechat bez ničeho jen s \"kufrem\" v ruce!bez fin.pomoci,bez \"lůžka\"-nestarali se..ještě ,že jsme byly u tety, která nás vzala...pak už jsme začaly samy od koření v podnájmu a zháněly postupně věcy...Při oslavě Pát\'ovích 2hých narozeninách jsem to vmetla mammce a oni se pak semnou nebavili 3/4 roku,pro mně to byla ůleva ,že jsem jí to řekla strašně mně to tížilo......tatka je ten hlavní aktér který je sobec a mamku má omotanou kolem prstu..mamka bez něho neudělá ani krok,furt jsou zavření doma,nikde nechodí,nemají kamarády....uffff jsem se zas rozepsala...takže já ten první krok určitě neudělám...moje děti mají ještě jednu babičku a dědu,kteří je milujou a jsou snima skoro denně...a takové slova co mi napsala to se neříká ani vtěch nejhorších situacích svému dítěti...