Já už nevím, jestli jsem takový magor já nebo ten můj malý.... - diskuze

Já už nevím, jestli jsem takový magor já nebo ten můj malý. Poslední týden mě tak šíleně vytáčí..... Nebude snídat, nebude jíst maso, nebude spát, bráškovi nedá pusinku, bude odmlouvat, bude zlobit a pak se bude omlouvat, nebude pít, nechce babičku, nechce tatínka, nemá mě rád, bude si ničit hračky a já mu prý můžu dát na zadek... Maminko zlob se, zlob se, já budu zlobit!!!! Vrrrrrrr. Mám už toho tak plné brýle holky a ten můj malý Peťulka v bříšku těma nervama trpí. Říkám si, co to bude za malého nerváka, když se mu mamka furt tak rozčiluje. Jsme snad už za půlkou další vlny období vzdoru, já si ho nevšímám, jak jen můžu, snažím se, aby neměl diváky, když už je to moc, tak dostane na zadek a já pak brečím večer, jak spí, co jsem to za matku. Všude jinde to je andílek a mamině zrovna teď před zkouškama dělá takové peklíčko. Asi to sem tak úplně nepatří, ale nikoho, než vás na vylití nemám. Ještě taťku a ten jak to slyší, tak se směje, že prý když zavře oči, tak vidí mě!!! Já jsem typ, co když něco řekne, tak to splní. V dobrém i ve zlém. Malý přesně ví, co může a co ne, i tak mi ale dává pokouřit.... Z té zodpovědnosti za něj a důslednosti brzo zešedivím