já to nedám.. - diskuze

Já myslim, že tenhle pocit má hodně těhulek. Snad tě přesvědčí, že já u ničeho dlouho nevyržim, vždycky se pro něco nadchnu a zachvíli mě to už neba a tak skočím jinam. ALe Toník se u mě pořád drží Jasně že člověk občas chce být sám a tak. Ale je to moc hezké mít dítě. A určitě to zvládneš ona ta péče není zase tak složitá

Přesně tak, všechny jsme to tak měly. Nemá smysl se tím zabývat, ono to stejně bude všechno úplně jinak, než jak si to teď plánuješ.Já jsem teda byla v tom druhém táboře, až se za to stydím...u nás žádná \"láska na první pohled neproběhla\", já byla minutu po porodu tak vyčerpaná, že jsem se sápala spíš po jídle než po Eliáškovi, a potom mi to trvalo minimálně 6 týdnů, než jsem se do něj totálně zabouchla. Do té doby jsem vše dělala automaticky, byla ráda, že dejchám a únavou jsem nevnímala vůbec nic, než střídání tmy a světla. Měla jsem hrozný depky, že k němu necítím takovou tu megamateřskou lásku, jak o ní všude slyšíme...hrozně jsem si to vyčítala.Pak se to ale zlomilo a dnes ho zbožńuju nade vše a doufám, že to tenkrát jako minipidi človíček nepocítil.Píšu to, abys byla připravená na obě alternativy.

Všechno to půjde Obavy jsou úplně normální. Ale jak už psaly holky, Příroda zařídí spoustu věcí - kouknete se na sebe, budete se dotýkat...a vznikne Láska na celý život. Křičet asi někdy budeš (nejpozději až Tvůj drobek dosáhne puberty), ale to krásné převáží. Moc Ti to přeju

neboj,bude to dobre