holky upřímně kolik z vás dělalo prodavačku nebo pokladní?mu... - diskuze

Prodávala jsem v drogérii rok a bylo to pro mě dost náročný. Pokud jsem měla převzít zboží(půl náklaďáku), přerovnat paletu granulí 15kg a pod. tak jsem umírala. Byla to práce od nevidím do nevidím, na vánoce, na svátek.... za žádný peníze. Neustále s úsměvem, být milá na zákazníky a čekat jestli mi večer vyjde kasa. Už prodávat nechci.

já dělala celou střední brigádně v nonstop tesku..tak 3-4x týdně a byla jsem dobrá pokladní, fakt, brala jsem to vážně, byla milá, šetrná ke zboží...kdybych tam byla každý den, tak se tolik snažit nebudu, to by nešlo..a tehdy v tom tesku bylo super vedení, tudíž nadstandardně dobrá pracovní atmosféra!!

Před mateřskou jsem dělala na benzínce obsluhu, celou směnu na nohou, víkendy, svátky, ranní, odpolední. Neexistovalo, abych byla zlá na zákazníky.A dělala jsem tam za 9čistýho- po roce. Taky jsme museli mít pořád doplněné zboží, přebírat zboží v nejhorší dobu, kdy bylo nejvíce lidí. A nechce se mi vracet, ale musím.:o(

Prodavačku jsem dělala,jsem jí defakto vyučená s maturou.Špatná práce to není,jenže v dnešní době se klade na prodavačky strašně velký nárok,aby stihli to a to a to,a do toho ještě obsluha zákazníku.Opravdu někdy člověk neví co má dělat dřív,a když to nestihnete je zle,to že jste musela obsloužit zákazníka nikoho nezajímá.Takže plně chápu,když není paleta vybalená a překáží tam.

Já tohel co ty tvrdím odjakživa. Tohle je práce, kterou bych nikdy nechtěla dělat. Je vyzkoumáno že prodavačky mají nejvíc případů hypertenze. Já sedět 12 hodin u pokladny, dělat to co dělají. Pořád být nárazníkem nervozních lidí a pořád se s někm o něčem dohadovat. A ještě být buzerována zamestnavatelem. Za ten plat co mají. To radši někde mejt hajzlíky nebo bejt to co jsem já sestřička a utírat zadky.... Mě by z takovehle práce jendoduše hráblo...já pokladní obdivuju

ono každá profese má svý plusy a mínusy. ale když vidím, jak ty ženský kolikrát jsou protivný, hází se zbožím a nejraději by mě zabily, i když mají být rády, že sem tam nechala své peníze, tako sorry, ale proč takovou práci dělají, když se jim to nelíbí? Nidko je nenutí, aby to dělaly a pokud to už dělají, tak to mají vzít a mít svou práci rády. řvát na někoho, když platí menší částku větším obnosem mi přijde fakt drsný. u nás ve šparu mám vypozorovaný, že krom asi tak 2 prodavaček, jsou to všechno ženský příjemný, pokecají a fak se na lidi usmívají a hned je nákup lepší

díky lendy

Věřím, že je to náročné a stresové zaměstnání, ale které dneska není? Zdá se mi, že je to všude stejné a málokdo si pochvaluje. Alespoň v mém okolí... Co mě třeba štve je to, že dneska každá prodavačka může přecházet z obchodu do obchodu a prodávat cokoliv a já jako zákazník pak mám smůlu, když se v obchodě s textilem zeptám, zda by ty kalhoty šly zkrátit(protože to nepoznám) nebo jaký je to materiál. Prodavačka prostě neví. To samé v elektru, dneska už mi málokdo řekne potřebné informace, maximálně si ti ochotnější vemou leták a přečtou mi to z toho. Dřív se prodavačky učily pro jistý obor a myslím, že to tak bylo moc dobře. To mi dneska fakt chybí. Jinak já zkušenost s prodejem nemám, ale jak jsem psala, věřím, že to není žádný med. Když je na mě pokladní nevrlá, vždy se snažím obrnit a nikdy se nehádám, právě proto že si řeknu, že toho má nejspíš za celý den dost a někteří zákazníci se taky nechovají zrovna hezky. Na druhou stranu, snažit by se měly vždycky...

Já dělala prodavačku brigádně, nebylo to nic příjemného, ale jak jsem psala už v těch předchozích příspěvkách. Proč to v jedné prodejně šlape a nejsou tam problémy a v jiné je to hrůza. Tady je hned vedle Alberta malá večerka a máš vidět jak je narvaná, nikdy se mi tam nestalo že bych narazila na nevrlou prodavačku, ochotně rozmění i na drobnější než je potřeba, na Ondru se usmějou a mají otevřenos tejně jak Albert s minimem zaměstnanců. Tady v tom Alebertu to fakt bylo o lidech, vedoucí nezvládla organizaci a pracovníci nedělali ani své povinnosti, natož něco navíc, spíš naopak.

Já jsem dělala pokladní v Tescu, ale jenom brigádně a i to mi stačilo.Také jsem dělala v Anglii v restauraci a věř mi, že to bylo na psychiku taky pěkně náročné, ale neexistovalo, že bych byla na zákazníky nepříjemná nebo neodváděla svou práci dobře, to by mě manager pěkně hnal.(Kdo zná anglickou povahu, ví o čem mluvím).Ona veškerá práce s lidmi není snadná.Může se stát, že člověku někdy ujedou nervy nebo už nemá síly, ale to co psala Andy, to už by mě taky štvalo.U nás je Albert a radost v něm nakupovat, takže jak je možné, že někde to jde a někde ne?