hlásím se dnes od čtvrtka, snad už nebudu dělat žádné zmatky - diskuze

ve čtvrtek jsem vám holky přála pškný den - no a říkám, toto pěkně začíná. ještě jsme netušila, jak to bude pokračovat. jela jsem s Eliškou z plavání a chtěla jsem se zastavit v Lidlu, měli tam nějaké dětské věci. tak jsem pak nasedala do auta. Eliška se natahovala po klíčích , tak jsem je dala na sedadlo od řidiče, mezitím připoutala Elišku do sedačky, zavřela dveře, obcházím auto, že si sednu a v tom cvak. zamknulo se. v tu chvíli by se ve mě krve nedořezal a co teď. manžel měl být do pátku služebně pryč. já 30km od domova, kde byly náhradní klíče, kluci s klíčema od domu ještě ve škole, přesto jsem volala rodičům (dalších 15km navíc), jestli by mi mohli dovézt rezervní klíče,chvilku jsem řešili vzdálenost a taky to, jak se k nám domů pro ty klíče dostanou, pak jsem volala švagrovi, ten, že je v práci (myslím, že kdyby chtěl, odskočit by mohl, byl nejblíže), všichni mi radili ať zavolám hasiče, tak jsem je zavolala, hned po telefonu mě upozornili, že budou muset rozbít okno, že do tohohle auta se jinak nedostanou. naráz šla kolem paní s holčičkou a říká, pláče vám tam dítě, její manžel byl automechanik, řekl, že buď poškodí zámek od kufru nebo rozbije okýnko, tak ho rozbil, hasiči dorazili až pak, tak mi to okýnko zadělali, aby nebyl průvan na cestu zpátky. no malá tam vyváděla, pláč už přecházel ve více než řev, čepičku si přetáhla přes obličej, tak nic neviděla a když jsem se k ní dostala, vzala jsem ji do náruče a slyšela jsem vzlykot, to , že vzlykám já, jsem si uvědomila až mi ten automechanik říká, neplačte, malá je v pořádku. nejvíc mě mrzí, že manžel do dnešního dne nepochopil, že se mi stala nehoda, seřval mě, jak jsem nemožná, taky, že ať si seženu peníze kde chcu, že na to teď nemáme... zachoval se skvěle můj taťka, protože nemohl rychle přijet, řekl, že mi ta skla zaplatí. včera mi skla vyměnili.řeknu vám, že ze šoku se vzpamatovávám ještě teď. Eliška se samozřejmě v tom autě nachladila, tak má teď rýmu jako trám.a já se modlím, ať se mi už nikdy nic podobného nestane.