histerka - diskuze

Tak jsem se zase předvedla. Měla jsem včera hroznou depresivní náladu. Neni mi dobře furt zvacim, malej málo kope a prostě mi nebylo moc hej. A celý den jsem si dost stěžovala a od martina jsem nic v podstatě nechtěla jen si mít komu postěžovat a takové pohlazení a řečení že to bude už brzo zamnou by teda taky neuškodilo, ale to bych chtěla moc. Místo toho se do mě večer pustil, že snad nejsem jediná těhotná na světě a že si ostatní tak nestěžujou jako já a pěkně to snášej a že nic nevydržim. No mě v tu chvíli tak hnul žlučí, že jemu se to mluví, jediné co musí snášet je moje otravování (což teda asi taky občas je těžké), ale já jsem tu ten kdo zvrací, nespí a bude rodit. Držela jsem zrovna v ruce pikslu mléka, že si ji otevřu. A jak takhle spustil tak jsem dosti hystericky to mléko (neotevřené) po něm hodila. Něják jsem počítala s tím že to chytne, nebyla to zase moc velká šlupka. On ale uhnul. Takže mléko proletělo skleněnou výplní u dveří a rozprsklo se o protější stěnu v pokoji. Takže všude mléko a střepy...Martin díky bohu přežil bez střepu zabodlého v tepně. Ale pěkně se naštval a na pět hodin odešel ven...Já jsem se vám normálně tak bála, že mě opustil. Asi jsem to decentně přepískla, ale to prostě ty hormony a jeho blbé řeči. Ale teda fakt jsem měla nahnáno, že už se nevrátí....No šikulka jsem