banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

epilepsie po třetí - diskuze

4 reakce

Zobrazit příspěvky podle:
Udunka to sepsala o stránku dál, tak aby to nezapadlo, dovolím si vložit:Epileptický záchvat má mnoho podob. Ta nejčastější a nejznámější vypadá tak, že pacient upadne nebo ulehne (někteří dokážou nastupující záchvat poznat)na zem a pak se několik desítek vteřin až minut \"klepou\" v křečích na zemi. Postaru se tomu říkalo velký záchvat. Zdaleka ne u všech epileptiků musí ale docházet k velkým záchvatům. Záchvaty mohou vypadat i jako náhlá ztráta kontaktu s okolím, náhlé padání bez křečí, automatické opakující se pohyby aj. Správný postup u velkého epileptického záchvatu je zajistit pacientovi bezpečí, tzn. odklidit od něj to o co by se mohl poranit. S pacientem nehýbeme nebo ho jen opatrně posuneme v případě nutnosti z nebezpečí. NIKDY ho nedržíme, necpeme nic do pusy. Důležitá úloha zachránce nastává po odeznění křečí. Epileptik po té obvykle upadá až na několik minut do velice hlubokého bezvědomí a hrozí mu udušení ať už ze zapadnutí jazyka nebo z vdechnutí obsahu úst (sliny, krev, zvratky). Je nutné zajistit polohu na boku, tak aby byla hlava v mírném záklonu a tekutiny mohly vytékat z úst. Pokud pacient nedýchá musí nastoupit resuscitace. Vždy voláme 155. 112 není zcela špatně ale na většině území ji spravují hasiči a časový rozdíl mezi příjezdem záchranky při volání 155 a 112 může být až několik minut (u nás v Plzni v průměru až 7 minut) což může být v některých případech fatální. Pokud by vás ještě cokoliv zajímalo, ráda odpovím.a ještě sem dám toto http://www.epistop.cz/index.php/prvni-pomocJinak Vojta měl záchvaty dva, vždycky to bylo \"jen\" několika minutové zmatené chování a koukání \"do blba\", žádné křeče!! Pak byl unavenej a spal.Když někomu řeknu, že má epilepsii, hned se zhrozí (já to dřív dělala taky), protože tam je ta představa s křečema a nikdo už neví, že to může vypadat i jinak.
Manžel, který není epileptik, měl z přepracování v kombinaci s oslavováním předešlého dne velký záchvat, samozřejmě na skalnatém hřebeni, naštěstí se nikde nezřítil (o pár desítek metrů dál klidně mohl), vybral si relativně rovné místo. Byla jsem v 6. měsíci, na opasku jsem měla pitbula, který nesnáší cizí lidi. Sotva jsem dozírala na to zmítající se tělo, uvázala jsem psa o kus dál ke stromu a začala ječet pomoc, pomoc. Na to samozřejmě nikdo neslyšel. Byli jsme přitom kousek od rozhledny, kde jsme před tím potkali davy lidí. Tak jsem ječela \"sanitku\" a to už bylo lepší, přiřítili se nějací lidi, ale ti byli úplně vyklepaní, když ho viděli. Musela jsem jim říct o mobil (já ho neměla a u manžela jsem ho nemohla najít), kam mají volat, co mají říkat... manžel měl takovou nezdravou barvu, byl totálně v bezvědomí, jen jsem si říkala proboha, snad není mrtvej. Napadlo mě, aby mu nezapadl jazyk, jenže měl čelisti v křeči a nedalo se mu několik minut vůbec otevřít pusu. Doktor a chlapi s nosítkama přišli asi za hodinu, protože se tam nedalo normálně dostat. Nějací skautíci, co tam zrovna byli, je šli čekat kamsi na rozcestí, aby vůbec trefili , přitom jsme byli na turistické značce kousek od rozhledny, skoro bych čekala, že líp označit místo v lese snad ani nešlo, a tak nějak bych čekala, že záchranář bude mít turistickou mapu, ale nee.Mezitím se manžel začal probírat, ale byl dost mimo... nechápal, co se děje, a chtěl jít dál... my poznali, že je ještě mimo a tak jsme ho drželi na zemi, naštěstí byl poslušnej Pak odešel po svých, ale hned ho vzali na vyšetření.Škoda, že jsem nevěděla to o té poloze na boku, my ho nechali na zádech, ale kontrolovali jsme mu hlavu.
@Francouzka
Jani, díky, že to tady tak píšeš. Já teda volat záchranku neváhám, už jsme raz volali záchranku velmi homelesáckému chlapovi. Přijela záchranka, zvedla borce a řekli: \"No jo, známá firma, to má z okeny. Tak ho aspoň vezmeme chlapům na záchytku, když jsme tady.\"My jsme vůbec takoví bonzáci, už jsme párkrát volali na policajty, jednou na ožralu, který usnul za svodidlama kruháče, a nemínil se zvedat, měli jsme strach, že se probere a spadne na kruháč a nějaký chudík řidič ho zajede.Pak jsme nabonzovali psa v rozpáleném autě, který tam chudák strašně vyl. Jako co, tak se člověk aspoň poradí, co se situací.Nenapadlo by mě se dívat po náramku, ale tím, žes to napsala, tak koukat budu. Jen bych měla strach, že to Vojtovi bude vadit, mě by něco takového na ruce strašně vadilo a děcko si to nezdůvodní a bude to rvát dolů.
@zajic budu teď dělat takovou osvětu, čím víc lidí si to přečte, tím líp, třeba si i něco zapamatujou a bude se jim to někdy hodit.Náramky dneska přišly (prozřetelně jsem objednala i Ádě) a teď už s nima chodí doma, Áda teď řve, že s ním chce i spát, ale já se bojím, aby ho hned nezničili.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

20 %
14 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

55 %
38 hlasů

17 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 69 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40