druhý a další porody ... - diskuze

Ja jsem tedy zatim rodila jen jednou a bylo to dlouhe pres 14 hodin,nastrih,ztata spoustu krve - proste dost spatny. Zatim se na to znova necitim.Na druhou stranu si myslim,ze u toho druheho porodu bude podstatne pozitivum to,ze uz vim,ze to zase jednou bude vsechno dobre!!! Ze zase budu \"normalni\" a budu moct sedet a chodit a jist normalne.Proste poprve je blbe to,ze clovek vidi v jakem je stavu a nevi,ze to prejde

Nebála jsem se ani poprvé, ani podruhé. Miminko jsme chtěli, plánovali, těšili se na něj. Těhotenství jsem si užívala a na porod se těšila.

Poprvé jsem rodila mladičká... V 31. týdnu jsem byla v poradně, dopoledne mě řekl, že budu mít holku, večer v 18:40 jsem ji měla. Detaily vypisovat nebudu, ale praskla mě voda a už to šlo. Karolína měla 1.550 g a 50 cm.Druhý porod byl o 12 let později. Nevím čím to, ale vůbec jsem se ho nebála, ještě před příchodem na porodní sál jsem byla plná humoru. Pak mě přešel, ale taká hrůza to nebyla, ani mě nestřihali, Honza měl 3.400g a 52 cm.No a třetí? Ten byl necelý rok po druhém, taky jsem se nebála, díky tomu, že mě u Honzy rodila supr doktorka, celkově tam na mě byli všichni hodní a jeli jsme do stejné porodnice, tak jsem se tam aj těšila. Jak jsme v půl páté ráno budili tchyni, aby si šla přelehnout do ložnice, že jedeme, taky jsem měla úsměv na rtech a ona si myslela, že si z ní dělám srandu. To už mě teda stříhali, ale i tak to bylo v pohodě. Štěpán měl 3.700g a 51 cm.Vzpomínky na první porod jsou bohužel spíš smutné, ale ty další dva... Pokud bych měla rodit znovu, zase bych se nebála. Ale bohužel dětí už mám dost.

Protože podruhé a potřetí už víš,do čeho jdeš,ten strach tam je.Ale touha porodit a držet ten malý ubrečený uzlíček v náruči je mnohem silnější,to mi věř.

První porod byl na dva dny. Já jsem se vůbec neotvírala. Prostě jen bolesti a já pořád zavřená.Hrůza a měla jsem k tomu spoustu zdravotních komplikaci, dostala jsem o víkendu na jeden porodní sál doktory z půlky nemocnice. Když jsem čekala druhý mimi, tak jsem ze začátku měla obavy a kolem 8m jsem jakoby na všechno zapomněla. Vůbec jsem se nebála, cítila jsem se výborně jako bych rodila každý měsíc. Celý porod byl hodně rychlý, bezbolestný a takový přirozený. Už proto, že jsem věděla jak mám dýchat, která poloha je nejlepší a co vůbec nechci.

No, já jsem měla oba porody stejně rychlý, asi 7,5 h, ale u druhýho jsem navíc měla křížové bolesti, takže mi přišel horší. U prvního jsem se rychlej otvírala, ale Áďovi se ven nějak nechtělo, takže jsem tlačila asi 2,5h, u Renatky jsem se zase pomalej otvírala a tlačení trvalo asi jen 20min.

Já vím, že se u druhého porodu budu bát mnohem víc než u prvního a to z jednoho důvodu. Protože už mám Mišulku a budu se hrozně bát aby se něco nezkomplikovalo a já svého chlapečka předčasně neopustila.

Poprvé mi praskla voda a pak od první kontrakce trval porod 14 hodin.Při představě,že to prožiju zas mi bylo blbě.Nějak jsem si myslela,že i po druhé voda luchne a že to bude nějakou dobu trvat a ono né.Jaké bylo mě překvapení,když mi začali bolesti okamžitě co 5 minut a během chvilky co tři munuty,do půl hodiny jsem byla v porodnici,tam mi pak píchli vodu(nejhnusnější zážitek z porodu),malý byl za 2,5 hodiny na světě.Já jsem vlastně tak,tak dojela.Byla to rychlovka.

Když jsem šla rodit po druhé, měla jsem taky strach, ale věděla jsem co mě asi tak čeká a byla jsem psychicky připravená. Oba porody byli vyvolávané. Prví trval se vším všudy 7,5h ten druhý trval jen 2,5 h.

Strach z porodu bude pořád,ale už vieš o čom to je tak si hlavne psychicky pripravená.Ja som druhý porod mala len dve hodiny a za 1tt som sa cítila dobre.Už vieš ako s mimim,s telom atď.Tretí porod neviem aký bude.Mám strach,ale nejak to zvládneme.Jak išlo dnu tak musí aj von