Dotřetice-uklid - diskuze

Gábi, já psala spíš o normální úklid., ne o bezchybný vyšmejčený byt. kde nesmíš ani projít, abys tam nedonesla boredel

to je jako u nás, babi s tetou a sestřenicí mi pořád předhazují nejstarší sestřenici,jak je pilná, jak toho má moc a jak vše stíhá a já že jsem líná a nic nedělám. A ta sestřenka si pořád stěžuje,jak je unavená,ale že přeci nemůže jít spát. Ona se sedře jen proto aby byla obdivována kolik toho udělá a stihne a dělá jí dobře,když je chválená. Já raději neuklizený byt a mít chvilku pro sebe...

jo, to je presne ono. proc lidi tlaci, ze nemame to a ono, napr. pokojicek pro Marusku. No a co, tak nemame. Ona je stejne spokojenejsi u nas v loznici a nastlane hracky pod nohama uz umime prekracovat. Nam se to libi, ze jsme vsichnoi po kupe. A na ten pokojicek dojde, casem...

Mas naprostou pravdu Gabi, ja mam cisto, ale vetsinou neporadek, zrcadla jsem nelestila ani nepamatuju . Razim teorii, ze byt ma slouzit me a ne ja jemu

Souhlasím - je to o prioritách. Taky nemusím mít dokonale naklizeno - ono taky bych nedělala nic jiného než po nich uklízela. Tak na to dlabu a je to :)))

Jo tak s tím souhlasím. Moje mamka třeba když se někam o výkendu mělo jít tak musela odejít z naprosto vygruntovaného bytu. pamatuju jak jsem se třeba 14 těšila na den dětí, na kino apod. ale nešlo se protože ještě musela umýt umyvadlo a nebo vyčistit dna skříní nebo nějákou takovu blbost....A pak já kvůli tomu mnohokrát i brečela jako dítě. Vždycky byl úklid přednější než cokoli a pak mi ještě vynadala že toho má moc na uklízení a to kvůli mě, přitom uklízela blbost, já jí dna skříní nechodila špinit...

Tak víš, co až tě bude zas někdo prudit. Přijeď k nám a až uvidíš ten binec, tak to bude balzám pro tvou duši. Samozřejmě, že uklízím každý den něco, ale mohla bych se vyprdnout, vytírat každý den, prádlo hned žehlit, jak ho sundám s věšáku, prach utírám, když je to nezbytné, okna, jak mám náladu. Ale za to každý den chodím na velké procházky s Patrikem, jezdím i přes týden k našim a pak pěšo (je to cca 5-6 km), hraju si s ním, zpívám mu. Chodím se s ním mrknout do práce k sobě, k mamce, občas ke kámošce co mají mimča. Jdu za babí do nemocnice, kde strávím i hodinu. A jsem spokojená, protože pořádek mi nikam neuteče, kdežto vidět a radovat se z každého nového Patrikova umu, nebo radost z každého dne, kdy je tu s námi moje babička a dědeček, když vidím jakou má Paťoš radost, že vidí tatínka, naše a prarodiče a strejdy to kdyby mi uniklo tak z toho bych byla nešťastná.

To jsi napsala moc hezky!Já taky nepotřebuju mít denně vygruntováno.O tom ten život není.Vím,že bych toho za den mohla stihnout víc,kdybych chtěla,ale proč se pořád za něčím honit?Radši ten čas trávím s Karolínkou hraním nebo jdeme na procházku nebo si něco zajímavého přečtu,když je chvilka.Co potřebuju,udělám,ale určitě nechci trávit většinu svého času úklidem,zvlášť,když jsme schopni během chvilky udělat při hraní zase pěkný bordel

Život je otázkou priorit,Gábi