dotaz - diskuze

mě \"tchýně\" docela sere. ale je to čiště subjektivní věc, to je prostě strašně těžký, když je tu najednou 4 hodiny týdně nasáčkovaná cizí osoba, co zdrobňuje většinu podstatných jmen a učí dítě vyložený kraviny. su z toho vždycky celá vyklepaná, ale vím, že to je prostě jen ve mě. co mi kdy radila, bylo míněno zcela přátelsky, na to si stěžovat nemůžu (zatím). nebo sama narazila-že se třeba klučík nenechá posadit na nočník, když nechce-nevěřila, zjistila, přestala s poznámkama o nočníku občas jsem na ni trochu nepříjemná, ale mě to jinak nejde..nad 5 kravinama se snažím mávnout rukou, u 6. se až moc prudce ohradím. nebo neadekvátně reaguju (tudle když odcházela, tak mi řekla:on se daneček bojí tmy! a já se na ni zle utrhla:Já vím! místo abych normálně řekla, že jo, že nedávno začal. to proto, že su na ňu nakrlá už po hodině, ona tu bývá 4)s mojí mamkou si držím odstup, ta do mýho života smí jen velmi povrchově, tudíž těžko říct, jaká by byla tchýně. ale mladší ségra si pro mě překvapivě vodila domů přítele, kterýho máti milovala, pořád si s ním povídala..a mluví o něm i teĎ, když už jsou rozejití. to mi přijde vážně podezřelý, aby si někdo rozumněl s naší matkou. dokonce tak, aby z něj byla nadšenáoni to ti chlapi tolik neřeší, proto s těma tchýněma líp vychází...asi

Ono je to fakt dost těžký vyjádřit. Já tady na tu svoji taky už kolikrát nadávala a občas si říkám, jestli na ni nejsem zbytečně vysazená ale... Zrovna včera jsem nad tím přemejšlela a ono je to taky hodně o tom, na co je člověk zvyklej z domova. U nás třeba nikdy neexistovala nějaká moc velká ohleduplnost vůči \"ženám\". Táta prostě není ten tip, kterej by třeba mámě vzal těžkej nákup - ne vždycky všechno tahala sama, máma byla vždycky ten, kdo víc makal a vydělával a bylo to braný jako samozřejmost. Když jsem začala chodit k \"tchánům\", tak jsem se nestačila divit. Tchán je fakt zlatej chlap a tchýně mi přijde jako naprosto rozmazlená a sobecká panička. Všechno se pořád řídí tím, co chce ona, má neskutečněj luxus, v podstatě téměř nic doma nemusí, v práci se taky nepředře (dělá tak do dvou či do třech a pak má fráj, nicméně pořád chodí a stěžuje si, jak toho má moc a všechno je špatně), min. dvakrát do roka musí na dovolenou, aby si odpočinula. Přijde mi, že všema hrozně manipuluje (něco se např. odhlasuje, ale nakonec je stejně po jejím). Ale problém je v tom, že jí to nikdo z nich neumí říct, nebo jim to tak prostě přijde v pořádku a nebo vědí, že kdyby něco řekli, bylo by zbytečný dusno, nevím. Já, protože to z domova neznám, tak mě bere čert, když to vidim. Ale myslím, že já nejsem ta, který by to příslušelo řešit. Např. u nás je pořád nalezlá, ale nikdy mi s ničím moc nepomohla. Moje máma dělá od nevidim do nevidim, ale když se malá narodila, jezdila mi sem i po práci pomáhat (vyžehlit, přivezla něco k jídlu a tak - mně osobně to bylo blbý to od ní přijmout, protože vím, že musí bejt fakt utahaná, ale jí to prostě dělalo radost). To tchýni nikdy ani nenapadlo, ale na kafe přijet a šišlat na malou, to jo, protože ona to prostě bere jako zpestření svýho programu, jako zábavu. Asi fakt nechápe, že to někoho může otravovat, protože každej nemá takovej fráj, jako ona. Hlavní problém je ale asi právě v tom, že já jsem byla doma zvyklá na úplně jiný poměry a tu její sobeckost nejsem schopná zkousnout - ale to je můj problém a ne její, protože ona prostě svůj styl života bere jako normální, nic jinýho nezná. Já osobně nevím, jak na ní. Ke mně se chová hezky, ale ty její neustálý manipulace, který schovává za vlídnost, mi lezou krkem.

Ja tchyni v podstate nemam a moje mama kdyz,tka reje do me,ze jsem na manzela takova a makova..ale to ja byla vzdycky ta spatna

já jsem z těch šťastnějších, moje skorotchýně by pro nás udělala první poslední, stačí se zmínit a už volá další den Květošovi, ať se staví, že sem říkala. že by se mi něco líbilo a ona to koupila a posílá mi to. jediný co mě štve, tak že by alého nechala dělat vše. ale je to babi a chce rozmazlovat. moje mamka je ta nej maminka na světě. Květoš na ní nemůže říct půl slova a má ji rád a mamka zase ho (někdy je víc při něj než při mě ) takže já si fakt jen stěžuju na druhou babi skrz toho malého, ale to je dle co tu vše čtu, fakt na pohodu

moje tchýně je vlastně hodná, asi mě má i ráda aspoň se tak tváří. Ani mi snad do ničeho nekecá, já bych to stejně přešla a myslela si svoje.Ona má zase jiný \"mouchy\". Příklad: má tři děti, my jediný nemáme auto, ale když něco potřebuje vždycky otravuje nás. Jako teď si u nás natrhala pět velkých tašek jablek a ať jí to Radek odnese. Nebo si v zimě (kupa sněhu) chtěla koupit v Lidlu nějakou komodu (vážilo to asi 30kg) a ať ji to Radek doneseProstě má pořád nějaký blbý nápady, nebo řeči, že jí ani moc neposlouchám, ať si říká, co chceA ještě pro zasmání (nás to teda už dost sere). Je nahluchlá a má naslouchadlo, ale k nám si ho nebere. Výmluvy: venku je vlhko, má vybitý baterky, a má ho hlavně na doma na televizi. No chápeš to? Televize se dá dát nahlas, ale mi na ní musíme pořád řvát. A jak jí to je už pak blbý, tak ji něco říkáme, ona to odkývá a když se jí zeptáš, co jsme říkali, tak neví

No o mě tchně jen řekla že jsem děvka a to mě ani neviděla, takže já mám s postojem ke tchýni zcela jasno!

jasne ze ryjou ai do me

Všechny né. Já mám bezvadnou tchýni a ta před tím taky nebyla špatná.

Ahoj, já mám tedy ještě 8 týdnů do porodu, ale už teď mě má skoro-tchýně leze strašně na nervy. Naštěstí je mi oporou přítel, se kterým to můžu probrat a který svoji máti pošle do příslušných mezí. Dost jsem o tom přemýšlela a došla k závěru, že jsem k ní ale někdy nespravedlivá. Od mojí mamky mě prostě stejná věc nenaštve. Rozdíl bude asi v tom, že svoji mamču si spacifikuju sama, zatímco skorotchýni prostě do pr.... nepošlu (zatím ).Ale díky tomu, že s mým přítelem o těchto věcech otevřeně mluvíme, tak vím, že i moji rodiče mu někdy lezou na nervy. A tam se pak zase na oplátku snažím zasáhnout já. Takže si tak vzájemně pomáháme a teď jsme zvědaví, až se malej narodí, jak to půjde dál

Zajímavá debata i já jsem tu o tchýni lecos psala a i když je v jádru hodný člověk a ani jsem s ní nikdy větší konflikt neměla, jsem občas v šoku co z ní padá za věci....každý si potřebuje postěžovat a proto sem píšeme a myslím, že hloupý rady a poučování o výchově od tchánovců prostě dokáže nasrat. Neříkám, že moje mamka nijak neradí, ale prostě se to od ní dá lépe strávit A docela mě překvapuje, že ani v tvém okolí - jak píšeš - nikdo na tchánovce nenadává. Třeba můj brácha tchýni úplně nesnáší a když k nim přijede na návštěvu, tak brácha odchází a snad nikdy jí neřekl jinak než ,,ta kráva,,...těžko vysvětlovat, to se musí zažít!

Ja mám tchýni zavistivou krávu.Ani to není tím,že je tchýně,ale ona je hnusná jako člověk.Za kamarádku bych si jí nevybrala.Martin s ní má ještě horší vztah než já.Martin s našima-oni se nevídají.Martin je stejný jak muj tatka tak se nesnesou.Ale Martin se celkově nesnáší s lidma.S maji mamkou jsou asi kámoši.Nemají proti sobě nic.Takový neutrální vztah.Když se vidí tak si pokecají.Sem tam na ní řekne vtip,ale né zlý.Oni ty vztahy jsou dost narušené díky Martinovi.I vlastně s tou tchýni.

moji tchánovci jsou v pohodě, tchán teda ten úplně, akorát mě sere, když mě poučuje o tom, jak mám Ádu držet. To je furt \"takhle ji nedrž, pozor na hlavičku\" na to jsem mu už včera nasraně řekla, že malá není z cukru a hlavu drží sama, tak nevim o co mu jde. Ale tohle s ním byl zatím jedinej konflikt. Víc konfliktů mám s tchýní, ale zas ona to myslí dobře, jenže to přehání. Furt se ptá \"a už jí, Jaruško, dáváš mrkvičku? ono by se do toho mělo dávat trochu másla nebo oleje.\" A podobný rady, který já dávno vím, jenže ona si myslí, že jsem uplně blbá, když to nedělám přesně podle doporučení. Nejvíc mě tenkrát nasrala s tou kojeneckou vodou, jestli si to tu ještě pamatujete, že Jarinovi přikázala okamžitě koupit kojeneckou vodu balenou, že nebude pít vodu z kohoutku. A ona má právo do toho kecat, protože je Ády babička a chce aby malá byla zdravá. Jinak do mě jako nijak nekéruje, je hodná, když přijedem, všechno mi nabízí, kupuje jídlo, vaří, můžu si tu fungovat jako doma. Ale co se týče malé, tak na tu je hrozně uťápnutá, pořád by ji nosila, pořád by ji chovala, kontroluje jestli má teplý nožičky, a furt jí něco chce kupovat a každýmu ji ukazovat. To mě sere. Co se týče našich, tak mamka ví, kdy má přestat mluvit, já na ni mám takový heslo a ona sklapne. Na Járu si nikdy nedovolila nic říct, maximálně, že je to stejnej typ, jak můj otec. Hlavně v tom, že on si chodí po všech čertech, kupuje si věci pro sebe a já vždycky jenoom utřu prdel a pro sebe si koupit nemůžu. Můžu, ale kupuju radši Ádě, než sobě... on to tak prostě nemá a mamce co trochu vadí, ale do ksichtu to mojemu neřekne, protože to je moje věc a ona se nám do toho neplete. No a můj otec je flegmoš, tomu je to všechno jedno

tak jako me moje tchyne zas tak nevadi, ale ze me nekdy dokaze nasrat to dokaze, hlavne nektere nazory k vychove, nebo se me zepta na uplnou blbost a rekne \"to za nas nebylo\" - prdlajs vim, ze bylo... jinak ji mam vcelku radaMyslim, ze pritele vic vytaci muj tata nez moje mamka, ta je docela v klidujinak i moje mamka me dokaze pekne nastvat, jenze je to o tom, ze to je mamka a tamto je tchyne - jestli vis jak to myslim

Ta moje do výchovy ani ničeho jiného nekecá, ta mne pořád jenom chválí a spíš domlouvá svému synovi Mám podezření, že je ráda, že s ním vůbec někdo vydrží, tak si mne hýčká, abych neutekla Moje mamka je super tchýně na obě strany, mého partnera i mou švagrovou respektuje, podporuje, i když by mohla mít k oběma výhrady. Nikdy by si nedovolila do něčeho mluvit nebo kritizovat.

Ono je to o tom vztahu matka-syn a matka-dcera. Zatímco matka vede dceru k samostatnosti a k tomu, že se jednou bude muset postarat o domácnost, syny matky většinou rozmazlují, nevedou k ničemu a od jeho budoucí manželky očekávají naprostý full servis a chování jako měly ony... to je ten základní problémMě mamka jednou řekla, že je neskutečně ráda, že nemá snachu, protože to asi fakt musí být dost těžký, snést další babu s naprosto jiným životním stylem... tchýně většinou chlapy berou, pokud to nejsou vyloženě povaleči nebo hulváti

Do mě nereje, nestýkám se s nimi. Tchán si to občas neodpustil, ale toho už jen pozdravím a mluvím s ním v holých větách. Už mě nebavilo se s nima pořád rozčilovat. Svoje výchovné rady říkají Vaškovi, když tam s malým jede a mě dokáže naštvat i jen, že mi řekne, že máma říkala, že to dělala takhle. Moje máma má Vaška ráda, myslí si o něm sice taky svoje (že je rozmazlenej, atd), ale nic mu neřekne. To on si jí stěžuje na mě.