Dospělé deti - diskuze

Už jsem vlastně odpověděla u Lucky výše. Jakmile jsem začala pracovat, přispívala jsem na domácnost nějakou symbolickou částkou (už nevím kolik), později jsem platila půlku všeho (nájem, elektrika, plyn). Myslím si, že je správné přispívat na domácnost, alespoň se člověk naučí, že nic není zadarmo a účty za vás nikdo nezaplatí. Já doma byla dlouho, starala jsem se o babičku a dědu, táta měl v té době přítelkyni a bydlel u ní. Po smrti dědy jsme tam byly s babičkou samy a občas můj kluk, později se vrátil táta, já se odstěhovala a když babička onemocněla, tak jsem se vrátila. Nikdo to po mě nechtěl, ale já to brala jako samozřejmost, nemohla jsem v tom tátu nechat.

Ve chvíli kdy jsem si začla vydělávat mi naši řekli že budu přispívat na domácnost a já to brala, nevidím důvod proč bych jako výdělečná měla po rodičích chtít aby platili služby a jídlo když na to mám sama. Horší to bylo s pravidly, ty teda byli dost kruté a to byl vcelku důvod proč jsem se odstěhovala ze dne na den, když naši byli slavit silvestra pár dní mimo domov, to mi bylo 22.

V podstatě jsem z domova odešla v 18ti letech. Po maturitě. Rok jsem byla v Olomouci na škole - domů jsem jezdila jednou za měsíc. Pak jsem šla do Plzně a tady už zůstala. Nedovedu si představit, že bych dospělá bydlela s mámou... to by nedopadlo dobře. No a jak jsem psala už výš u Lucky... přispívání na domácnost mi přijde v pořádku. Podle mě je potřeba, aby si mladí uvědomili, že bydlení není zadarmo. Samozřejmě, že jiná situace je, kdyby byli ve finanční tísni nebo tak něco, ale pokud chodí do práce a vydělávají, tak ať se na nákladech podílejí...

ja jsem po skole byla chvili na pracaku, a i z podpory jsem nasim prispivala na jidlo, tehdy jsem mela podporu asi 2,2 a nasim jsem z toho davala litr...praci jsem si nasla v praze, takze jsem hledala i podnajem, nasla jsem si spolubydlici, a nasi mi prvni najem zaplatili

já studovala a chodila na brigádu, nic jsem nedávala a naši po mně nic nechtěli, věřím, že kdybych měla plný úvazek, tak by stejně nic nechtěli, ale já bych asi dávala a nevadilo by mi to. Extrém byl u mého muže doma. Nechal vejšky, měl jen brigádu a otec mu řekl, že bude platit 3 tisíce měsíčně, ať na to vezme kde chce. Že bude platit za prací prášek, za jídlo, za vzduch, co tam s nima dejchá. Řekl to fakt takhle doslova, muž to nedá na sobě znát, ale mě to mrzí dodnes. Tohle bych nikdy dítěti, které v životě neudělalo nic zlého, nemohla říct. Teď u nich bydlí dvacetiletej smrad, kterej neudělal maturitu, nemá práci, nic platit nemusí a ještě mu chtějí koupit byt.

Já jsem neplatila nic, ale bydlela jsem tam tak 2 měsíce poté, co jsem si našla práci. Jinak by po mě asi něco taťka chtěl. Mě se líbilo, jak to udělal strejda se setřenkama. Začly pracovat hned po posledních prázdninách a on jim dal půl roku, aby něco \"našetřily\" a pak museli začít přispívat na chod domácnosti každá 1000,-. Holky dostaly i auto od rodičů dohromady a od té doby si okolo auta platí všechno sami. Každopádně já jsem pro příspívání.

U nás byla taková dohoda, já jsem platila 1500 a naši mi to dávali na stavební spoření a pak mi to za 5 let dali. Byla jsem doma do 25. Oni mi tak nějak nevěřili, že bch si šetřila sama.

píšu to u Lucinky nahoře. my jak mile sme vydělávali, tak sme se podíleli. i já to tak budu brát u svých dětí. Penízky jim budu schovávat, ale pokud bychom byli v situaci jako naši, peněz moc nebylo, tak se prostě použijí na společnou domácnost. můj názor je, že by měli mít děti prostě už nějaký závazek, že ne vše se jim podstrčí pod nos

jakmile sem zacla makat- musela sem prispivat na domacnost-prijde mi to dobre- takze i ja to po svych detech budu pozadovat-to vim jiste:o)) jinak na podminkahc se domluvime az pak:D

Já mám v tomhle poměrně jasno už teď.V okamžiku kdy potvoráci začnou vydělávat a budou ještě stále bydlet doma,budou určitou částí své výplaty přispívat na chod domácnosti.Za to budou mít doma navařeno,vypráno atd.Nebudu je buzerovat co smějí a cone,jen nastavím pravidla,třeba ve smyslu-jeď si kam chceš,jen řekni kdy se vrátíš a pokud se tam zasekneš tak laskavě zavolej,že se vrátíš později.Co se týká návštěv a případných budoucích partnerů,to budu řešit až později.

Z domu jsem odesla hned po maturite v 18-ti letech. Nejprve rok Nemecko a pak 2 roky UK. Tam jsem fungovala uplne samostatne, vcetne toho, ze jsem si na studia jazyku vydelavala sama. Kdyz jsem se pak vratila, tak jsem k rodicum zpet nesla, nasla jsem si privat, zacala studovat na VS a do toho pracovat. Pripada mi to jako uplna samozrejmost, ze pokud dite zustane bydlet u rodicu a pritom uz pracuje, tak ma prispivat i na spolecnou domacnost.

tak já musela přispívat, žili jsme jen z tátova platu a bylo to dost složité období, ale nechtěl po mě hodně, 1000,- Kč myslím, já myslím, že je správné když vydělávající dítě začne alespoň trochu přispívat, aby mělo trochu ponětí co je potřeba platit v domácnosti