Diplomacie a mlčeti zlato, nebo strach o to, že přijdu o kam... - diskuze

já vždy říkám vše na rovinu

Tak já mám dvě kamarádky,které mají malé děti a kterým v klidu můžu říct,že tohle by se asi nemělo,že to či ono není dobré apod.Stejně jako ony to můžou říct mě a neurazím se.Naopak.Pak mám ale kamarádky,kterým neříkám nic (pokud by to samozřejmě nebylo něco vážného),protože argumenty typu \"naše matky to taky tak dělaly a žijeme\" mě drtí.Každá to děláme po svém a proto nikomu své názory nevnucuji,pokud se mě někdo na to nezeptá.Z některých lidí úplně cítím,jak si říkají \"aaaa,to zase někde něco četla\"Nedávno mě pobavila kámoška,když říkala,že to bude mazec,než malé vyroste všech 32 zubů a já jsem držela ústa,abych zase nevypadala jako chytrolínKdyž jsme pak došly společně k jiné kamarádce,kde nás bylo víc,tak se pak bavily v altánku,já jsem neslyšela o čem a jen jsem zaslechla \"zeptáme se Marti,ta to bude vědět\" a ptaly se na to,kolik je mléčných zubůTak to už jsem jim řekla a ještě jsme se zasmály,že si kámoška myslela,že 32

co se týče dětí tak když se bavím s kamarádkou o miminkách tak vždy každý dělá věci jinak než ted druhý, takže pokud s něčím fakt nesouhlasím, tak spíš řeknu větou př. \" a ty dáváš tvaroh v 6 měs? vždy se to může až od roka\" toto sem včera řekla kamarádce, co byla u našich se svým 6 měs dítětem, jenže ona dělá vše jinak a vidí na mě, že s tím nesouhlasím ale někdy mi dělá problémy říct co na rovinu, tak volím takové ty otázkové věty.taky se někdo diví, že malýmu nedávám takové a onaké věci, asi má maminka \"svoji\" pravdu

jedno mi to rozhodně není, pokouším se vždy radit, říkám svůj názor, domlouvám,ale když je kamarádka svéhlavá a na všechno má důvod proč to nejde nebo proč to dělá tak jak chce tak to vzdávám a nechávám jí být.Samozřejmě jí to říkám opatrně a neřeknu jí hned že je blbá, že mě neposlouchá

Zdá se mi to nebo jsem tahle témata rozpoutala já?? V tom odkazu na článek se opět naráží na mě a teď je z toho další debata tady. Jsem opravdová špatná \"celebrita\"

Ja mam spis pocit, ze ja nikomu do niceho nekafru, ale me do toho kafra lidi...Vetsinou lidi 60 a vic a pak ti, co deti nemaji

Kamarádkám to řeknu na rovinu, ale ne stylem že je blbá, že má chodítko, ale spíš odpovím že Baruška chodítko nemá a nebude ho mít protože to ničí záda. Nikomu necpu že jsem geniální a tak jak to dělám já tak by to měli dělat všichni. Nejlepší kamarádce se nebojím říct cokoliv, od toho je to přeci kamarádka. A u známých to zase moc neřeším, to záleží na tom jakou má daný člověk povahu a jak si myslím jestli to přijme.

Občas jsem něco naznačila hodně dobré kamarádce, týkalo se to vedení za ruce a chození od 7 měsíců. Já tomu říkám \"tahání\". Do jídla nikomu nemluvím a do výchovy taky ne. Myslím, že to vzala dobře, snažila jsem se být taktní. U druhého dítěte už jsem nic takového neviděla.

řekla bych jí to a nebo bych jí to nějak naznačila, záleží na tom, o co konkrétně by šlo..

zatim nemam moc kamaradek, ktery by meli deti, v okoli mam jednu znamou, kde mame deti vekove od sebe kousek. jeji vychovu nekomentuju (napr. lipanek na pul roce, tvrzeni ze detska kase se dela z polotucnyho mlika a ne z UM nebo MM)... ja ji zase muzu prijit moc opatrna nez malymu neco dam, ale to je podle me ten rozdil mezi kojenym a nekojenym ditetem, kdy oni maji 2m naskok. S kamaradkama, ktery maj mimco mladsi nez nas prcek, diskutuju pres skype - osobni kontakt neni mozny protoze to mame k sobe pres 70 km a tem napisu co si myslim, hlavne je to pro me jednodussi, protoze ony se ptaji jak jsem co delala ale jestli a jak se podle toho zaridi nepatram...

Pokuď je to kamarádka, tak řeknu jak to dělám já, přípdaně lehce nadhodím případnou nevhodnost pro zdraví. Naštěstí v mém okolí není nikdo kdo by něják zásadně ohrožoval zdraví dítetě.

Předně musím podotknout, že mě prvně zajímá můj náor a pak teprve ten odborníků. V blízkosti mám jen jednu jedinou kamarádku s dítětem a ta ví, že se nebojím říct, co si myslím, že je zle, stráví to. Ač jsem taková jaká jsem, pokud si s něčím neví rady, poptá se mě. Až bych řekla, že to máme nastejno, ona mě taky \"sjede\" a na vztahu to nic nemění. S jinýma maminkama malých dětí se nestýkám a co vidím vemku, neshledávám něco, co by stálo za zmínku.Sem tam zmíním švagrovou, jaké má ona metody... Tam se ví, že s něma nesouhlasím, jednou hlásala, že říkává synovi, že je blbeček a bude dělat zedníka, tak jsem se do ní hezky pustila, tehdy i tchán mě podpořil. Podruhé, když zase hlásala, že sere na rodičáky ve škole, to si holka taky vyslechla. Od té doby má asi zákaz přede mnou vůbec mluvit:-).

já tda moc těch kamarádek s miminkem nemám..ale jedna tu byla.. raději se už nevídáme-ona je dle mě hrozně precitlivělá a dítě chudák, a podle ni je zase chudák tobi, že je vychovávaný mnou:D párkrát sme spolu byli,ale jen sme řešily co se nám nelíbi:D ted uz se nevidíme,jelikož to nema cenu, ja byhc z jeji vychovy padla, a ona zase z me,pac si mysli ze tobi brzo umre, jelikz ho nechavam vsude \"volne\".. ale jinak nerikam delas to blbe nebo tak.spis reknu, to ja byhc tak nedelala,prijde mi to \"divny,hloupy\"nezdravy\" a tak... a ikdyž mě někdo něco řekne, nenaštvu se, každá sme jiná, ale bud se z toho ponaučím, zamyslím se nad tím, nebo nad tím mávnu rukou..

já mám kamarádku, která je tak trochu \"jiná\" až jednoduchá a moc ji nedocházejí souvislosti, takže já když jdem viděla jak špekulujou, co budou malé dávat jíst po tom co musela po 2 měsících přestat kojit, tak jsem si našla pár článků na netu, dala jsem to nějak do kupy a vytiskla jí to. Co může a co by se fakt nemělo. Myslím, že jí to pomohlo ale rozhodně ji nekontroluju. Jo a taky koupila malé flašu a hned s tou největší dírou a malá se jí furt topila, tak jsem jí vynadala, jestli je mrdlá - no ujely mi nervy, když jsem viděla, jak to malé teče všude kolem a ona furt kucká. Valily jsme do obchodu, koupily nejmenší dírku a hned to šlo - určitě byla ráda.

Mám jen dvě kamarádky s malými dětmi, se kterými se vídám a docela často se bavíme o tom, jak která co děláme, ale tak nějak, aby to tu druhou nepobuřovalo nebo si nemyslela, že je kritizována. Možná být to má nejlepší kamarádka nebo nějaká bližší, tak bych si dovolila říct víc, ale na to si budu muset ještě počkat. Jinak, tuhle jsem navštívila kamarádku a její holčička se na dvorku vesele proháněla v chodítku, které vesměs odsuzujeme a díky vašemu upozornění jsem ho Míšovi nikdy nekoupila.. a ta malá si v něm tak šťastně hopsala a popojížděla, zkrátka jsem mamince nedokázala říct, co si myslím a úplně to přešla. Vím, že malou miluje, dělá pro ni první poslední, stará se vzorně, přišlo by mi opravdu hloupé ji kritizovat. Nerazím heslo být za každou cenu megaupřímná.

já sama dělám pár věcí jinak, než radí odborníci, takže nemám právo někomu kecat do toho, jak co dělá kdo jinak... Takhle to beru. Taky nemám ráda, když se mě někdo snaží poučovat, proto to nedělám ani já. Na druhou stranu si myslim, že svoje dítě nijak netýrám, neohrožuju a moje odchylky od \"doporučeného\" jsou zatím v normě. Kamarádce bych nic neřekla, dokud bych neviděla, že její dítě něčím trpí, nebo dokud bych si nevšimla, že je vyloženě ohroženo. Nemám strach, že bych o kamarádku přišla, prostě jen nemám potřebu se jí míchat do jejích věcí. Něco jiného je, když se sama zeptá na můj názor, to ráda odpovím a vysvětlím, jak to vidím já.

pokud bych si byla jista,ze dela neco na ukor zdravi a vyvoje ,rekla bych ji to...slusne apod...jinak vetsinou co vidim tady maminy a bavi se na hristi atd,reknu jen,ja to nedelam...nebo me dr. rekl delat to tak a tak.....a at si to pak preberou,pripadne se zeptaj...