Co vás překvapilo - diskuze

já mela bohatyho chlapa- tam to bylo lehky, ten me sponzoroval.. a ted co je dite- sme nevychazeli nebo tak tak... ale to bylo tim stehovanim, vetsimi vydaji a hlavne polovicni vyplatou nez v blansku.. ted uz zas bude lip:o)

ano,nemohla jsem si vyskakovat,ale co jineho jsemmohla delat,krome toho chodit na navstevy k rodicum at se poradne najim masa

Já jsem si to vlastně vyzkoušela, když jsem studovala v Olomouci na jazykovce a pak na vejšce. To už bylo hospodaření na mě a zvládla jsem to bez větších karambolů, i když se začátku to nebylo lehké.

První měsíc těžce ne, ale první měsíc na škole, člověk se musel zajet, najít ty brigády, pozjišťovat, teď ty prvotní výdaje, to zatáhli celé naši.Na výšce jsme to dotáhla k dokonalosti, uměla jsem vyjít s necelými 3tis. na měsíc včetně nájmu, jídla, cestování a hospod. To su na sebe docela hrdá, protože většinu lidí na výšce živí rodiče, minimálně jim platí třeba bydlení a tak.

ano, už jsem to psala medox, překvapilo mě to, že se toaletní papír sám nedoplňuje jinak jsem to myslím, celkem zvládala

Úplně v pohodě.Ale byli jsme na to dva.Sama bych si zaplatila nájem a pak asi chroustala starý chleba

Měli jsme dva platy a nouzi jsme neměli, měli jsme i přebytky, ale já jsem skromná a neutratila jsem. Nemusela jsem mít vše hned a třeba lustry jsem koupila až za rok. Na jídlo jsem měla vždy, my jsme hned po nastěhování založily na děti, takže peníze byly.

Uplne v pohode. Byli jsme dva, sama jsem nikdy nezila. Nakupy a planovani me bavily, jen to vareni...to byl a furt je boj.

Taky jsme na to byli 2, takže ok.

Gábi nepřekvapilo, já věděla že to nebude růžové, ale zase Květoš nás dokázal zajistit sám, jenže já nechtěla, ale v té době sem si vydělávala nějakých 9tis. 6 tis sem projela za benzín (4 měsíce sem jezdila do práce z UH do Prostějova) a když sem ještě udělala větší nákup /stále sme si dozařizovali), byla sem na nule. kolikrát sem pak ráno šla s rudou tváří za Květošem, že potřebuju na benzín, abych dojela zpět domů

první měsíc to bylo docela o hubu, protože jsme neměli nic, museli jsme koupit lustry, záclony, nádobí, jídlo, zaplatit kauci plus provizi realitce.. No nebýt toho, že Jardovi zrovna dojela pojistka, kde měl cca 15tis., tak jsme si museli půjčit :) Další měsíce už to docela šlo, ačkoliv jsme nikdy nežili v přebytku

já se odstěhovala až k Otovitakže to bylo celkem ok