Naďo, tak v tom jsem opravdu zkušená,právě mám za sebou 4 týdny s oběma dětmi doma... Anička je navíc mistr ve scénách,tak jsem vlastně možná už otupělá.U nás to jede naprosto stejně (s tím rodílem?) akorát Štěpán jako druhorozený a tudíž nejedináček a schopný se dělit,nezačne jančit a po mé ponuce Aničce hračku dá,dobře funguje věta \"budete se střídat\" , ale pokud je to TOP hračka , tak ji nedá a rve se do krve, a musím říci,že už mě přesvědčil o své síle,na Aničku má taktiku, do hračky zaboří prsty,všechnu sílu a ségru zalehne,posiluje se výkřiky.Já čekám,jsem u oblíbených hraček(například auto,které Aňa fakt mít nemusí) na jeho straně a pokud Anička řve už bolestí,tak zasáhnu. Dělám to tak i v opačném případě,Štěpán Aničce bere věci jen z hecu,a ona vyjede na první našlápnutí...U nás doma teď pořád někdo ř
val.Anička mi vypráví jak ve školce všechno sní a doma se v jídle taky nimrá,často mi řekne, že zrovna tahle houska se jí nelíbí. Dřív jsem ji vymýšlela různé varianty,ale teď už ne. BUĎ SI VEZMI NEBO NECH BÝT,vím, že hlady neumře...někdy si jen zobla a potom se docpávala sušenkama, tady ve školce dostávají za snědený oběd bonbon :-( já už nemám peníze abych ji kupovala jiný salám než máme my atd...Mě zlobí i s tím, že si nechce oblékat oblečení co jí připravím,dokonce ani
doma.To asi kluci nemají.Když to shrnu, Aňa hodně \"hraje\", zkouší to a mě štve, že Štěpán pozoruje situaci a pak opakuje po ní,třeba válení po zemi,když se vzteká...Já doufám,že věkem Anička zmoudří a bude s ní lepší řeč.Teď když se vzteká nebo urazí,tak nemá cenu na ni mluvit,protože ji nepřekřičím. Manžel ji pošle pryč do pokoje a ona se k nám vrátí v pohodě,ale ještě třeba dva dny se k tomu vrací,jako že je jí to líto a já to už po 30x nevydržím a místo abych ji opět řekla,že je milá holka,že není hrozná,tak na ní vyštěknu,ať už si myslí co chce.Vím že je to špatně,ale nemám na to morál. Když je Štěpán unavnej,což začalo s tím, že přestal spát po o,tak se jako Kubík rozčílí,že pustím hudbu,že zpívám, že pustím pejska do pokoje-křičí \"Ne mami,hudbu,ne mami Pepi\" a válí se na podlaze,sám neví co s tím a tak je naštvanej a já jsem nejlepší terč.Domlouvání pomáhá málokdy,ptaní se proč Aničku nebo Štěpánka něco štve nemá moc cenu,vymýšlí si. Anička mi řekla,že ji mám říci prsím,když po ní něco chci, ale to já dělám,atd..takže už se neptám a v těchto situacích se snažím být hlavně rodičem a ne kámošem,to jsem dělala před tím a pěkně jsem to tím podělala.(na závěr perlička,když mě Aňa fakt hustě prudí a pošlu ji pryč,tak si říkám \"To je kráva,co jsem komu udělala\" a dneska jsem hodně křičela na děti já a Štěpán povídá Aničce \"Aňo,máma káva.\" dobrej nářez,musím si dávat pozor na pusu