Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové reakce

Patřím sem?

Ježišííí,no jasně.Bez tebe by už to nebylo ono.Jsem se před těmi 10 lety těšila,že spolu tady všechny zestárneme.Ale bohužel,hodně jich odešlo.Nové moc nepřibyli a už to není tak úplně ono.Ale i tak ,já tu budu.Mi se taky za těch let změnilo hodně.

@Liberte

Patřím sem?

Patřím sem?

tak jestli ty sem nebudes patrit,tak ja uz to pak muzu take pomalu balitAnicko,ja mam 2 hubate trolly..opet postoupili ve vyvoji a to jeden je nemluvici astejne je drzkatej a nebyt bolu,tak mi obcas hrabnei kdyz ted nemam cas sem chodit,neb resim problem s vetrnymi mlyny a to je neresitelnealespon si poctu..jen nejak nereaguji,at vse neni jen cernea ted mi rekni kam jinam patrit ,nez sem na BOL.....preci se neudu vyjkecavat nekde na FB,ani ho nemam, nebo nedej boze na strankach pro stejne postizene matkyi kdyz tyhle stranky jsou pro spravne postizene matky

máte doma strach?

Nemám. Doma jako dospívající jsem se bála. Byl to velkej byt a myslím, že jsem měla v hlavě věčně ustrašenou mamku. Když jsem byla sama doma, třeba třikrát jsem šla zkontrolovat, jestli jsem zamčená.Ale jinak jo, takovýto úleky znám. Jsem jednou dala v ložnici na dveře větrat klukův spacák, to když jsem z polospánku zahlídla, málem jsem se počúrala strachy:-).

Patřím sem?

Ty jsi základní kámen. Nebo tak něco.Tyjo, za nějakou dobu tu budeš řešit vnouče, to bude něco:-).

Patřím sem?

patříš, já mám taky velkého kluka, a stejně sem chodím... Jak postupně nám ty děti rostou, tak jsou jiné starosti, a i o ty je třeba se podělit, poradit

Patřím sem?

Ale tak ono vždycky bodne rada od někoho, kdo už to miminkovské a dětské období má za sebou a teď ty problémy už vidí s nadhledem a odstupem . A hlavně neřeší se tu jen děti ,jsou tady i jiné kolonky . A taky kolonka vaření ,přece mě v tom nenecháš samotnou

Patřím sem?

Aničko patříš. A BOL by potřeboval víc takových Aniček, které dokáží potěšit a povzbudit, když se tu někdo svěří se svými starostmi, i se radovat s ostatními, když se jim daří. Tvoje věčně dobrá nálada a pracovní elán je inspirace pro ostatní. Stejně jako to, že je lepší občas zasakrovat, než se trápit. Navíc jsi důkazem toho, že po neradostných letech a spoustě strastí může přijít i šťastné období, že to prostě člověk nesmí vzdávat. A to je věc, kterou si občas potřebuje připomenout každý.

Patřím sem?

pokud Ti to nekrade příliš času a energie, není co řešit.Já jsem třeba vděčná, že tu jsi. Nemohu se podělit někde na fcb veřejně před přáteli o starosti, které teď mám. A jsem neskonale šťastná, že tady jsou lidičky, které osobně znám, nebo s kterými jsem už starosti i radosti před lety sdílela.

Patřím sem?

A já:-)? Si říkávám, že už tu nebudu prudit a furt mě sem něco táhne. Denně zadám do google na mobilu viz foto a už to jde samo:-)

máte doma strach?

Už ne. Na náměstí u trotla (bývalý sosed samozvolený majitel domu) jsem se poslední dva, možná 3 měsíce bála pomalu vyjít z bytu abych ho nepotkala a on mi nevykládal ty jeho debiloviny a v noci jsem měla strach co ožralu napadne... Naštěstí jen jednou ve čtvrt na 3 v noci zvonil dole, v tu dobu jezdil do práce a den před tím odpoledne na mě cosi vybekoval a já nereagovala tak byl asi ještě nasraný:-).

@tygřímáma

máte doma strach?

To se mu vůbec nedivím. U nás to bylo že já byla v obýváku a Tery v chodbě tak sjem měla strach i o ní že je hned na ráně.