Co kdyby se nevěra udála právě Vám? - diskuze

já nevím.... kdyby to byl jendorázovj úlet tak bychto asi promiula, kdyby zahejbal s jendou víckrát zabila bych ho a apk bych šla sědět

kdo si to zažil, tak určitě řekne že změnil názor. Tady jde o to zda mu na tom člověku ještě záleží a chce to ještě zkusit.

po pravdě ???????nevím.......

Je mi špatně sotva si něco takového představím.Oba jsme si řekli, že pokud nám to nebude klapat, tak se rozejdeme raději po rozmluvě v dobrém, než pak řešit takové věci, ale nikdy nevíš.Takže kdyby to byla jednorázová záležitost, za prvý bych to asi nezjistila, pokud by se rovnou nepřiznal a když by se přiznal, muselo by bejt hooodně vidět jak moooooooc ho to mrzí, abych s ním zůstala a i tak jak se znám, bych mu už nikdy nevěřila a při sebemenší příležitosti mu to vyčítala a připomínala, takže by ve finále ten vztah tak jako tak skončil, nedokázala bych to prostě jentak hodit za hlavu.A o zjištění dlouhodobé nevěry ani nemluvím Záleželo by na mém aktuálním rozpoložení. Myslím že bych ho buď umlátila pánvičkou nebo tak něco. A pokud bych nedostala takový amok, tak bych asi naopak v naprostym klidu řekla, že se může jít sbalit.Když to shrnu, tak nevěru by prostě náš vztah asi neustál.A pokud jo (třeba jen kvůli dítěti/dětem), tak bychom se asi podváděli oba navzájem, jak tady psala o jednom případu Zavadilka. Ovšem to už se pak nedá počítat za vztah, ale jen za \"spolubydlení\"

Určitě je chyba na obou stranách. Tím že jsem to zažila, tak v prvním momentu sjem si říkala že to přeci zvládnem - poradna, snaha u obou,... máme přeci malé miminko které jsme oba chtěli. Po prvním šoku jsem věděla že bych to beztak nedokázala jen tak přejít a teď jsem ráda že jsme šli od sebe i když to bylo bolestné období. Asi i zdůvodu že rozvod byl pro mě dost v mysli nepřijatelný.

Neumim si to predstavit. Ale kdyz se nad tim zamyslim, tak by mi asi jednorazova nevera vadila vic, nez kdyby se do nekoho zamiloval. Kdyby se zamiloval a ja ho porad jeste chtela (coz by asi zvlast s detma byl ten pripad), tak bych to brala jako souboj a snazila se vyhrat, aby se zase odmiloval a zjistil, ze ja jsem lepsi, ac se to mozna na prvni pohled na nejake krasavici nezdalo. A pak uz neni moc dulezite, jestli je jen velmi zamilovany, nebo da i pusu, nebo i sem tam neco vic. Ale jednorazova nevera bez citu, to je podle me cynismus a to si u sveho partnera teda nedovedu predstavit. To bych si ho prestala vazit.

Bylo by mi to lito, to je jasne.A asi bych to musela pochopit. Od toho, co mame deti, jsme se snad uplne v klidu nemilovali ani jednou, proste porad nekde hrozi, ze se objevi nejaky maly kazisuk. Nebo, pokud hlidaji nasi, a jsme v lese, tak myslivec, popr. sousedka na houbach. Takze bych se nedivila Pepovi, kdyby chodil nekam, kde je sampano, klidek a milenka po cisle neusina, pac za chvili bude vstavat na kojeni.navic, musim priznat, obcas nemame cas si poradne popovidat, i kdyz se snazime, a to povidani se prece jen lepsi provozuje i s detma nez ten sex. Tak to snad Pepovi nechybi.

zase jednou omílané téma, kolikrát letos ještě???? A budu se zase opakovat, nevím, co bych dělala, doufám, že se toho nikdy nedožiju, takže problém bych řešila, až pokud by nastal.

Tak já nic takového neschvalovala a nikdy schvalovat nebudu. Vzhledem k tomu jakou mám povahu, pokud bych něco takového zjistila, v první reakci bych mu sbalila kufr a vyhodila ho na ulici. Nejednala bych s rozmyslem a nenáviděla bych ho v tu chvíli tak silně že by prostě letěl. Bez ohledu na to že spolu máme 2 děti. To jak by to pokračovalo dál nevím, rozhodně bych nehledala chybu u sebe jestli dělám něco špatně. Protože jestli dělám, jakože samozřejmě nejsem bez chyby, tak to jako mám procitnout tím že bude někde za zády strkat penis do někoho jinýho????? Tak to fakt neeee. Jde o to jestli bych si toho člověka vůbec pak mohla vážit. Problémy jsou všude, ale řešit je nevěrou to je ubohost.

Stalo se mi to. Byli jsme spolu 4 roky, planovali budoucnost, svatbu a on si nasel jinou. Zjistila jsem to po 4 mesicich. Nemeli jsme deti, bylo to jednodussi, nez by to bylo dnes. Doufam, ze uz me to nikdy nepotka. Tehdy jsem to neustala. Napsala jsem knihu a zacala se utapet ve víně. Sebevedomi na nule. Pomohl mi az jeden bezvadny kluk, ktery se se mnou ozenil a mam s nim dve uzasne deti. Verim, ze mi neublizi, ale uz nikdy nikomu neuverim na tisic procent, jako onehda, pred deseti lety.

Odpustit bych nedokázala, mám už zkušenost z prvního manželství, v době kdy jsem byla na mateřské a nemohla se už věnovat jen manželovi, našel si někoho jiného, kde trávil veškerý čas, zatím co já vychovávala syna(pro něj idiota,kterej mu vzal ženu, jak říkal). Vše jsem si zjistila sama a fíglem se s jeho milenkou setkala, byla překvapená víc jak já.Musím říct, že mi mužova nevěra zvedla i sebevědomí, neříkám, že jsem krasavice, ale slečna která přišla na setkání mi nesahala ani po kotníky.

dřív bych řekla rezolutně NEODPUSTÍM, ale dnes fakt nevím.

Já nevím. Bývalému jsem nevěru odpustila. Někam jel, opil se a vyspal se s nějákou holkou. Těžce, ale zkousla jsem to...Takže bych to asi taky zkousla.Mě by vadila dlouhodobá nevěra, že by s ní i chodil do kina, na procházky a cítila bych tak ohroženou svoji pozici. Taky by do ní cpal naše peníze.To bych se bála že o něj přijdu (o kohokoli né třeba konkrétně Martina).

Ja jsem možná naivní,ale k Martinové povaze to nejde.On je Monk a bojí se šahat na cizí lidi.(když to řeknu zkráceně)tak,že kdyby mi to udělal popřel by vlastní identitu,nebyl by to on a nemohla bych s ním dál žít.No a stejně jako Jitce by mi vadilo,že okráda rodinu.O už tak vzácný čas,který by mohl být s náma.Jeho milenka je práce a s tou jsem smířená.Ted jsem viděla dokument o Petr Jandovi.A tam mě strašně naštvalo jak říkal,že byl mladý tak kašlal na rodinu a jak je starý tak si to užíva a je rád doma.Tak to by mě na případne Martinové milence vadilo nejvíc.Že já s ní byla když byl mladý a pořád pracoval a jiná by ho dostala s penězama a s časem.

Ano, v tamte diskuzi jsem neveru dotycne schvalila. Pokud bych se ve vztahu chovala jako cune, nemela uctu k partnerovi a jako predehru bych praktikovala liceni objektu, ktere bych rada o*****, skutecne bych se nemohla divit, ze mi muz zahne. Pokud by to bylo ve fungujicim vztahu...no tak to nevim, ale zcela uprimne mohu rict, ze tak nejak podvedome 100% a celozivotni vernost radeji nepredpokladam. Velmi rada budu prekvapena, kdyz se budu mylit.

Jo a jsem přesvědčena, ze VZDY za problémy ve vztahu mohou oba dva. Bohužel jsou povahy, které si vzdy mysli, ze oni jsou naprosto dokonali a na vině je ten druhý...

No tak to je složité. Kor kdyz mají deti. Ja jsem přesvědčena, ze jsem si vybrala takoveho muze a po 11 letech ho velmi dobře znám, který by mi nic takoveho neprovedl. Přestože byl vyhlášený krasavec a holky za ním padily, mel v hlavě jenom me, u nas to byla láska jako tram od prvního pohledu. Ma prostě úžasný charakter, nikdy nelze a to i kdyz by to bylo vhodné občas, je čestný a spolehlivý, zásadový... Takze ja vím, ze by mi nikdy nezahnul. Ale stává se, ze clovek treba potká nekoho, kdo mu je sympatický...nekdy to je nakonec i láska...a jsme lidi a kdyz působí více faktorů (například věcně nasrana manželka, žádný sex, problémové deti, atd atd) muze clovek pocítit úlevu s někým jiným. Avšak můj manzel kdyby k tomuto došlo by šel primárně za mnou, řekl by co cítí a jaká je situace a na prvním místě by myslel na deti. A ja, jelikož si ho nesmírně vážím pro jeho charakter, bych se s ním snažila domluvit tak, aby nebyla ohrožena správná funkce rodiny. Holky me by ani nevadilo, kdybysme žili všichni pohromadě. On je takový ze by si nevybral zadnou pindu, takze věřím, ze bysme vycházely...deti by meli mamu i tatu doma a navíc tetu je to ujety??? Ale máte deti stále u sebe, nemusíte je dávat na svatky, víkendy, nějaké vanoce ...pryč ... Každá podvedena ženská, než začne jak semetrika vyvadet a vyhazovat muze, by si měla v hlavě urovnat, jaky to bude mít špatný dopad pro ní. Ja bych totiž bez svých deti, ač treba na jediné vánoce, chcipla smutkem. Naštěstí vím, ze mi budem štastní společně navždy. Prostě to z toho vztahu cítíte a ja měla veliké štěstí na kluka. Myslím si, ze kdyz je chlap se sebou spokojený, bez mindraku, víte jak toyslim, tak nemá prostě potřebu si hledat dejme tomu mladší ženskou a tak. A závěrem: vážně nejsem žádná naivka. Jsem pravý realista.

Už jsem to někde psala.Nějaký ten úlet na jednu noc by mě nechal v klidu(pokud bych se o něm dověděla),to se prostě stane a nikdo není svatý.Naštvat by mě mohla dlouhodobá milenka okrádající mě a děti o manželovi peníze,čas strávený s rodinou a pod.Zase milenka která by si manžela vydržovala,hmmmm nad tím bych se musela zamyslet.

nevím. záleží na mnoho faktorech.a věřím, že většinou je vina na obou stranách, je jen otázkou, zda obě strany chtějí nebo mají sílu to nějak řešit... navíc to bývá dlouhodobá záležitost, vyvíjející se dlouhá léta, zůstat ve vztahu a zlepšit ho ke spokojenosti obou může být nemožný.

Nemůžu soudit,dokud nezažiju.Ale teoreticky-jednorázovou nevěru bych odpustila.Nevím ale,jak by to poznamealo náš vztah a hlavně důvěru,takže by jsme se stejně nakonec mohli rozejít.Jak bych zjistila,že do toho chlap tahá i city,tak by byl definitivní konec.A ano,zamyslela bych se,co jsem udělala špatně já.Je to má špatná vlastnost,házet všechnu vinu na sebe,ať to je třeba nebo ne

víte co,já řeknu že neodpouštím,ALE zase když se to stane tak člověk přehodnotí situaci,já prostě neopouštím,ale nevím jak bych se zachovala,doufám že to nikd nebudu muset řešit

Dokud jsem neměla děti, byla jsem stoprocentně přesvědčená, že bych nevěru neodpustila, teď si říkám, že kvůli dětem bych se nejspíš snažila najít k manželovi cestičku zpátky (ovšem v případě, že by se jednalo o jednorázovou nevěru) a ano, určitě bych se ptala i sama sebe, co jsem udělala špatně.

Nevím...a doufám, že to řešit NIKDY nebudu.

Podobné téma už tady jednou bylo...V Diskuzním klubu nesčetněkrát a ještě bude...Toto je jedna z věcí, kdy CO BY KDYBY... asi nemá význam. Protože KDYBY došlo na věc... Teprve BY se vědělo CO BY.

šel by z domu, mohl by se vrátit, dotknout se mě a mých děti až po tom, co by absolvoval všechna vyšetření na pohlavně přenosné choroby s negativním výsledkem.

ojednorazove nevere bych anoi nevedela,muz neni tak blbej...a dlouhodoba by ani jednomu z nas za to nestala pri nasi lenosti..neco tajit,hledat na to cs apod..hm..apokdu by byla,tak se rozejdeme..i kdyz by nemel nikdo pak zadny vztah,a asi bychompo case zustali pratele...ale neodpustili bychom ,jen bychom se ksobe diky prozitemu chovali hezky a slusne...a zkusenost s imoba mame..teda my byli verniale exprotejskum to nezazlivame...