Co jste dělali jako děti? - diskuze

mám o 6 roků starší ségru a přiznám se, že jako děti jsme si moc nerozumělypamatuji si, že měla jít v 18-ti na rande a musela mě vzít seboubyla naštvaná, chtěla si dát cigárko a věděla, že já bych to hned bonzla našimdoma jsem nic extra dělat jako dítě nemusela, my jsme dopoledne šli s děckama ven na cestu před barák, kde jsme seděli na chodnících a kecali, kreslili, hráli soft tenis, vybíjenou aj. ( auto projelo asi jedno za půl dne, teď 10 za minutu)nebo jsme s kámoškama sbíraly obaly od potravin, ty jsme si na zahradě vystavily na lavičky a hrály si na obchodvšichni jsme měli kola - já oranžovou skládačku Esko a jezdili jsme všude možně, do sadu na ovoce, k řece, hráli jsme si na četníky a zloděje...pak nás rodiče zavolali na oběd a po obědě jsme zase byli do večera venkua v létě jsme měli na zahradě stan a spali tam a večer jsme chodili babičce na záhony vytahovat mrkev a ředkvičkyměla jsem krásné dětství

My doma krome uklidu nemusely nejak extra pomahat, kolem baraku si delal tatka sam, sam zvladal i zahradu. Kdyz bylo hezky, byli jsme vecne venku,domu se chodili jen najist. Na stejne ulici bydlelo nekolik deti naseho veku,takze kdyz bylo hnusne, byli jsme zalezli u nekoho z nich nebo u nas,takze jsme vzdy meli si s kym hrat. Adam je na tom zatim podobne, kdyz se da jsme venku, kdyz je hnusne tak v nejake detske herne, detskem koutku. Malokdy jsme jen zalezli doma

chodili do lesa na houby, na koupák, hráli jsme vybijenou a různé míčové hry, chodili do pionýru a potom do skautu, četli, malovali.........naopak si mýslím, že hry na počítači jsou zabijáci času.

tak se 3 bráchama se vždy nějak zabavíš a já si hodně čítávala a taky sme v nepříznivém počasí se scházívali s kamarádama v garáži, kde sme si puštěli kazety a měli tam houpajdu z lana a jen tak prostě tam seděli, houpali se, kecali atd. ale my se zabavili i v dešti, pokud se dalo, byli sme venku.

Když jsem byla úplný mrňous, tak to si nepamatuji. Když mi bylo cca 6, tak jsem to měla tak, že jsem každý den min. 2 hodiny musela hrát na piáno(já to tak nesnášela), pak jsem měla atletiku nebo později sokola, 1 týdně jsem chodila na tanečky. Když vybyl čas (toho ale moc nebylo), mohla jsem jít lítat s holkami ze sídliště ven. Když bylo hnusněb a měla jsem volno, tak jsem byla u kámošky, kde jsme si hrály a nebo ona u nás, dokud to šlo.

máš pravdu, žila jsem stejně jako ty. Občas si s námi naši zahráli karty, ale jinak jsme si četli a koukali tak akorát na film pro pamětníky.Závidím svým dětem jak krásně se dneska v tomhle ohledu mají

my jsme asi lítali po sídlišti. a uklízely doma. a učily se a psaly domácí úkoly. a chodily s mamkou na nekonečný procházky a výlety.

jo, je fakt, že dnešní děti i jejich rodiče to mají lehčí. Ale já byla vždy hodně samostatná a i když našim se nechtělo, já si dokázala hrát sama. S legem, vláčky, barbínama, sama jsem hrála pexeso, sama i člověče nezlob se. Nepamatuju si, že bych někdy něco podnikla nebo si hrála s mým bráchou třeba...

Bud jsem byla u nějáké kamarádky a tam sjme i hráli, nebo vařili či koukali na televizi či i povídali. Když úplně nelilo klidně jsme byli venku. Potom u nás bylo dětské kulturní centrum a šlo jít i tam. Doma jsem si četla.

jakmile jsme prisli ze skoly,leteli si ven.od rana do vecera venku,brusle,boby,kola a hlavne u baraku velkej palouk se stromama a rybnik.takze vecne jsme staveli bunkry venku,hrali si na vinetu,blbnuli u reky,staveli hraze a porad bylo co.kdyz bylo hnusne,sli jsme vetsinou k sousedum koukat na video.tam meli asi jedini.a pak jsme si hrali na slunce seno a delali ruzny scenky.segra byla vecne blazena a soused venca a ja ji desne zavidela (ale pak jsem s nim stejne chodila asi rok ja nekdy v paty tride)a ja byla jen skopkova.a kdyz nebyly decka k ruce zadny,tak jsem si doma cetla,hrala na kdeco,otravovala starsi segru,ze si chci hrat clovece atd a ona me vyhazovala,ze si chce cist,pak jeste mensi mi mamka delala bunkr s gauce a matracia pak teda televize no..ale urcolepsi nez tv bylo pro nas litat venku do tmy..

neměli jsme problém s bráchou vymyslet spoustu her - hlavně co nejdál od rodičů, aby nás nezaúkolovali když jsem byla větší, pomáhala jsem mamce v kuchyni nebo si zalezla a četla..z duše jsem nesnášela práce na zahradě a uklízení, to bylo naštěstí jen v sobotu a návštěvy byly fajn, u babičky jsme měli zahradu, půdu.. u známých zase byly děti, dělali jsme spolu lumpárny hodně jsme jezdívali ke známým na chalupu, to bylo super, nebo na výlety a každý pátek na bazén na každou pohádku nebo film v telce jsme se těšili i několik dní dopředu, protože tam skoro nikdy nic nebylo, to dnešní děcka neznají, mají všechno a už je to ani nebaví moje holky sice hodně čučí na telku a na comp, ale umí i stavět bunkry, lézt na stromy, ráchat se v potoce, jezdit na kole.. je fajn, že jim můžem nabídnout víc hraček a možností.. ale nikdy za mnou nechodí, že se nudí, to by nepochodily - od hraní jsou děti, já jim můžu nachystat hračky nebo výtvarné věci, prostě co potřebují, poradit jim, hrát už si musí sami..