Psycholog radí - diskuze

Ignoruje mě když má uklízet pokoj

Dobrý den mám problém se svou šesti letou dcerou,i přesto že je šikovná a všichni jí chválí bojujeme s úklidem pokojíčku. Už sem zoufalá nefunguje nic ani po dobrém a ani to že uklidi půlku a zbytek uklidime s přítelem mi za mladší sourozence. Když po ní chci uklízet kouká na mě jako bych jí hrozně ublizovala vysvětlovalo jí to spousta lidí a nic dostala i na zadek a dneska mi řekla že pude radši k tatínkovi vzala si boty a odešla jen v tričku s krátkým rukávem už vážně nevím kudy kam ať udělám cokoli je to špatně

Odmítání otce

Dobrý den,

prosím o Vaši radu.

Již několik týdnů se potýkáme s odmítavým postojem naší dcery (budou jí 3 roky) k otci. Manžel se chová k dceři velmi hezky, chce si s ní užít každou volnou chvilku kdy přijede z práce, je (oproti mě) velmi trpělivý a vše jí s klidem vysvětluje.

Jen co se manžel objeví doma s úsměvem na tváři a otevřenou nárůčí, dcera začne mít poznámky typu: "nechci tátu, ať jde pryč, nemám tě ráda atd." Je mi manžela moc líto, vždycky k dceři tíhnul a je vidět, že ho celá situace velmi trápí a já nevím jak mu mám pomoci.

Když je s ním sama, řekla bych, že je situace lepší...jenže horší je, že jí spíš ani nemůžeme přesvědčit, aby s ním šla na procházku nebo jela na výlet, aby s ní prostě mohl být sám.

Na druhou stranu, když se u nás objeví babička, jsem na druhé koleji i já, vyhání mě, zažili jsme i scény, kdy brečela, že s námi nikam nejde, že zůstane u ní, ať jdeme pryč apod.

Nedávno se nám narodil druhý potomek, ale výše popisovaná situace byla už předtím, jen si myslím, že je teď více umocněna tím, že chce být pořád se sestřičkou a nechce se od ní hnout ani na krok. Ale opět stejná situace - manžel jí nedokáže odlákat ani na procházku po městě, ale s babičkou jde.

Děkuji za Vaši radu!!

Asociální a paličatá

Dobrý den, prosím o radu s mojí mladší dcerou - 4roky ( za měsíc). Mám 2 problémy: 1. Je hodně asociální nebo stydlivá. Ve školce je ten typ, který si s dětmi moc nehraje, raději si hraje sama. Nechá si vzít hračku a pak brečí. Stačí, když do ní někdo strčí, brečí. Bojí se když je někde hodně dětí. Když měli ve školce karneval, v šatně jsem jí oblíkla masku, ale jak jsme se přiblížily ke dveřím, chtěla jí sundat a po shlédnutí karnevalových fotek jsem jí viděla samotnou u stolečku a ostatní děti se "bavili."Jsou tam moc fajn učitelky, ze začátku roku Zuzku nosily, aby neplakala, ale naštěstí to netrvalo tak dlouho jak jsem myslela. Pořád tam nechodí ráda, ale po ránu už skoro nebrečí. Když jdeme do dětského koutku, z 90% musí mít za zády maminku nebo 6letou sestřičku ( ta je náladová, takže když nemá náladu, nevšímá si jí a jde si po svém). Mladší je pak bez ní smutná. Je hodně bojácná. Když byla 2-3letá, učila jsem v mateřském koutku a pak i ve školce. Musela jsem ale přestat, protože to Zuzka nezvládala. Hodně tam plakala a furt na mě jen vysela. Má velkou fantazii, na rozdíl od starší sestry se zabaví sama a dokáže si dlouho hrát s hračkami.
2. Další problém je paličatost. Je moc šikovná, už před 2 rokem se uměla sama oblékat, okolo 1roku sama papala. Ale má období, kdy nechce nic SAMA - sama si nechce vyčistit zuby, nechce se sama oblékat atd...Když se šprajcnu já a chci, aby to dělala, protože to umí, sekne se ještě víc a brečí a křičí a vzteká se. Vydrží to dlouho, takže musím vždy přijít já a ona se pak přitulí a uděláme nějaký kompromis. Nechci z ní mít rozmazlenou holčičku, která si všechno vydupe. Příklad - večer si vyčistíme zuby a pak chce jíst ( tím mě vytočí, protože jí pokaždý vysvětluju, že pak už se nejí, vzpomene si třeba i v posteli), manžel je mírnější, takže jí ve většině případě něco dá a pak si jdou zas čistit zuby. Je docela hubená, takže se mi jí taky zželí. Trvá na svém výběru oblečení, hádá se kvůli maličkostem se sestrou( zhasnutí světla) - druhá dcera musí většinou ustoupit, protože Zuzka se strašně vzteká. Jak docílit toho, aby nebyla rozmazlená a nebyla zvyklá, že jí všechno projde? Ze 80% jí raději všichni ustoupíme, protože nechceme poslouchat ten řev a dlouhé vztekání. Domluvit si moc nedá, jen vyjímečně. Vím, že trvat na svém vždy nemůžu, zkusila jsem to a vyvrcholilo to tak, že jsem se jí až lekla, jak se vztekala a pak do mě i bušila pěstičkama. Problémy s usínáním je další kapitola, nemám sílu řešit i to, bude to asi běh na dlouho trať. Díky tomu, že mladší nechce spát sama, spím v posteli i se starší dcerou a manžel spí v dětském pokoji. Zkoušela jsem cca před 2lety Estillovu metodu, ale díky častým nemocem to nebylo možné. Předem děkuji za jakoukoliv radu.

Úzkostlivé dítě

Dobrý den. Náš syn (2 a půl roku) je hodně konzervativní a úzkostlivý. Nerad zkouší jiné potraviny, než ty, u kterých ví, že mu chutnají, přestože je dříve jedl. Jeho jídelníček tedy není příliš rozmanitý, nejí téměř nic mléčného (žádné sýry, jogurty, tvaroh, mléčné kaše ...), z ovoce sní pouze dva druhy, pečivo pouze suché nebo jen s máslem (žádné pomazánky, marmelády). Teplá jídla jako obědy a večeře jí dobře. Konzervativní a úzkostlivý ale není je ve stravě. To bychom přisuzovali období vzdoru a nepovažovali to za přílišný problém). Ale takovéto problémy má i například s oblečením a botami. Nechá si obléct jen pár věcí, které zná a často je nosí. Máme tedy problém s jarním oblečením, které v zimě nenosil a teď na něj začíná být vhodné počasí. To stejné s botami. Chce nosit pouze zimní boty, odmítá si vzít jiné, které nosil na jaře, natož zkusit v obchodě nové boty a ty pak nosit. Nehledě na to, že roste a je potřeba mu obměnit oblečení za větší a když není zbytí a nepomáhá několika minutové vysvětlování a je nutné, aby na sebe vzal něco nového (například jarní boty, když je teplo a v zimních by se mu potila noha), dám mu věc i přes jeho odpor. Většinou se po pár minutách uklidní a pak mu již věc nevadí dokud ji nesundáme, ale občas se to stejné opakuje, když danou věc chci znovu obléknout nebo obout. Také má občas strach z neobvyklých věcí. Například se bojí tuhého mýdla na ruce, které máme doma, přestože u dědy má tuhá mýdla rád a naopak je tam pořád bere do rukou a přendavá. Doma máme ale jiný tvar mýdla, tak mu vadí asi to a má strach si s ním mýt ruce. Zpočátku jsem ho musela dávat pryč, když se šel umývat, nyní už si na něj zvykl, že může zůstat na umyvadle, ale nechce ho vzít do ruky. Nevíme, jak tuto jeho úzkost řešit, nechceme mu působit strach a obavy tím, že mu budeme něco nutit, ale nevíme, jak ho jeho strachu zbavit. Zda je to u dětí běžné, nebo by bylo dobré toto konzultovat s nějakým odborníkem? Moc děkuji za Váši radu.

Občasné agresivní vyjadřování

Dobrý den,
prosím o radu, jak na mého syna (8 let).
Chodí do druhé třídy a už od první si stále stěžuje, že ve třídě nemá kamarády a že jsou tam na něj všichni zlý. Do školy se nikdy netěší a úkoly píše s nechutí. Když pro něj chodím do družiny, tak mi ale nepřijde, že by neměl kamarády, ani učitelky a vychovatelky nic neříkali, když jsem se ptala. Doma se pak se mnou kvůli úkolům často hádá, prostě mu nepřijde důležité je dělat, nevím jak mu to vysvětlit :( . Dokonce z něj kolikrát vypadne něco v tom smyslu, že všechny ve škole zabije a pak začne brečet. Nevím co s ním :( snažím se mu stále vysvětlit, že takhle nesmí mluvit ani uvažovat.. Prosím o radu. Děkuji

fascinován roboty

Chci Vás poprosit o radu, mám 3,5 letého syma, fyzicky i psychicky je vyspělý cca na 5 let. Chci se s vámi poradit, zda je normální, že se upnul na hračky na roboty a stále si hraje s robotama a hraje si že spolu bojují a povídají si a i když jdeme ven, stále všude vidí a mluví i robotech, ikdyž třeba řekne, že je to jen jako, tak stále myslí a je fascinován roboty. Snažím se třeba přejít na jinou hru nebo odlákat jeho pozornost a stejně vždy skončí u robotů. Byl teď tedy 14dní nemocný a máme s manželem střídavou péči týden/týden, tak byl doma a hrál si s nimi víc, kor asi u manžela, který si s ním moc jiné hry nehraje, asi se to zas změní až bude chodit do školky a bude chodit víc ven, ale celkově se ho roboti drží už od 2 let, je to normální, že je roboty a válkou a bojem tak fascinován? Vlastně loni to byli ještě také tanky, ty ho tedy po roce asi opustili… prosím jen o radu, zda se snažit ten jeho svět trochu korykovat a snažit se ho přeorientovat i na jiné věci a hračky, nebo ho nechat být a samo ho to časem pustí? Občas mu pustíme v tv nebo na tabletu nějakou pohádku, ale není to přehnané.

Montessori princip hraní

Dobrý den,
chodím s dcerou (20 měsíců) do pracovny Montessori,kde je vyžadováno, aby si díte vybralo jen jednu pomůcku, to si odneslo s táckem na kobereček a po hraní ji uklidilo zpět a vzalo si další. Chci se zeptat, zda je tento způsob práce přirozený pro takto staré dítě. Tento přístup mi přijde poněkud ortodoxní.
Dcera vidí spoustu lákavých předmětů, které jsou vedle sebe vyskládané na polici a spíše mi přijde přirozené, že je v tomto věku chce všechny najednou, či když si při hraní všimne další hračky a sáhne po ní, aniž by uklidila první (proti pravidlům).
Za případnou odpověď děkuji

zatlačování stolice

Dobrý den, náš problém začal když bylo synovi cca 2,5 roku. Nočník odmítal a nijak jsme to ani neřešili- čekali jsme až bude ten správný čas. V létě jsme mu vzali plenku a vysvětlili, že už bude chodit na nočník. Močení zvládl celkem rychle,ale vyprázdnění stolice byl problém. Tenkrát jsme udělali asi milion chyb, ale vidím to až teď. Stolici pouštěl do slipů- po několika měsících,co jsme ho kárali za pokakávání ji začal zatlačovat. Dopracovali jsme to až k obtékání stolice a umazávání slipů. Toto období trvalo cca půl roku. V lednu začal huhňat, kašlat- měl neustále rýmu....prošli jsme ORL,alergologii,gastroenterologii,UZ břicha, test na cystickou fibrozu, odběry krve atd. Ustavičné zahlenění jsme se zatlačováním stolice nespojovali. Nyní- 2,5 roku po vysazení plen a začátku našich problémů se prokázalo, že dochází k refluxu...reflux je důsledek zatlačování stolice, tím je neustále zahleněn. Snažím se synovi vysvětlit, že si tím ubližuje, slibuji,chválím.....vždy mě slíbí, že už nebude zatlačovat a vždy to stejně udělá. Bude mu pět let, do školky, na výlety, ven,k babičkám atd. pro zahlenění moc nechodí,sedíme doma- mám ještě rok staré dítě.Je nebojácný, hůř se soustředí, opakuji mu,že sladkosti bude moci jíst až přestane se zatlačováním, stejně tak i do školky (má ji rád). Je mi ho moc líto, chodíme jen po doktorech nebo jsme doma. Už nevím jak mu to vysvětlit, jak se mám chovat až zjistím,že zase zatlačoval. Když se ho zeptám proč to dělá, tak jen odpoví, že se chtěl hrát. Nebaví ho se vyprazdňovat a přerušovat kvůli tomu hru. Bolesti při vyprazdňování nemá. Moc nás to všechny trápí a víme, že jsme to způsobili my.....Prosím o radu jak máme k synovi přistupovat. Děkuji

Syn 5letý se bojí exmanžela

Dobrý den,už nevím si rady.Bojím se o syna,aby neměl nějaké trauma díky otci.Bohužel,otec syna je agresivní člověk nebrání se psychickému násilí i fyzického.Já jsem toho svědkem a mrzí mne,že jsem ho nikdy neohlásila na PČR.Syn chodí k otci na víkendy i prázdniny,ale poslední dobou se mu nechtělo,prosil,aby nemusel k němu,nebot se ho bojí i brečel,že řve na něj neustále.Pak nesmí mi nic říkat nebo mu zakáže tablet,kolo mu sebere,,vydírá kluka,,.Pozoruji to často,když mi to syn vypráví,ani OSPOD nepomáhá.Tam jsem nahlásila,že ho ve 3letech nechal samotného a šel do hospody,pak ho vodí do zakouřeného prostředí,kde s ním musí trávit syn do noci,jen nařídí rodinou poradnu,kde budem mi 3 dohromady.To se bude syn bát něco před otcem něco říct v poradně.Myslíte,že poznají na otci jaký vlastně je?Že na syna nemá dobrý vliv.Mám chodit dětskému psychologovi a mít nějaký zápis,že se něco děje se synem?Vždy,kdy mluvíme o tatínkovi(já hlavně slušně,nikdy jsem před synem neřekla ošklivé slovo o otci)se rozbrečí má v tom zmatek.Moc prosím o radu jak dál,mám pocit,že mi nikdo nepomůže.Děkuji za rozpačité psaní,ale jsem zoufalá.Děkuji moc za brzkou odpověd a radu.Zuzana

Dobry den,

chtela bych poradit s pristupem ke svemu synovi Nikolasovi 3,5 roku. Nejvetsi problem je asi v jeho pristupu k ostatnim detem. Ve skolce si na nej ucitelky stezuji, ze musi mit vsechno, co maji ostatni deti. I ja s tim mam problem, kdyz jsme nekde ve spolecnosti deti jemu blizsich. Napr lezi na trave kolo. Nezajima ho do te doby nez zacne zajimat jine dite. Pak ho musi hned mit a zacne delat hrozne sceny. Porad mu vysvetluju, ze to nejde, ze nejsou vsechny hracky jenom jeho, ze se musi delit a az ta hracka dotycne dite omrzi, muze si ho vzit on. Jenomze on si to proste neda vysvetlit. Ja mu samozrejme nevyhovim, ale pak se do toho zapoji rodice dotycneho ditete s tim at mu tu hracku da i pres muj nesouhlas, ze si to proste nevydupe, a ditko mu tu hracku teda da. Ve skolce mi rikali, ze si ho proste nevsimaji a on s tim vztekanim prestane. Ale me se kolikrat stalo to, ze tu hracku diteti proste vytrhnul z ruky. To uz jsem ale vypenila a dala mu na zadek. Jenomze to vubec nepomohlo. Vztekal se jeste vic. Myslite ze se to postupem casu zlepsi a Nikolas pochopi ze nemuze mit vsechno na co si ukaze? Pritom jsem se k nemu tak nikdy nechovala, ze by si vydupal nektere veci. Nevim jak se mam ale zachovat a bojim se s nim kvuli tomu chodit mezi deti

gympl

Ahoj, jsem rozvedená 4,5 roku. Mám s exmanželem 2 děti. Starší kluk, kterému bude letos 10 už asi půl roku, vždy po návratu od tatínka říká, že chce jít na osmiletý gympl bydlet k němu. Musím doplnit, že jsem se asi rok po rozvodu odstěhovala 250 km daleko od původního bydliště a před rokem se znovu vdala.Jeho vytoužený nástup na gympl by znamenal znovu obrovskou změnu - domova, kamarádů, zázemí. Bydlíme kousek od Brna a otec v Praze, takže nejde o dostupnost ke vzdělání. Vím,že ho táta začal systematicky zpracovávat a přesvědčuje ho,že se k němu má co nejdříve nastěhovat.Nechci hádat do jaké míry je to naschvál a do jaké míry touha po dítěti...Každopádně je to podle mě nechutná podpásovka řešit to takhle přes dítě a kluk z toho má těžké stavy. Dřív byl po návratu celkem v pohodě. Nyní nemluví i několik dnů o ničem jiném než že se co nejříve odstěhuje k tatínkovi.Že se tam narodil a JÁ, že jsem se odstěhovala a odvedla je s sebou. Vymývání mozku je podle mě patrné. Konfliktem s novým manželem to není, tím jsem si jistá.Spíš ho kluk odmítá a ignoruje po návratu od táty,přestože on je vstřícný a milý.Úplně na něm vidím, že by ho nejraději vygumoval a na jeho místo dosadil tatínka. Zatím jsem synovi řekla,že to budeme řešit až to bude aktuální - to je asi za 1,5 roku a že chci udělat to co pro něj bude nejlepší.Předchozí manžel spadá do diagnózy manipulativní sociopat,takže si dovedu představit jak přesvědčivý dokáže být pro dětskou dušičku introvertního, důvěřivého kluka.Sama jsem si s ním užila své a jsem přesvědčená, že to není dobrá povaha pro výchovu a vedení 12-ti letého citlivého kluka.Prosím poraďte co s tím!? Nemůžu otevřeně synovi říkat ať tatínka neposlouchá.Snaha promluvit si s ex bohužel nedopadla...je přesvědčen o své pravdě.Chci udělat to nejlepší pro syna.Bylo by dobré to řešit s psychologem? Už teď nebo až za 1,5 roku, když by skutečně šel dělat přijímačky? Jsem bezradná. Děkuji za odpověď.

Žárlivost

Dobrý den mam dotaz mam dceru 26 měsíců a hrozně žárlí na mého přítele se kterym bydlím e má ho sice moc ráda ale jak se ke mě přiblíží tak je hned u nás a odstrkuje ho s otcem se nevídá je v mé péči protože biologický otec mě fyzicky napadal i před dcerou nemuže to spolu nějak souviset nechce ani moc mluvit ale jinak je moc šikovná děkuji za odpověd

Rozchod rodičů

Rozchod rodičů
Dobrý den,
manžel se odstěhoval a je ve vztahu s jinou partnerkou. Máme syna, kterému jsou tři roky.
Měla bych více dotazů. Jakým způsobem synovy oznámit, že s námi tatínek už nežije, počkat až se začne ptát sám a nebo mu to vysvětlit již teď?
Dále mám dotaz jakým způsobem a za jakou dobu představit novou manželovu partnerku? Zatím jsme se dohodli na doporučení mé psycholožky, že manžel bude syna vídat v domácím prostředí, či někde venku a jelikož jeho nová známost je pouze 1,5 měsíční záležitost, nebudeme zatím syna nikomu dalšímu představovat. Osobně bych počkala minimálně půl roku, než se ukáže nakolik je vztah vážný a manžel souhlasil.
Děkuji za odpověď!

Problémy ve škole

Dobrý den,

mám 7letou dceru, která chodí do 1.třídy. A občas jí bývá ve škole dost špatně, už i zvracela. Musela jsem si jí vyzvednout dříve. Doma pláče že ve škole nestíhá (je celkem nemluvná a dost stydlivá). Ale paní učitelka říká, že s ní problém nemá, že je moc šikovná... Může to být jenom její pocit, že nestíhá a proto je jí z toho někdy až špatně? Co s tím...? Děkuji za radu

pritel semnou nechce spat..jsem tehotna

Dobry den,nevim jak poradne zacit.
Kdyz jsme s pritelem se pred dvema lety poznali
chtel se semnou milovat stale.Rikal a daval mo najevo jak jsem pro neho pritazliva jako zena a,ze semnou chce byt uz naporad.Ze chce rodinu a i meho skoro jedenactileteho
syna.
Bala jsem se,protoze je pritel o deset let mladsi.Ale casem jsem podlehla a i ja miminko chtela.
Nyni kdyz ho cekame nejevi o me intimni zajem,ale vubec zadny.Nerikam ze me neobejme,ale i to se zda,ze si musim vynutit:(
Do te doby nez jsem otehotnela jsme se milovali denne tak 5xci vickrat a bylo to krasne dlouhe milovani.
Prvni 4mesice tehotenstvi mi bylo opravdu velmi zle tudiz jsem nemohla vubec nic.Tesila jsem se az me to prejde a bzdeto jak ma byt a kdyz mi uz spatne neni a chute mam velike tak me pritel uz skoro dva mesice odmita.Radeji jde a pusti si pri ukajeni se nejaky ten porno film.Nechapu vi ze se chci milovat a ze jsem u neho a jde a pusti si...udela a v klidu prijde.A pritom vi,ze to chci.
Rikam mu to casto,ze je to pro me uz problem,ale najednou se tak zmenil,ze o tom nechce ani slyset a rika,ze je to muj vymysl a vzapeti,ze mi na to nema co rict.
Netusila jsem,ze ja budu nekdy neco takoveho resit jen protoze jsem tehotna.Pribrala jsem zatim 14kg a necitim se ted diky nemu myslim priteli jako zena.Vim vsak ze se muzum libim i v tomto stavu.
Mrzi me ze povidanim s nim neni mozne a pomazde ztrozkota.Zvolila jsem metodu psani na mobilu,ale vyjadreni se stejne nedockala.Jen toho,ze prisel z prace a rekl mi,ze mam zase nejaky splin.
Chybi mi doteky a to co jsem mela.
Co dal k tomu dodat?Mozna nekoho ma a nebo ho proste ted absolutne nepritahuji.

Rituály 8leté dcery

Dobrý večer,
potřebovala bych poradit, co znamenají rituály naší osmileté dcery. Všimli jsme si, že jde kolem stěny a najednou se jí ukazováčkem pravé ruky dotkne, jde a klekne si na zem a opět se jí dotkne. Když jsem se ptala na vysvětlení, odpovídá bez logiky, že když se toho předmětu dotne jednou, pak už musí podruhé. Ale my si ničeho takového nevšimli. Sama to nijak neumí vysvětlit. Může to být nějaký psychický blok? Jak postupovat dále? Dcera byla vždy živé dítě, ale v poslední době si hodně často vymýšlí, přibarvuje, mluví sama se sebou - při hraní, což je asi normální, jinak kolektivu se nijak nestranní.Děkuji za vaši reakci.

odmítání stravy

Dobrý den,
mám 3letou dceru( v červenci měla 3 roky). Od září začla chodit do školky, první dny byla nadšena, pak se to zlomilo, a pláče, že tam nechce. To by mě ani tak netrápilo, ale poslední týden, přestala úplně jíst. A to jak ve školce, tak i doma. Když jí chceme nakrmit, tak začne strašně zuřit a vztekat se a pusu neotevře, a to jí nutím jídla, která má opravdu ráda. Už si s ní nevím rady, mám strach, že onemocní, když to takhle bude trvat i nadále. prosím o radu. Díky.

vztek dvouleté dcera

Dobrý den, mám dceru 2 roky a 4 měsíce. Před 4 měsíci se nám narodil syn. V poslední době dcera prochází zvláštním obdobím. Nejenže jsme se zase vrátili k dudlíku, který jsme úspěšně odložili a měli jej jen na spinkání, nyní ho vyžaduje i přes den a bez něj se neuvěřitelně vzteká a dělá scény. Najednou začala bý hrozně závislá na mě a mém manželovi, dělá ze všeho neuvěřitelné scény, lehá si na zem ve vzteku, ale pak má zase období kdy je hrozně hodná, všechno dělá sama a bez řecí. Láskou bych ji zbaštila :) Tyto nálady trvají tak 3 týdny. Nevím zda to přisuzovat žárlivosti na sourozence, že by se to u ní projevilo až po 3 měsících. Je i hodně unavená, chce jen chovat, občas odmítá i jíst hlavně oběd, ale zdravotně je v pořádku. Prosím poraďte jak se z toho nezbláznit. Dvě děti jsou opravdu zápřah a s takovými to náladami je to opravdu hodně náročné.
Děkuji moc za jakoukoli radu či doporučení literatury. Své děti zbožňuji a nechci někde udělat chybu.

Houpání ve školce

Dobrý den, mám dotaz. Moje dcera (3roky)má takový problém, že když je nervozní tak se pohupuje - když stojí tak se jako v kolenou houpe a když sedí tak dopředu, dozadu. Nijak jsme ot neřešila, říkala jsme si, že se tím uklidňuje a je ot takový její projev. Bohužel tohle dělá i ve školce když třeba sedí a čeká na oběd nebo když přijde do školky (chodí tam od ledna) a neví co dělat - jak se zapojit do hraní. Učitelkám to samozřejmě vadí a máme prý jí to okamžitě odnaučit anebo vyhledat odbornou pomoc i když třeba vím, že jiné děti dělají zase to, že si \"ďoubou\" nehty atd,ale to není tak zřetelné takže rpoblém máme my. Chci se zeptat jak jí to poamli odnaučovat a jestli s ní tedy zajít k psychologovi nebo to rpostě časem odezníí samo. Zatím jsem jí řekla, že tím ruší ostatní děti tak ať na to myslí, že to nemá dělat a nevím jak jinak jí říct, že to prostě dělat nesmí

odmítá babičku

Dobrý den, potřebovala bych radu. Se svou 2,5 letou dcerou žijeme u mých rodičů. S dědečkem a se mnou dcerka komunikuje a hraje si, prostě vše jak má být. Ale u babičky to tak není. Někdy posílá babičku pryč z pokoje, jindy když jí babička chce pohladit, tak na sebe nedá sáhnout, včera jí ve vzteku dala dokonce facku. Přitom se k ní babička chová hezky. Když potřebuji malou pohlídat, tak jí babička pohlídá, koupí jí sušenky, hračky.. Babičku už trápí, že jí malá nemá ráda..A já bych potřebovala vědět, co s tím. Jestli je to v tomto věku obvyklé, nebo zda-li se dá nějak napomoci tomu, aby se dcerka s babičkou více sblížili. Předem děkuji za odpověď

Jak rozmluvit?

Dobrý den paní doktorko, chtěla jsem se zeptat jestli máte nějakou radu jak rozmluvit 27měs.chlapce s ADHD. Neříká naprosto nic, nežvatlá. Jen houká a křičí. Na logopedii nás vezmou až od tří let, ale já cítím,že kdyby se mu podařilo posunout se v řeči alespoň o kousíček kupředu,moc by mu to pomohlo i v jiných věcech. A hlavně nám jako rodičům hyperkinetika by to velmi usnadnilo komunikaci s ním. Kromně pohádek u kterých nevydržíme, písniček které poslouchá,jen když u nich může skákat a dělat jiné vylomeniny.. existuje nějaké krátké cvičení? Stačila by mi doporučit i nějaká opravdu dobrá kniha. Velmi děkuji za radu. Jitka Š.

Malej se vzteká

Dobrý den, potřebovala bych poradit s malým Adámkem ( 3 a čtvrt roku). Co nastoupil do školky, tak se začal chovat trochu jinak. Nevím tedy, jestli je to tím, nebo že čekám druhé dítě.Ale někdy dělá úplné naschvály - např. stojí na prahu pokoje a čeká, že pro něj půjdu a vezmu ho za ručičku. Když k němu nejdu, tak začne postupně kňourat až neskutečně řvát, že chce za ručičku. A nechce třeba pomoci s oblékáním od nikoho jiného než od maminky, to pak začne zase to samé. Ale ten řev je strašný, dupe nohama, prostě řve a vynucuje si to. Nevím, zda mu nařezat (jenže to zase vadí prarodičům, že z toho bude mít trauma, že se ještě doteď nenaučil budit na čuraní), nebo zda si ho nevšímat (ale to zase jde dost těžko kvůli tomu řevu). Sousedi už si asi taky myslí, kdovíco mu doma neděláme. Děkuji moc za jakoukoli radu!!

Vztah mezi sourozenci

Dobrý den pani doktorko,prosím, jaká by byla vhodná reakce ze strany rodiče vůči staršímu ze sourozenců: máme dvě děti - Amálie 3,5 roku, Tadeáš-půl roku,Amálie se však vědomě nechová k Tadeášovi hezky,cíleně ale skrytě a nebezpečně ubližuje. Tadeáše musím doslova chránit a stále nad nimi bdít a v případě nutnosti zasáhnout. Vysvětlování nepomáhá.Jako rodiče se jí snažíme maximálně věnovat,aby se necítila špatně kvůli příchodu sourozence na svět.Jak správně reagovat tak, aby cítila potřebu jej mít ráda, neubližovat mu, co při dalším ataku říct?Nechci ji stále \"buzerovat\".Děkuji. Lenka Lesova

Chci se zeptat..mám 8 měsíční holčičku,na kterou silne křičel muj bejvalej a ona pak asi hodinu plakala a nevědela se utešit..Pak teda usnula s plačem..Bude si to pamatovat,nebo na to časem zapomene?