Fireangel – Pokračování životního příběhu - diskuze

Moc Ti držím palce a přeju Ti hodně hodně sil... Dennodenně se musíme stokrát o něčem racionálně rozhodnout. Ale co naše srdce a duše? Jsi mladá holka a máš před sebou celičký život. Jsou nelehká rozhodnutí, která nás ale osvobodí a umožní nám i našim blízkým prožít život naplno a podle našich představ Nemluvím jen teoreticky, i já takové rozhodnutí za sebou mám. A jsem šťastná, že jsem se tak rozhodla... Drž se

Jen bych k tomu ještě dodala ....

....že jsme článek sepisovaly už někdy v září, pár věcí se od té doby lehce pozměnilo. Stále bydlíme u našich, ale přestěhování se je teď už otázkou dnů, během uplynulých dvou měsíců jsem se nějak zázračně srovnala s Nell, nevím, co se změnilo, ale teď už naprosto jasně cítím, že je to MOJE dcera a je jen na mně, jak ji budu vychovávat .... povedlo se mi vytyčit hranice mojí mamince a všem, kdo s malou přicházejí do styku a najednou je klid ... maličká je najednou mnohem klidnější, mazlivější, pořád mi říká \"Mamincho moje maminchovatá nejlepší na světě\", pusinkuje mě a asi poprvé v životě vím, že jsem pro ní naprosto nejdůležitější, nechci to zdlouhavě rozepisovat, ale zamilovala jsem se do svého dítěte Trošku mám teď poslední dobou zase sklony řešit nabouranou psychiku a bolavé srdíčko přes omezování se v jídle, maličko s tím zase bojuji, ale nehubnu, je to \"jen\" v hlavě ... bydlení je skoro hotové a jsem rozhodnutá se odstěhovat a zkusit to, pravděpodobně to nepůjde, ale ... jsme máma a táta, máme za Nell zodpovědnost, uvidíme ... zhoršuje mi to fakt, že vztah s tím \"druhým\" (mým Nr. one ...)je hezčí a hezčí, den ode dne pevnější ... já vážně nevím. Něco mi říká, že stačí jen počkat, vydržet to pnutí, že se to brzy vyřeší .....

To by jeden nevěřil, jak si osud dokáže s člověkem pohrávat....přeju ti at se vše s časem nějak rozumně rozplete a urovná....s tx můžeš být štastná naplno..(potvrdila jsi mé rozhdnutí,nenutit manžela jít k porodu...ač mě to poprvé moc mrzelo, jsem ráda, že jsem ho nepřekecala)

Ahoj Terko,
taky jsem se dostala do situace, kdy mi byl manžel prostě lhostejný, stejně jako píšeš ty. Nějakou dobu jsme tak žili, protože to prostě bylo jednodušší řešení. Ale uvědomila jsem si, že jsem fakt mladá na to, abych jenom vedle někoho žila a snila o normálním vztahu. Takže jsem se naprosto sobecky rozhodla pro rozvod. Měli jsme spolu 2 děti a bydleli u mých rodičů. On se odstěhoval a já s dětma zůstala. A život šel fakt normálně dál. Neříkám, že to bylo jednoduchý. Bylo to hrozný. Protože pro okolí jsem byla nevděčná ženská, co rozbila rodinu pro nic za nic. Další rok jsem se vzpamatovávala z rozvodu, chodila do práce a hlavně jsem se snažila vynahradit dětem to, že nežijou s otcem v jedné domácnosti kvůli mně. Je to už pár let. Dneska chápu, že to pro děti opravdu takový trauma zase nebylo, jak samy potvrzují. Znovu jsem se vdala, odstěhovali jsme se s novým tatínkem, narodila se nám holčička a teď čekáme další miminko. Konečně žiju život takový, jak chci já. Jsem šťastná a se svým životem spokojená. Žádného svého rozhodnutí nelituju. Nejdůležitější ale je, že jsem se rozhodla já sama za sebe. Nikdo mě nikam netlačil. Tobě přeju hodně štěstí v rozhodování

ahoj,musim rict, ze ti tu situaci nezavidim, ale vubec z tveho vypraveni i z toho jak si te pamatuju na bolu kdyz jsi sem zacala chodit, tak si myslim, ze jsi dospela. predtim jsi byla s prominutim takove \"tele\", ted jde videt, ze uvazujes jinak.
preju at se to nejak vyresi, protoze jak pises, dlouhodobe takhle asi zit nejde...jen nechapu, ze se i on tvari ze mu to takhle vyhovuje...

Jejda,složitá situace...Podívej každý má právo být v životě šťastný,ale to rozhodnutí musíš udělat jen ty sama.Mě se to ale jeví tak,že vlastně ten váš vztah s manželem je nefunkční.Jak řeší sex on?Nemá taky náhodou nějaký vztah?Já bych se asi k němu nastěhovala a svůj druhý vztah nechala a myslím,že se ti potvrdí to,že spolu nedokážete žít.Pak bych asi volila přítele.Já už jednou v takové situaci byla a motala jsem se v ní 2 roky.To,že je pro všechny velmi bolestná s tím tedy počítej,ale zabalit život takhle mladá je blbost.Držím palce,ať se to samo rozmotá a moc to nebolí.

teda terko..ty si umis zivot zamotat..nejradeji bych ti rekla,bez za timdruhym,ale sama rikas ,ze nevis..atak radit nebudu nic..jen preji at vse vyresis pro dobro sve a nellinky...mimochodem je krasna...ale obavam se ,ze bych asi nedokazala zit s chlapem ,ktereho vlastne da se rict ani uz nevnimam...drzim palce

Terko, život si s člověkem někdy pěkně hraje... moc ti přeju abys všechno vyřešila a byla šťastná.