Fireangel – Pokračování životního příběhu - diskuze

teeda,věděla jsem že to mezi vámi není už tak jak bývalo,ale tak...vím,že to je hodně těžké,ale asi bych šla za štěstím,jinak budeš pořát nešt\'astná...přeju at\' se rozhodneš dobře

Ani som to nedocetla

A hned ti pisu,ze chod za hlasom svojho srdca.Pre dceru bu viac stresovejsie ked sa prestahujete a potom za nejaku dobu se budete zase stahovat.To fakt nema cenu.Vic nez rok bez sexu se s vim muzem?Hele,ani sa ti nedivim,ze mas milenca.Si krasna,uspesna zenska tak chyt si zivot do svojich ruk.Stastna matka=stastne dieta.Moc ti drzim

téda

holka jedna! běž za štěstím a to tě z manželem nečeká užívej si po boku někoho, s kým ti je dobře
držím ti palečky ať jsi konečně šťastná!!!

Terko, za mě? Šla bych za NÍM
Nemůžeš přece celý život trpět.
A o malou se neboj, určitě byste to zvládli

Terko,věděla jsem,že máte problémy,ale netušila jsem,že je to tak vážné.
Těžko radit,abys udělala to či ono.Pro každou z nás je asi správné něco jiného.Já osobně bych v takovém nefunkčním vztahu být nemohla.
Ať už se do budoucna rozhodneš jakkoli,držím palce,abys svého rozhodnutí nelitovala a obě jste byly s Nelinkou šťastné.

podpora

Ahoj!
Chci jen vyjádřit co největší podporu. Docela nedávno se rozešla moje kamarádka s přítelem, mají spolu šestiletého kluka. Shodnete se ve většině bodů - dítě měli brzy, společně stavěli dům, za poslední dva roky spolu spali snad 3x (a vždy si to musela \"vyprosit\"). Největší problém u nich byl, že si po mateřské našla práci v kanceláři (on dělník, z dělnické rodiny, zvyklý na péči maminky v domácnosti, která neměla jiný zájem než domácnost). Po letech ponižování se rozhodla odstěhovat - nesnesla už to, že si jí totálně partner neváží, neustále jí podsouvá, že práce v kanceláři není práce, že se málo stará o dítě, o domácnost... Když o tom mluví teď, je jí líto, že neměla odvahu odejít dřív (a to nemá nikoho, ke komu by šla, ale i když zůstala sama, je šťastná).
Když jsou u takových rozhodování děti, dopadne to vždycky špatně - ale myslím, že částečně dceři musí ubližovat i to, že žije v rodině, kde se rodiče nemilují - nemá pak dobrý příklad pro život. Obávám se, že jestli nemáš naději, že se to jednou slepí, neslepíte to už nikdy.
Ať už se rozhodneš jakkoliv, držím pěsti. V životě asi není nic důležitějšího, než se cítit dobře na místě, které nazýváme \"domov\", tak ať se Ti to podaří!!!

jediný, co Ti můžu poradit je, abys šla za hlasem svého srdce. Manžel může být i nadále skvělým otcem Nelinky a časem by to malá stejně vycítila, že není všechno, jak má být a trpěli byste všichni. Bude to těžký, s tím počítej, ale čas vše urovná a nakonec můžete být všichni spokojení. Obávám se, že takhle šťastná nebudeš Ty ani manžel a později ani Nelinka. Taky jsem šla před pár lety proti všem, měla jsem to jednodušší, neměla jsem dítě, ale stáli proti nám s přítelem všichni (že bouráme rodinu...), byla jsem za mrchu, \"brala\" jsem dětem otce, nakonec sami děti časem poznali a uznali, že to bylo mnohem lepší řešení, než hádky a neklid doma...museli jsme si tu cestičku vyšlapat pěkně od začátku, i finančně, ale nelituji, myslím, že to náš vztah ztmelilo. Držím palce, ať se rozhodneš správně

za mě bych šla za NÍM, ale to je čistě můj názor a co bch udělala já. si statečná a ať se rozhodněš jakkoli, tak ti moc držím pěstičky.

je to opravdu složité. Já bych v téhle situaci nemohla být. Radit ti nemouhu, ale já bych šla za svým srdcem. Manžel si tak trochu taky může sám. Pokud mezi vámi ještě něco bylo mohl ti vše říct a třeba by jste zašli k odborníkovi. Drž se!

Život bývá někdy zamotaný. Vy jste spolu vlastně z povinosti. No, ale láska je taky důležitá, bez ní to moc nejde. Ať si vybereš kteroukoliv cestu, tak ti přeji štěstí

Milá Terko. Mně nezbývá, než souhlasit s holkama přede mnou. Taky si myslím, že pokud ti osud - či kdo vlastně - postavil do cesty tuhle příležitost na šťastný život, a ty sama to i takto dle popisu cítíš, měla bys své pocity poslechnout, protože tohle co popisuješ, to opravdu není manželství tak jak by mělo fungovat a ani jeden z vás nejste spokojeni. Budu držet pěsti pro správný výběr životní cesty, ať už tedy zvolíš tu či onu...

Milá Terezko, jsem velmi proti nevěře a rozvodům kvůli zamilovanosi do někoho jiného.. tvůj příběh je zamotaný už od začátku a vůbec bych se nedivila, kdyby i tvůj manžel měl nějakou milenku myslím, že jsi krásná mladá ženská a stálo by za to, se konečně rozhodnout a začít doopravdy žít pomůže to tobě, tvému příteli, který si taky zaslouží plnohodnotný vztah, i manželovi, který by měl šanci mít novou rodinu, vaší dcerušce, která čím bude větší, tím jasnější ji bude, že to takhle není vpořádku.. vždycky jsem pro zachování manželství, manželskou poradnu, snažit se všechno zlepšit, tak jako to bylo na začátku vztahu.. u tebe mám ale pocit, že jste žádný hezký začátek ani neměli..
držím ti palce a přeji, ať jsi konečně šťastná!!! je to těžké rozhodnutí
ta poslední fotečka je moc hezká, moc vám to tam holky sluší

Moc Ti držím palce a přeju Ti hodně hodně sil... Dennodenně se musíme stokrát o něčem racionálně rozhodnout. Ale co naše srdce a duše? Jsi mladá holka a máš před sebou celičký život. Jsou nelehká rozhodnutí, která nás ale osvobodí a umožní nám i našim blízkým prožít život naplno a podle našich představ Nemluvím jen teoreticky, i já takové rozhodnutí za sebou mám. A jsem šťastná, že jsem se tak rozhodla... Drž se

Jen bych k tomu ještě dodala ....

....že jsme článek sepisovaly už někdy v září, pár věcí se od té doby lehce pozměnilo. Stále bydlíme u našich, ale přestěhování se je teď už otázkou dnů, během uplynulých dvou měsíců jsem se nějak zázračně srovnala s Nell, nevím, co se změnilo, ale teď už naprosto jasně cítím, že je to MOJE dcera a je jen na mně, jak ji budu vychovávat .... povedlo se mi vytyčit hranice mojí mamince a všem, kdo s malou přicházejí do styku a najednou je klid ... maličká je najednou mnohem klidnější, mazlivější, pořád mi říká \"Mamincho moje maminchovatá nejlepší na světě\", pusinkuje mě a asi poprvé v životě vím, že jsem pro ní naprosto nejdůležitější, nechci to zdlouhavě rozepisovat, ale zamilovala jsem se do svého dítěte Trošku mám teď poslední dobou zase sklony řešit nabouranou psychiku a bolavé srdíčko přes omezování se v jídle, maličko s tím zase bojuji, ale nehubnu, je to \"jen\" v hlavě ... bydlení je skoro hotové a jsem rozhodnutá se odstěhovat a zkusit to, pravděpodobně to nepůjde, ale ... jsme máma a táta, máme za Nell zodpovědnost, uvidíme ... zhoršuje mi to fakt, že vztah s tím \"druhým\" (mým Nr. one ...)je hezčí a hezčí, den ode dne pevnější ... já vážně nevím. Něco mi říká, že stačí jen počkat, vydržet to pnutí, že se to brzy vyřeší .....

To by jeden nevěřil, jak si osud dokáže s člověkem pohrávat....přeju ti at se vše s časem nějak rozumně rozplete a urovná....s tx můžeš být štastná naplno..(potvrdila jsi mé rozhdnutí,nenutit manžela jít k porodu...ač mě to poprvé moc mrzelo, jsem ráda, že jsem ho nepřekecala)

Ahoj Terko,
taky jsem se dostala do situace, kdy mi byl manžel prostě lhostejný, stejně jako píšeš ty. Nějakou dobu jsme tak žili, protože to prostě bylo jednodušší řešení. Ale uvědomila jsem si, že jsem fakt mladá na to, abych jenom vedle někoho žila a snila o normálním vztahu. Takže jsem se naprosto sobecky rozhodla pro rozvod. Měli jsme spolu 2 děti a bydleli u mých rodičů. On se odstěhoval a já s dětma zůstala. A život šel fakt normálně dál. Neříkám, že to bylo jednoduchý. Bylo to hrozný. Protože pro okolí jsem byla nevděčná ženská, co rozbila rodinu pro nic za nic. Další rok jsem se vzpamatovávala z rozvodu, chodila do práce a hlavně jsem se snažila vynahradit dětem to, že nežijou s otcem v jedné domácnosti kvůli mně. Je to už pár let. Dneska chápu, že to pro děti opravdu takový trauma zase nebylo, jak samy potvrzují. Znovu jsem se vdala, odstěhovali jsme se s novým tatínkem, narodila se nám holčička a teď čekáme další miminko. Konečně žiju život takový, jak chci já. Jsem šťastná a se svým životem spokojená. Žádného svého rozhodnutí nelituju. Nejdůležitější ale je, že jsem se rozhodla já sama za sebe. Nikdo mě nikam netlačil. Tobě přeju hodně štěstí v rozhodování

ahoj,musim rict, ze ti tu situaci nezavidim, ale vubec z tveho vypraveni i z toho jak si te pamatuju na bolu kdyz jsi sem zacala chodit, tak si myslim, ze jsi dospela. predtim jsi byla s prominutim takove \"tele\", ted jde videt, ze uvazujes jinak.
preju at se to nejak vyresi, protoze jak pises, dlouhodobe takhle asi zit nejde...jen nechapu, ze se i on tvari ze mu to takhle vyhovuje...

Jejda,složitá situace...Podívej každý má právo být v životě šťastný,ale to rozhodnutí musíš udělat jen ty sama.Mě se to ale jeví tak,že vlastně ten váš vztah s manželem je nefunkční.Jak řeší sex on?Nemá taky náhodou nějaký vztah?Já bych se asi k němu nastěhovala a svůj druhý vztah nechala a myslím,že se ti potvrdí to,že spolu nedokážete žít.Pak bych asi volila přítele.Já už jednou v takové situaci byla a motala jsem se v ní 2 roky.To,že je pro všechny velmi bolestná s tím tedy počítej,ale zabalit život takhle mladá je blbost.Držím palce,ať se to samo rozmotá a moc to nebolí.

teda terko..ty si umis zivot zamotat..nejradeji bych ti rekla,bez za timdruhym,ale sama rikas ,ze nevis..atak radit nebudu nic..jen preji at vse vyresis pro dobro sve a nellinky...mimochodem je krasna...ale obavam se ,ze bych asi nedokazala zit s chlapem ,ktereho vlastne da se rict ani uz nevnimam...drzim palce

Terko, život si s člověkem někdy pěkně hraje... moc ti přeju abys všechno vyřešila a byla šťastná.