Čím Vás Vaše děti nejvíc naštvaly? - diskuze

Zatím snad jen svým vztekáním, to hlavní naštvání mě teprve čeká

Tak nějaký velký průšvih zatím nevyvedla,na to je ještě malá a takové ty věci jako pokreslená zeď mě nerozhodíAle dokáže mě spolehlivě vytočit s jídlem a když začne brečet,pokud něco není po jejím nebo za něco dostane sprdnuto.Ona to ze sebe tlačí i se slzičkama,ale je vidět,že to hrajeJinak její největší vášní je přelívání pití z jednoho hrnku,příp.sklenky do druhé nádoby a za to může dostat vynadáno stokrát,ruce bych jí mohla urazit,ale ona to udělá zase a znovu,takže na to už jsem rezignovala a pokud se jí podaří to přelít bez rozlití (naštěstí je to většinou),tak to už neřešímAle ono je to dost o tom,jak píše zajíc - někdy jsem trpělivá až na půdu a jindy mě vytočí úplná blbost,protože jsem třeba zrovna podrážděná.

Hysterickým ječením na svahu místo snahy naučit se lyžovat. A pak taky otrháváním nehtů před spaním.

Tak me ani nestvou holky, jak spis jsem nekdy unavena a pak me stve proste VSECHNO.Zadne specificke hrichy nemaji.Obcas mi vadi, kdyz Maruska misto reseni problemu zacne brecet, ale to pocitam, ze se zlepsi.A taky obcas fakt nemuzu z toho, jak si Anicka furt stoupa a chodi, ale o me, proc toto nemuze provozovat u gauce?

Ono je pořád něco. Zrovna včera jsem se fakt rozčílila, ráno když jsme vstávaly, zjistila jsem, že je nočník plný toaletního papíru, tak jsem se ptala malé, co to jako má znamenat, proč je tam tolik papíru, poznamenala: „protože je to zakázané“ (ani nevím, že bych někdy tuhle větu vypustila z pusy), dopoledne utíká na záchod, chvíli ticho, vběhnu za záchod a ta si tam stojí na stupínku a trhá jeden kousek papíru za druhým do záchodu (půlka ruličky fuč), snaha o klidnou domluvu se minulo účinkem, po obědě jsem ju přistihla znova, druhá polovina ruličky fuč, a to už teda jedna přistála na prdeli! Ještě mě vytáčí, když nevnímá, co jí říkám nebo to ignoruje, nebo když není na oběd zrovna její oblíbené jídlo a začne se v tom rýpat (a já u vaření strávila půl dne, jen aby jí to chutnalo)

zatvrzelé, opakované několikadenní až několikatýdenní vstávání na minutu přesně v 5.05 ráno kdy už neusne, dělá brajgl a zhruba v 9 hodin je unavený, ukňouraný, pusa se mu může od zývání roztrhnout a celkově je na odeslání na cestu kolem zeměkoule to mě vytáčí, protože nechápu, proč se nemůže vyspat tak, aby za chvíli nebyl unavený. a pak klasicky když něco opakuju několikrát dokola a neposlechne, když něco opakuju každý den tisíckrát a stejně to udělá další den znova. když se sekne na schodech a já obložená taškama a pokud možno s přeplněným močovým měchýřem. zatím spíš takové kontinuelní záležitosti, na nějakou nej jednotlivost zatím čekám

Mě tím že mě štve tak něják kontinuálně vztekáním, tak ani nemám žádnou příhodu který by mě hnula žlučí. Když opatlá linku zubní pastou tak se naštvu, ale není to asi to nej čeho jsem schopná a čeho jen on schopný. Hodně mě štval jak řval v letadle cestou do turecka a neměl k tomu jediný důvod.Ale co se lumpačin týká. Je to holt ještě malé dítě co občas nějákou tu lumpárnu udělá. Štve mě spíš když jí zopakuje i když jasně ví že to nesmí. Rád kydá jogurt n agauč a to už se neznám....

jejda, to je každou chvíli...nevím čím nejvíc. Spolehlivě mě vytočí přiblblé otázky typu...mami, a proč vlastně svítí sluníčko ??,, od naší 12 leté slečny, Anetka svým kňouráním. Hodně mě naštve když vidím jak si ze mě dělají služku a ignorují že jsem unavená. Lhaní nevypisuju, to je samozřejmé.Vzpomenu jedno:přišla domů uřvaná že na ní p.učitelka neprávem křičela. Šla jsem se jí zastat a když jsem se náležitě ztrapnila, doma se přiznala že si to vymyslela. (3.třída)

Nejvíc mě asi štvou tím, když se vzájemně popichují k nepravostem. Například jdeme po ulici a oni běží před námi, tak na ně zavolám, ať zastaví. Oni zastaví a pak jeden řekne...\"kdo bude první...\" a zase se rozeběhnou - samo, že před nima už je silnice.... Pak mě drtí Kuba tím, že odmlouvá a je neskutečně drzej (má to ze školky, jak jsem se přesvědčila na návštěvě u kamarádky, jejíž malá předvedla to samé v bledě modrém...). A co fáákt nesnáším je kňourání. Na to jsem alergická. A stejně jako Polová - jsou chvíle, kdy je ani netrestám, protože mám obavu o jejich život :DDD

Nevím... Záleží na mém momentálním náladovém rozpoložení. Kolikrát si říkám, že je nebudu ani trestat bo bych je zabila.

Asi minulou sobotu, když jsme byli jsme u babičky. Děti šly s Radečkem (synovec, 6 let) s tátou a strejdou na ryby na Labe. Když už jsme odcházeli, měli počkat u houpačky, než přenesu Davídka přes vysokou trávu. Když jsem se otočila, byla Zuzka i se Ráďou pryč. Okamžitě jsem vystřelila zpátky na břeh, zjistila, že tam nikdo neplave, tak bleskově k babičce domů. Přilítla jsem tam úplně rozklepaná strachy a ti dva blbouni si vesele lítali po dvoře a ještě se hrozně divili, proč na ně křičím Tak to mě vytočilo fakt doběla, byla to první taková nezodpovědnost, co Zuzka vyvedla.Jinak mě štve lhaní do očí a když Davídek rozbíjí věci.

bojkot jidla a jeceni jen tak

Jirka mě jako malej děsně rozčiloval svýma hysterákama.Když si dával tak 3-4 za den,měla jsem chuť mu zakroutit krkem.Naštěstí to už dávno odeznělo.Jitka mě občas rozčílí naprosto bezdůvodným kvílením a fňukáním kvůli blbině.

Baruška, nejvíc mě asi vytočila když jedla ty odpadky z koše...to jsem se jako neznala, to jsem myslela že jí roztrhnu vejpůl. To že mi někam utíká, to beru jako normál snahu ukázat že i ona má svůj rozum a prostě nechápe že ty auta jí můžou přejet. A Ondrášek ten mě teda ještě nenaštval:))

Gabku zminovat nebudu-ta mě naštvala kolikrát až jsem nemohla popadnout dech.Už u ní v rámci svého zdraví všecko toleruji.Na ní mě štvou nejvíc její kamarádí.Honza mě rozčílil asi 5 krát v životě-nejvíc jak ztratil školní klíče od skřínky a nové stály 600kč.(smlouva školy s dodavatelem)Zuzanka-ta mě rozčiluje častěji.Nejčastěji blbýma řečma,se zeptá na úplnou kravinu co by měla vědět.Nejvíc mě rozčílila,že utekla Honzovi,když měli jít spolu ze školy a on chudák nevěděl,že už šla a tak na ní čekal a čekal až jsem tam došla já mu říct,že už je Zuzka doma.Bylo mi ho poctivce strašně líto.Jo a v záři mě rozčilovala ,když blila do postele.Durch ji zblila přes peřiny,deky prostěradla.Až to udělala potřetí tak jsem ji řekla at si to uklidí a ejhle,už to nedělala.

U obou nás zatím vytočilo hysterické odmítání léků, hlavně teda antibiotik. Potom úmyslné zničení nějaké věci, U Matěje, když nám propiskou pokreslil půl stěny v obýváku. Matěj mě pak hodně naštval, když jsem byla těhotná, seděla jsem na gym míči a on přišel, propíchl ho a já tvrdě dopadla na zem(tenkrát jsem to tu popisovala).Pak nás hodně vytáčí odmlouvání a vztekání, ikdyž to naštětstí není častým jevem.