chozeni - diskuze

Ahoj, taky přidávám názor (nebo spíš radu od naší rehabilitační): děti za ruce nevodit (takové to vodění, jak mají ručičky vzpažené a ty je za ně držíš), pokud chceš pomoct, tak asi tak, jak to děláš, tj. jemně přidržet v podpaží. Ale chudáci tvoje záda, zvlášť se 2 prckama. Jinak mi říkali na rehabilitaci (i doktorka i fyzioterapeutka), že to mám vydržet a nevodit, počkat, až se Honzík pustí a rozejde se sám, že dětičky dobře ví a poznají, co kdy mají dělat a co zvládnou. Jo a Honzík si prvně stoupnul skoro přesně v 10m, to začal hned ťapat kolem nábytku, zhruba po měsíci a kousku (11m a týden) stál bez držení, po dalších 2 týdnech udělal první samostatný krůček a teď už vesele ťapká přes celý byt. Tak to zkus vydržet, oni si na to mrňata přijdou sami, jsou to šikulkové

tak Natálka od 9m chodila za ručičky a sama až od 13m. přiznávám,že jsme ji vodili....

Já občas vodila,vím ,že se to nemá ,dětem to prý nějak utlačuje plíce a hůř se jim dýchá.Jenže ta naše koza je taková akční ,jakmile se postavila tak chtěla chodit,takže občas venku ,spíše chodila podél zdí ,nabytku a laviček .Jak k tomu čuchla,už chtěla vodit pořád,být Tebou ,takj to nedělám ,dětem se to náramě zalíbí a pak nemusíš dělat nic jiného než jen vodit.Pak jsem začali s tatkou dělat to,že jsem si od sebe sedli dva metry a Adélka mezi náma tapala,brzy se to naučila sama.Jo Jarko ,a taky záda pěkně trpí,auau

Nevodila jsem . ikdyž občas jsem tendenci měla,ale to jsem ji raději brala pod paždí....o nic nepřijdeš a děti taky nech..oni se pomalonku sami rozchodí,chvilinku se Tě budou držet a pak už kaňouři nedají ani ručičku,už to přeci zvlíádnou sami

Ahojky, nemá se, ale jak chceš uhlídat babičky a dědy, že. Klárka se prostě naučila kolem 11m chodit za ruce a pak to po nás pořád vyžadovala - přilezla si k nám, chytla nás za ruce, postavila se a táhla nás kam chtěla. První samostatné krůčky udělala přesně ve 13m, je to teprve pár dní, je ještě trochu nejistá, ale jinak to zvládá bravůrně Kamarádka fyzioterapeutka nechala vše na jejím vlastním vývoji, nikdy její holku nikdo nevodil, ona si sama oblézala nábytek, až se jednoho dne pustila a byla hned v prvních dnech celkem jistá v chůzi.To je asi jediný rozdíl v tom, když dítko vodíš a nevodíš

Filip to měl celkem rychlé - učil se stavět v postýlce, pak ťapkal, že se sám něčeho přidržoval a pak se mu to povedlo a chodil sám. Já jsem ho nevodila. Jenom venku, protože v botkách a na nerovném povrchu mu to nešlo, ale chodit chtěl.

No já jsem vzala Markétku za ruce až se sama postavila bez držení a zkoušela první krok.Už pevně stála, sama se postavila a sama sedla. Kolem nábytku už taky chodila 3 měsíce.Asi jako Elli, u té už bych zkusila vzít za ruce, když nebude viset.

Nevodila, ani jednoho. U Honzy to nešlo přes velké břicho se Štěpánem. A Štěpán se bál. Cjodit se oba naučili i bez toho.

Já jsem teda občas vodila za ruku nebo za obě. Ale musel jít sám, jako kdyby šel kolem nábytku, nesměl viset.Nelíbí se mi děti, které visijou na rukách, tak tak je udržijou nožky a maminka hrdě sděluje všem v okolí, jak krásně ten její šikulka ťape

Já jsem se snažila moc nevodit. Člověk se moc nechce ohýbat, tak má tendenci chytat za ruce a ne v podpaží, jak by se mělo... záda bolí jako čert... Navíc s dvouma - to si nedovedu představit :)