Byli byste schopni emigrovat? - diskuze

Ahoj, ja to rozhodnuti udelala pred rokem a pul. Byla to hodne velka zmena, ale moc jsem si ji uzivala. Navic jsem zde nasla noveho partnera se kterym ted cekame narozeni mimca (musim priznat ze hodne neplanovane). Jak se blizi porod, tak si uvedomuju, ze mi chybi rodina a pratele, mam obavy co s nasim malym prijde a jak vsechno bude, ale na druhou stranu se na to i tesim. Nevim, jestli se vratim a kdy, ale jsem moc rada za ten pocit, ze se mam kam vratit a chci co nejdriv vyridit mimcu pas a koupit letenku jak to jen pujde. Urcite tedy stehovani do jine ma klady i zapory

Nikdy jsem nad tím až tak neuvažovala, ale popravdě nedovedu si to představit žít jinde než na Moravě. V mém případě by byl problém i s jazykovou bariérou, jsem na to poleno

Asi ne, měla jsem to cukání po střední škole, ale nakonec jsem sle dál studovat a teď už si to nedovedu vůbec představit, všechny tady nechat FUJ

no já nevím jak ostatní, ale emigrovávám každý víkend. A i s dítětem. Abych si uvědomila, jak je u mamky hezky, s prabábou k nevydržení a u šeredy nejlíp. A on mé emigraci nebrání, naopak je velmi rád, páč má den klidu a čas na zotavení nervů. A večer jak se vracíváme, je fakt rád, že nás vidí....

momentálně bych odpověděla NE...neumím to teď posoudit, žije se nám tady dobře, takže není důvodmuselo by nám asi jít o život, aby jsme opustili rodinu, přátelePetr se nebyl schopen přemístit z Ostravy do Prahy, natož do zahraničíjinak máme emigranta v rodině, mámin brácha v roce 1968 utekl do Kanady...vede velmi spokojený život ( samozřejmě už i jeho děti a vnuci ), ale myslím, že stále zůstal Čech...

Leda by nám šlo o život. Já jsem tady spokojená a emigrovat se nechystáme a asi ani žádná práce snů by nás nedonutila opustit naši rodinu a přátelé.

Ano, ale jen ve skutecne nouzi, to by museli prijit nejaci echt komunisti nebo fasisti nebo tak neco! Mame v zaloze jednu velmi vzdalenou zemi, kde by manzel okamzite dostal misto. Jazyk by tam taky nebyl problem, a ja bych se tam asi taky uzivila, ale jen tak bezduvodne by se mi (nam) nechtelo. Mame novy velky barak, fajn skolku, ja mam tady dobrou praci a kolem prarodice ochotne kdykoliv pomoct. A samozrejme sem tam i nejakeho toho kamarada, i kdyz to se spis zhorsuje s tim, jak ma kazdy uz svou rodinu, praci a zajmy.

Pokud bychom nemeli zacinat od nuly, tak bychom museli jit do Nemecka. Kde to neni o moc jine nez u nas, danova kvota je tam plus minus stejna a k tomu plno ruznych skrytych a nesmyslnych narizeni, asi vic jak tu.A na to, abychom nekde zacinali znova, tak takovej prusvih to tu neni. Bylo by to tezke, mame tady uz solidni zazemi, rodice a tak.Pokud by se blizil nejaky Hitler, tak bychom asi volili Kanadu.

Když má člověk peníze muže žít kdekoliv a když je nemá těžko se mu žije všude.

Ano byli...Už se na tom půl roku pracuje

Možná jo, ale nemyslím si, že by to někde bylo jiné a lepší. Všude je něco.

Bohuzel souseduv travnik vypada vzdy zeleneji. Nejvic podle me o tom mluvi lide,kteri nikde jinde nez tady nezili. Ono je hezke sice neco videt na dovolene,ale kazdodenni realita zivota je mnohdy jina.Ja jsem zila v zahranici,a tak mam myslim dost dobre porovnani. Je fajn ze treba v nekterych statech drzi poledni siestu a maji celkove volne pracovni tempo a nedrou tolik. Na druhe strane, a to si vetsinou clovek neuvedomi, v pripade nemoci nemaji pojisteni a tak se musi zadluzit,nebo se jim sklada rodina, casto na levne zdravotnicke zarizeni s nevalnou hygienou a odborniky,co studovali leda zemedelku. Nemluve o tom,ze u nas muzu doprat diteti celkem slusne vzdelani a relativne zadarmo. To je na nekterych mistech taky utopie. A mohla bych dal jmenovat.Netvrdim,ze by se nenaslo misto,kde lide ziji lip, ale zase to neni pro emigranta. Ten se bude protloukat a delat spatne placenou praci a zit pod uroven domacich.