bolí to - diskuze

Věř, bude líp. Taky jsem si prošla několika potraty. Nakonec jsem neplánovaně otěhotněla a mám již 2měsíční dcerku Julinku.Jak se říká, příroda je mocná čarodějka a sama pozná, kdy mimi a jeho vývoj je v pořádku a i kdy ne.Teď je to určitě hodně bolestivé, ale po čase se to určitě povede.Vždyť je tu hodně holek, které si tím prošly a jsou z nich dnes spokojené a šťastné maminky. Já mám věkový rozdíl mezi dcerkami 7,5 let a mezi nimi 2 potraty. Před 1 dcerkou byl opět potrat.Držím pěstičky a jinak je tu bol a spousta dobrých holek, které vždy povzbudí.

Ahoj Pety, cítím tvou bolest, je to moc těžké. Prošla jsem si něčím podobným a i když to bude za chvíli už rok, vlastně není den, kdybych si na to nevzpomněla, i když snad už můžu říct, že je to za mnou. Snažili jsme se o miminko půl roku, takže, když jsem objevila // na testu byla jsem nevýslovně šťastná. Mělo to být první miminko, mě táhlo na 30, vše mi do té doby vycházelo... řeknu ti, že těch pár týdnů jsem se cítila nejkrásněji v životě. Žádné problémy, byla jsem šťastná. Asi v 10. týdnu jsem začala špinit, ale nic mě nebolelo, tak jsem šla druhý den do nemocnice.. stále jsem věřila, že je vše v pořádku, že jsem zdravá a mě se nemůže nic stát... a tam to přišlo. Dr. mi řekl, že miminko odpovídá 7. týdnu a že nevidí srdeční akci. Brečela jsem jak želva (mj. pracuju v té nemocnici jako lékařka, takže to byl pro mě pohled z 2. strany). Řekl ale, že se mohl splést (chtěl mě asi uklidnit) a přijmul mě s tím, že naberu hCG, za 2 dny udělají kontrolní UZ a uvidí se... Prvním šokem bylo, že na oddělení mi sestra přinesla papíry k podpisu - souhlas s revizí dělohy - myslela jsem, že omdlím, pořád jsem myslela na to, že třeba miminko žije, tak přece nemůžu jít na revizi... pak se to vysvětlilo, takže budeme čekat, ale 2. den jsem v noci potratila - hrozné bolesti, hodně jsem krvácela a k ránu úleva. Když jsem šla ráno na záchod, tak ze mě doslova vypadlo to plodové vejce - do kalhotek. Věř mi, že do smrti nezapomenu na to, že jsem to vyhodila do koše... Pak týdny trápení, slzy, těžko jsem se z toho dostávala, ale člověk musí jít dál. Začali jsme se snažit po 3 měsících a otěhoteněla jsem po 6 měsících od potratu... snad ti moje řádky trochu pomůžou, taky mi pomáhalo číst, že v tom nejsem sama. Jinak mi asi nepomáhalo nic..., jen čas ti pomůže se s tím smířit, ale nezapomeneš. Držím palečky

Holky to mě moc mrzí sestra byla loni na jaře na umělém a o miminko přišli a na konci léta otěhotněla zase a za 2 měsíce rodí!!Nevěšte hlavu určitě se i vám podaří otěhotněttěším se až vás budu moct uvítat zase v těhulkách

Holky děkuji vám moc vím ,že je to těžký období pro všechny a že to vyléčí,jen čas tak se držte ono se nám to někdy podařit musí ,moc my to pomáhá když se z toho aspoň vypíšu

Ahoj holky. Je pravda, že tyhle stránky pomáhájí asi nám všem. I já jsem si tu vylévala srdíčko, když jsem potratila. Vy máte alespoň výhodu, že už jednu ratolest máte, i když věřím, že i tak to bolí. Věř, že to chce čas a troch uto přebolí. já mám za sebou 3 měsíce. Začneme se zase snažit o mimi. Ale myslím na to,že teď už bych měla takové bříško a že bych nakupovala věcičky... No, budu si muset počkat. Ale asi to tak mělo být, to si říkám já, než aby to mimi bylo nemocné. Opatrujte se,papa

Ahoj Pety, taky jsem moc ráda za tyto stránky. Mě to tady taky moc pomohlo, vypsat se, vykecat, počíst, že v tom nejsi sama. Moc mě mrzí, čím jsi prošla. Chlapi to fakt mají jinak. Ale aspoň tu podporu můžem čekat. A já mám taky holčičku. Byla tím co mě drželo nad vodou, i když to bolí doteď. Není fér vůči ostatním, ale aspoň si říkám, že budu mít teda \"jen\" jedináčka. Taky jsem se na mimčo moc těšila. Aspoň, že ty svý princezny máme. Vím, že to teď bolí a ještě chvíli bude, ale bude to lepší a lepší. Za chvíli už to zkusíte znovu a vyjde to, uvidíš. Tak se drž. Pá M