Blanko, tvůj příběh jsem četla už tehdy, ale píšu až teď. Js... - diskuze

Blanko, tvůj příběh jsem četla už tehdy, ale píšu až teď. Jsi silná ženská, co to má v hlavě srovnané, to se dá tušit už z tvých příspěvků tdy na webu. Až do přečtení tvého příběhu jsem ale neměla tušení, čím jsi musela projít. Jsem moc ráda, že to všechno dopadlo tak, jak to dopadlo, možná spíš jak to prostě dopadnout mělo a muselo Primovou fungující rodinu a fajnovýho chlapa sis zasloužila
Můj život nebyl sice tak drsný, jako to, co popisuješ, ale stejně máme možná dost společného... I můj manža je o 13 let starší, nejsem jeho první žena (ehm, no njesem vlastně ani jeho druhá žena), má dceru z prvního manželství, která je jen o 10 let mladší než já, vycházíme spolu moc dobře (doufám, že si myslí totéž). Pochopitelně ani naši nebyli nadšení... (\"Ten číšník, že jo???\")
A pokud jde o minulost, taky se jeden alkoholik vyskytl. Průšvih je, že jsou všichni stejní. Problém nemají, mají vždy vše pod kontrolou, s alkoholem můžou přece přestat, když budou chtít... A výsledek? Sice už to pro mě byl de facto cizí člověk, ale nebyla jsem doma z porodnice s Vašíkem ještě ani týden a byla jsem mu na pohřbu. Regulérně se uchlastal, selhání organismu. Je to smutný, jsou prostě nenaprvitelní, soužití s nimi je nemožné a když se přidá i násilí.... Zkrátka a dobře - jsem ráda, že to u tebe je tak, jak to teď je, važme si toho obyčejného štěstí