Bezcitná Evička - diskuze

Ze zkušeností vím,že i malé děti dokáží vnímat bolest,nemoc a smrt blízkých osob.Když se ted nedávno naboural manžel,tak se Honza o něho tak bál,že říkal,kdyby se tatínkovi něco stalo,vzal bych si nuž a zabil bych se. Jeden čas jsem chodila za kámoškou do hospody,kde dělala servírku.Moc lidí tam neměla,tak jsme kecaly,na zahrádce.Gabka si hrávala s jejími dětmi a já měla malého Honzu v kočárku.Hrávala si tam i 7letá Evička.Jednou už byla docela zima a večer,a Evička byla jen v sandálkách a tílku.Byla celá zmzlá a čekala na tatínka až vypije svoje 10pivo.Bylo mi jí líto,tak jsem se jí zeptala,co tomu říka maminka,že nemá ani ponožky.Evičku měla její maminka dost pozdě asi ve 40 a pěkně se o ní starala.A Evička mi řekla-Maminka šla do lesa,šlapla na drát a umřela.Řekla to uplně bez emocí a dál si hrála s dětma.Nevěřila jsem jí.Tak jsem se šla zeptat kámošky,co to je za blbost.A fakt,její maminka šla do lesa na hřiby,škrábla se o drát a dostala otravu krve a umřela.Tak se ptám kdy,třeba už to bylo dávno.A kámoška,né před týdnem.Nemužu pořád pochopit,že jí to bylo uplně jedno.Bylo to v době,kdy jsem byla čerstvě po porodu a stejně stará Gabka, se mnou těhotenství docela prožívala,bála se o mě a bála se i o malého Honzu,když třeba v noci plakal.U té Evičky to nebyl žádný šok,že by si to nepřipouštěla.Jí to bylo fakt jedno.Mužu říct,že to bylo jedno i tomu manželovi a asi všem.Jedině mě jí bylo líto.