balení - diskuze

Já jsem nikdy jako bezdětná a svobodná nedocenila, jaké to je chystat se na cestu a balit. Abych to přiblížila, večer jsem kaput lehla už před desátou hodinou, takže sbaleno a připraveno nebylo nic. Taťka slíbil že mi ráno pomůže. Jenže ejhle, zaspali jsme oba a Baruška protentokrát vesele chrupkala. Takže ráno místo pomoci letěl taťka do práce a já že přeci nemůže být takový problém sbalit 3 člennou rodinu na 3 dny. Hmmmm. Začla jsem balit tašku Barušce, kterou jsem nechala svému osudu. Dopadlo to tak, že její oblečení poctivě složené v tašce kterou jsem zapomněla zazipsovat bylo roztažené po celém pokojíčku. Komplet nový pakl vlhčených ubrousků UZAVŘENÝCH byl otevřený a ubrousky tak nějak zmizely. No, nezmizely, všech 56 bylo poctivě rozneseno po celém bytě (už nikdy nepůjdu čůrat, slibuju). V koupelně na zemi rozsypaný celý balíček tyčinek do uší, křupky ULOŽENÉ NA STOLE zpoloviny sežrané, zbytek rozdupaný. Botník na chodbě prázdný a boty vyrovnané na zemi pod ní. A to vše prosím během několika milisekund kdy jsem v ložnici zkoumala počet spodního prádla který si mám vzít ssebou a co vlastně sbalit manželovi. Já stále v pyžamu, bordel jak v tanku a za hodinu a půl máme být na cestě. Jojo, být tak znovu svobodná a bezdětná, to já bych si jinak vážila svobody balení