HOLKY ZKOPÍROVALA JSEM A S DOVOLENÍM VKLÁDÁ
M.Ahoj holky, vím že to sem vůbec nepatří ale musím to někomu \"říct\". Včera byl malý poprvé v miniškolce. no klasické soukromé jesle. byla sem tam přes hodinu a v pohodě. než sem dojela domů tak mi volala učitelka,která na mě hystericky řvala do telefonu že ho tam nechce a práskla mi s telefonem. otočila sem se na podpadku a jela si pro Kubu. Vyslechla sem si toho spoustu a cestou domu mě to \"zabilo\". Nespavost dcery, její alegrie na BKM, a teď tohle... to sem ještě netušila co bude dál.. Syn úplně vyměněný, jen pospával, nic s ním. Z živého veselého kluka který lítá a dělá klukoviny sem po hodině a kousek (co sem tam nebyla) dostala domu trosku. No jak kdyby byl v koncentráku, všeho se lekal, poplakával... no děs! Večer další hrůza - sám před osmou si šel lehnout i když mohl s tátou dokoukat hokej. Miluje hokej. šla sem ho uspat a začali z něj padat takový věci že mě málem puklo srdce. Prej snědl někomu šunku a teta bum... a pak se začal všude bít a řikal teta bum teta bum... tloukl se přes nohy, záda, zadek, bříško, obličej... u toho ten nešťastný výraz.A pořád že ho moc bolí bříško.. Neustále se ptal jestli jeho spací čiči je jen jeho. Měl jí v batůžku v předsíni, že si jí tam po O veme aby mohl spát... jestli mu jí někdo vzal, tak se nedivím že se pak vztekal. vždycky začal usínat a probudil se a křičel KLUKJE LINÝ KLUKJELÍNÝ... a ještě něco ale tomu sem moc nerozumněla a nechtěla sem to z něj tahat. tisíckrát mi zopakoval že máma je ho(d)ná. a prosil mě o jinou školku. to nejsou jesle ale koncentrák. paní učitelka jaksi nezvládla, ale že ho bude bít? snad je na to študovaná, sama se chlubila co má za školy. tak si snad umí poradit. hlavně sem jí říkala že syn je mírně hyperaktivní. a ona že v pohodě.a že máme trochu období vzteku, ale že stačí odvést pozornost jinam a je klid. prý jo v pohodě, to děti dělají...tak jak to že nezvládla mít ho tam ani hodinu? Když ho někdo hlídá je v pohodě,poslouchá a není problém - ale je to prostě živej kluk! A syn má teď docela silné trauma. Nemůže spát, budí se a pláče. nic s ním není. Je jak vyměněný. Dneska jdu na kontrolu s dcerou jak se jí daří na \"jiném mlíku\" a jak celkově prospívá při změně stravy, tak ho rovnou nechám pro jistotu prohlédnout. Syn se nikdy ničeho nebál, naopak. a teď je ustrašenej až na půdu! Je toho tolik že tohle si fakt 27měsíční dítě nemohlo vymyslet. Ještě jako perličku dodám, že paní odpoledne volala jak mílius, že jí dvě rodiny zrušili docházku, takže dnes tam nikoho mít nebude že by tam Kubíčka vzala jestli chci... NECHCI!! Ježkohlíd již nikdy!! Leda tak s nějakou kontrolou...