plánovaný císař - diskuze

ja mela,odpoledne jsemprislado porodnice,od pulnoci jsemse smela jen napit,rano v 8 na predporodni sal,klystyr,oholili me,vykoupala jsemse,pakna sal,ja melacelkovou anestezii,jinakto u meneslo,probudila jsemse az na jip, asi za 3 hodiny mi dovezli deti,druhy den me dali na pokoj,deti vozili,nechali na pomazleni,dome pece je dali az 3 dny poporodu,6 den jsem sla domu,bolest je normalni,jakpo operaci bricha,3 dnymi davali kapacky s leky,kojila jsem normalne,14 dnu bolelo bricho vic,alekloidemjsemse ztoho rychledostala,do mesice jsem vlacela dvojcata normalne,doporucuji at je s tebou nekdo doma 14 dnu,pomuze to moc, jinak cvicit a vse muzes az po 6 nedeli a pak az poi 3 mesicich na bricho...jizvu obcas citim,ale normalne, neni videt,mam tzv. plasticky rez,tak je pod vsema i mini kalhotkama skryty

no já neměla plánovaný, ale byla sem v celkové narkoze, bolí to jako každá jiná operace. jinak mě malého donesly na kojení hned jak to šlo a pak mi ho nosili co chvíla na kojeníčko. mě se léčí vše hned, takže i jizva po císaři je dobrá. časem vybledne jako ostatní a jelikož je pod úrovní kalhotek, tak není vidět.

čauky,měla jsem oba dva císaře-1 nepl. a druhý pl.U planovaného jsem měla den před termínem nástup na 17h do porodky.Probíhalo vyšetření,odchod na pokoj a pak na ozvy.Večer kolem 20h nám donesla sestřička 1l nějakého nápoje co jsme měly vypít do půlnoci a nic nejíst a jiného nepít.Mě měli brát ráno v 10h,ale Danielka chtěla jít na svět dřív ,1.30h mi praskla voda,do 6h.15h jsem byla na porodním sále, kde mě hlídali a kontrolovali ozvy.Začala jsem mít velké kontrakce a doktorka okamžitě volala primáře a nakonec ztoho byl akutní císař(ale s poloviční umrtvením).Píchli mi epidurál(necelých 10min.jsem byla v klibíčku)a pak to začlo...malou jsem měla hned za 20min.u sebe

ahoj, já měla plánovaného císaře, chodila jsem normálně na kontroly do nemocnice, asi týden před plánovaným zákrokem mi řekli termín nástupu a poslali mě na vyšetření k anesteziologovi, se kterým jsem se dohodla na částečné anestezii, jelikož mám těžké astma, je více šetrná a pro mě byla bezpečnější, záleží opravdu na doktorovi. No a za ten týden jsem nastoupila do porodnice, od půlnoci nesměla nic jíst a ráno v šest mě přišla vzbudit sestřička, jelikož jsem to měla plánováno hned na osm hodin. Tak jsem si ještě vyřídila v rychlosti telefony, pak mě vzali na porodní, udělali vyšetření, klystýr a šup na sál. Noa dvacet minut po osmé už jsem měla na světě holčičku, kterou mi ukázali a odnesli za tatínkem, mě pak šili. Po operaci mi bylo fajn, cítila jsem se dobře a léky od bolesti jsem si nechala dát jenom dvakrát, pak už nebyly potřeba. Druhý den už jsem mohla vstát a třetí šla na normální pokoj, páty den jsem šla domů. Malou mi na Jipku nosili, podle toho, jak moc měly sestřičky práce, ale bylo to celkem často jizva se mi taky celkem pěkně zahojila, hlavně neměj strach, není to o nic horší, než normální porod, kdyby ses chtěla na něco zeptat, klidně písni vzkaz

ahoj ja mela sice neplanovany ale cisar jako cisar...no nebudu lhat pro me bylo asi nejhorsi to prvni vstavani protoze jizva bolela a prvni vstavani bylo vten den rodila jsem 12.28 a jeste vten den asi ve 21 hod jsem musela do sprchy ale zvladla jsem to a az jsem se osprchovala no spis sestricka me osprchovala ja jsem byla slaba tak pak uz bylo lip a kazdy vstavani bylo lepsi a lepsi ale to vis ze jizva boli ale neni to zadna katastrofa ze by se to nedalo vydrzet.ja mela epidural a to nejakou dobu vubec necitis nohy je to zvlastni jako by je clovek nemel.malou my donesli hned potom co me dali na pokoj dali mi ji na chvili k prsu a pak zas odnesli a videla jsem az druhej den rano a pak uz jsem ji mela u sebe to vsechno zalezi na tom jak to budes zvladat a jak na tom budes zdravotne.neboj da se to vsechno vydrzet u druheho ditete me taky ceka planovany cisar protoze jsem uzka v panvi...drzim palecky a neboj az budes mit mimi u sebe vse bude krasny...

tak já jsem taky měla plánového císaře, večer před zákrokem jsem nastoupila do porodnice, udělali normálně prohlídku, dovedli mě na pokoj a spala jsem. Od večera zákaz jídla a pití, brzy ráno jsem si nechala udělat výplach yalgelem, pak nám napíchli kapačku s nějakým roztokem, abych nebyla dehydrovaná..neřekli mi vůbec, kdy půjdu na sál. Pak přišel anesteziolog, oznámil mi, že kvůli mému celkovému stavu budu v celkové narkoze, přišla sestra, zavedla cévku do močového měchýře(nebylo to příjemné, ale nebolelo to). Pak mi přidali do kapačky nějaký slabší oblbovák a spolkla jsem prášek. no a asi hodinu potom pro mě přijel sanitář a jeli jsme na sál. Tolik lidí tam, to jsem si v životě nemyslela,kolik jich tam bude. Přendali mě na operační stůl, sundali ze mě nemocniční mundůr a přikryli mě plachtou, břicho pomazali dezinfekcí. Za hlavou seděl anesteziolog a pořád na mě mluvil, že to bude v pohodě, a vyptával se na všechno možné.Na nose mi držel kyslíkovou masku. Pak už jen jsem začala dýchat něco hořkého a konec. Probudila jsem se cestou na jipku, viděla jsem před očima jen modrou čepičku a červený scvrklý obličej, začla jsem se ptát, kde je Kuba, jestli je v pořádku atd. No dali mi ho na chodbě k prsu, samozřejmě se v té rychlosti nepřisál a už ho vzali pryč. To je na tom nejhorší, nevíš, kam ho dají, kdy ho uvidíš, sama se zmítáš v hrozných bolestech, které se dají vydržet díky morfiu. Zavezli mě na Jipku, připojili k přístrojím,a by monitorovali životní funkce, sestra ti chodí měnit obvazy na řezu, pomalu začínám stahovat pánevní dno, aby ti začaly odcházet očistky, bolest nevnímáš, protože jediný na co myslíš, je tvoje dítě. Seděl u mě manžel, ukazoval mi video a fotky, co stihnul udělat, než malého odvezli na novorozenécké oddělení. brečeli jsme oba..Na jipce jsem byla od 11 do 18hod, pak mě převezli na normální pokoj. A pak teprve přivezli i ten můj poklad. A začal boj s kojením, nešlo to, pořád spal, ale nesmíš to vzdát, já brečela, odjížděli jsme domů s nutrilonem. Ale jsem důkaz, že pořádně rozkojit se můžeš i doma, my úspěšně kojíme ještě te´d ve 2letech. No a druhý den hned ráno přiběhla sestra a museli jsme se učit vstávat z postele, no nebudu lhát, bolelo to, že mi slzy tekly, ale jsme ženský, tak jsme to zvládly.No a ten den dopoledne jestli se na to budeš cítit, tak ti šoupnou do pokoje mimi a budeš se už starat sama. Jejda, rozepsala jsem se, ale snad ti to k něčemu bude, taky jsem největší strach měla z toho, že nevím, jak tovlastně bude probíhat. Držím pěsti, ať to všechno proběhne v pořádku a oba jste zdraví.

Ono je to všecko na delší diskuzi-Měla by jsi vědět,že o tom jakou dostaneš anestezii moc nerozhoduješ ty,ale doktor.I to,že bude plánovaný na 18,ještě nemusí být 18 udělaný.Kdy dostaneš mimi je taky otázka momentalního stavu tvojeho,miminka,zvyku nemocnice atd.Ja jsem měla tři císaře,dva plánované a všechny byli uplně diametralně jiné.Jak před tak i potom.CO se týče bolestí-nebudou ti chvilku fungovat břišní svaly,tak,že bude obtížné se smát,vylezt na lužko atd.Naopak celkově je to menší bolest,než u normálního porodu-tam máš bolavý celý spodek-to u císaře nehrozí.Při lokální anestezii si musíš uvědomit,že toho taky moc neuvidíš,budeš mít hlavu oddělenou plentou a nic neucítíš od břicha dolu.Ale uvidíš a uslyšíš celou práci doktoru,tak jestli to sneseš.U té lokální je fajn,že hned vidíš mimi,to je paráda.JAko vše jsou tam pro i proti.