Asi jarní únava - diskuze

V poslední době mám opět nějakou krizi... Těšila jsem se do práce, ale jak jsem správně tušila, jak je něco pořád dokola, tak mě ten stereotyp ubíjí... Ráno vstát, nachystat sebe, vzbudit syna, nasnídat se, obléct a hurá směr jesle. Pak rychle do práce, odpoledne si zase vyzvednout syna, nějaký ten odpolední program... Doma připravit něco k večeři,zpravidla mezitím dát prát pračku a podívat se, která část bytu by už fakt potřebovala uklidit, navečer se, podívat se na večerníček, okoupat syna a uložit, trochu zkulturnit kuchyň (nemám ráda, když hned po ránu vidím v dřezu nádobí)a pak konečně chvíli relaxovat nebo padnout za vlast. A ráno zase nanovo... Dokonce mě i ty víkendy ubíjejí, když mám pořád syna za zadkem....