Anička 16.12. 50 cm, 3000g - diskuze

Milé maminky, taky se svěřím s mým zážitkem z porodu. Moje těhotenství probíhalo bez komplikací, tak jsem doufala, že i porod bude brnkačka-chyba lávky. Termín jsem měla 10.12. tou dobou se ale stále nic nechystalo. Mám narozeniny 13.12. tak jsem si říkala, že si to holčička určitě rozmyslí a dá se mi k narozeninám-taky nic. Právě 13. jsem byla na kontrole ve FN Hradec Králové a pan doktor mě rovnou objednal na pátek 16. na indukci, s tím, že jsem na 2 prsty otevřená a může to být kdykoliv. Z vyvolávaného porodu jsem měla obavu. Už 14 dní jsem různě poskakovala do schodů, skákala na balonu, s přítelem jsme se sexem pokoušeli dostat tu malou potvůrku ven a nic. Po termínu porodu jsem si i ricinový koktejl udělala a taky nic. Šesnáctého v sedm ráno jsem tedy nastoupila do nemocnice. Víc jsem se těšila, než jsem se bála. V devět hodin ráno mi píchli vodu a pustili za mnou na porodní box přítele. Začaly nastupovat bolesti, ale zatím byly dost nepravidelné. 3 po pěti minutách jedna po sedmi atd... Pak mi ale píchly oxytocin a to bylo něco. Od půl druhé jsem měla opravdu silné bolesti po cca 2 minutách, ale stále jsem se dostatečně neotvírala. Byla jsem moc ráda, že tam se mnou byl můj přítel a pomáhal mi to tam psychicky zvládat. V pět hodin jsem si říkala, že tohle už snad není možný, a i přesto, že jsem před těhotenstvím i během něj byla v celkem dobré fyzické kondici na mě šly mdloby z únavy i z bolesti. Když už to vypadalo, že na mě jde tlačení zvonili jsme na doktora, ale prý stále nic. Ani druhý pokus nevyšel. Pak ale vše nabralo rychlý spád a spoustu vzpomínek mám zamlžených od toho, jak jsem padala do mdlob z únavy i od silného tlačení. Najednou se kolem mě seběhlo spoustu sestřiček a přiběhla i primářka. Už byla vidět hlavička, ale malou jsem stále nemohla vytlačit. Na břiše se mi vystřídaly dvě sestřičky. Nakonec ji kvůli alteraci museli v 18:25 vytáhnout ven kleštěmi. Navíc šla ven tzv. VEXEM-hlavičku měla vyvrácenou dozadu-proto nešla vytlačit. Po tom, co malá vykoukla poprvé na svět ji hned odnesli na ošetření, neslyšela jsem ji křičet a tak jsem měla hrozný strach, že není vše v pořádku. Naštěstí pak přišel doktor a řekl, že vše bude ok. V první minutě ale měla APGAR skore šílené-pouze pět bodů. Ta bolest byla šílená, ale v momentě, kdy mi ji přítel přinesl a poprvé jsem ji uviděla všechna odezněla. Byla jsem v tu dobu nejšťastnější na celém světě. Kvůli komplikovanému porodu měla Andulka vysokou žloutenku, tak jsme si pobyt v nemocnici prodloužily na 6 dní. 22. prosince jsme si naši maličkou holčičku přivezli domů a měli jsme ty nejkrásnější Vánoce, jaké si člověk může představit.