V sobotu navečír se k naší dědince hnaly mračna a bouřka ze tří stran. Já po celodenním hicu u bazénu a po hodinové roznášce po obci jsem skoro násilím a pod vyhrůžkami nočního buzení za účelem \"romantyky\" donutila mojeho po 3 měsících k jednomu pivku v místní hospodě. Tam jsem na žízeň během minuty vypila svoji desítku a po dalších pěti minutách i půlku tátova piva(ne nadarmo mám 2.místo v pití piva na čas ještě v blahé paměti - 8 let nazpět), protože on neměl žízeň. Poté jsem absolvovala ještě asi půlhodinový pobyt s Heli u bazénku na dvorku. Asi z toho naráz vypití piva jsem byla jak pobůchaná lopatou po hlavě. Po spatření hůlavy a plná dojmů z hromů a bleský jsem blesku rychle uschovala co mohlo zmoknout a v obavě z krupobití, notně vyplašená z telky, jsem pojala ted už vím blbý nápad jak ochránot naše auto. Na přední sklo(jakoby ostatní okna kroupy stejně neporozbíjely či nepopraskalo) jsem aktivně naistalovala deku zpod bazénku, naivně se domnívajíc, jak perfektně jsem zabránila možným kroupám v poškození skla. Bouřilo celou noc. V sobotu samozřejmě ohlášená tchyně nedorazila, až včera Měli jsme jet k našim a ke kmotřence, jen jak se Heli po obědě vychrní. přes její spaní jsem chtěla natahat věci do auta, at se to nedělá na poslední chvíli. Ještě že tak. Ó, jaký byl můj šok, po otevření automobilu. Ledva jsem odstranila krycí deku z předního skla, vlezla jsem dovnitř a utrpěla nemilé překvápko: jak deka nasákla deštěm a rožky byly přivřené ve dveřích automobilu, tož přebytečná voda nastékala dovnitř. a výsledek? Totálně mokré obě přední sedadla, a hromada vody na zemi pod zadními sedadly. Parkujem v kopci, tož aspon se to drželo jen jednom místě. Místo nakládky věcí, jsem létala kolem auta a vysušovala, co se dalo. K tomu pustilo i dost špíny z deky na přední sklo, takže + umývání skla zvenku. No nakonec jsme jeli jako etnikum. nechtělo se mi dávat na sedačky igelit a další nepromokavé bariéry. Takže jsem to vyřešila polstramma z ratanové sedačky. Zadní sedadla naštěstí byly suché, tudíž heli i tchýni jsem naskládala tam a já s tátou jsme jeli na vysokých pozicích, hlavy těsně u stropu automobilu. každý totiž na dvou ducatých polstrech, abysme nebyli mokří na zadnicích Za jízdy se začal vkrádat do nosu i typický vlhký čpuch, tož ještě pootevřít okýnka. máme Felicii, snad to nevypadalo zvenku až tak avantgardně. A závěrem dne bylo moje zhmoždění tchýně při jejím nasedání do auta. Jak si sedala na zadní sedačku, tož jsem si nevšimla, že prsty jedné ruky se držela v rámu předních dveří. Já dosedla a jak jsem zvyklá, tak jsem práskla dveřma a zhmoždění prstů na světě. Hrozně jsem se omlouvala, tchyně bledá bolestí, můj vysmátý a Heli nechápala, co se děje... No v očích tchyně musím po víkendu vypadat jak kdovíco, nejdřív zavodním auto, poté místo věnování se jí trajdáme po mojí rodině a nakonec to korunuju jejím poškozením těla. Naštěstí nemá zlomené prsty, díkybohu. Tak takový byl můj víkend, mimo jiného prožitku, tedy.